Karl Zimmerhackl, dodnes předseda mladých ochránců přírody z Haslachu, potvrzuje, že Stráský je tehdy vyzval k navázání kontaktu a k výměně názorů na ekologická témata. 30. května 1989 tedy skupina z Haslachu vyjela do jižních Čech. „Byli jsme velmi natěšení, protože jsme tušili, jaké přírodní krásy nás za hranicí čekají – už tehdy běžel náš projekt ,Příroda na hranici´. Jen z pohledů přes čáru jsme věděli, že by to mohlo být vzrušující. Skutečnost ale očekávání ještě překonala. Třeboňská rybniční pánev nebo Červené Blato, nedotčenost a rozlehlost země… V září, ještě před sametovou revolucí, přijeli na oplátku jihočeští ochránci přírody na pozvání zemského hejtmana Ratzenböcka do Haslachu – do země ,krátce sestříhané trávy´, jak Rakousko nazývali, kde to pro ně vypadalo jako ve filmu. Měli jsme plno práce našim novým přátelům vysvětlit, že je to přirozenost jejich vlasti, která nás uvádí do vytržení nad krajinou, a ne perfektně střižený trávník," popisuje.
Bylo to tehdy jediné setkání v oblasti ekologie před pádem železné opony, a netušili jsme, že pokládáme základní kámen dlouholeté spolupráce, shodují se Stráský a Zimmerhackl.
Ještě než se rozjela nesčetná setkání a společné akce trvající dodnes, uskutečnila se už v roce 1990 konference k Šumavě na Knížecích Pláních. Zimmerhackl si vzpomíná na budoucnost předjímající zážitek s dnes již zesnulým znalcem jihočeské přírody Václavem Polákem. "Václav vychutnával báječnou krajinu pod podzimně teplým sluncem, starosta Borových Lad mluvil o budoucím rozvoji tohoto území a kameraman pražské televize to natáčel. Když se řeč stočila na možné využití území pro osídlení, Václav se do toho vložil a zabodoval myšlenkou uspořádat tuto krajinu jako budoucí Národní park Šumava. Už rok nato, 20. března 1991, byla tato vize skutečností…" Z konference o Šumavě 1990 na Knížecích Pláních je i snímek.
A OÖN uzavírají, že budoucnost má přinést ještě mnoho společných projektů, „i když vědomí nutnosti ochrany přírody v regionu tří zemí už bývalo lepší, než je aktuálně"…

Zákaz mluvit cize

Na vyšší obchodní škole v Mödlingu vydalo vedení školy nařízení, podle něhož se v celé budově školy musí mluvit výhradně německy, napsal deník OÖN. Důvodem byl interkulturní konflikt s uklízecím personálem.
Martin Göbel, ředitel fondu vídeňského obchodnictva, který školu provozuje, připustil, že formulace nebyla příliš šťastně zvolená, že „přestřelila". Ve směrnici stojí, že rozhovory ve školní budově smějí být vedeny pouze v „úřední řeči němčině". To platí i pro přestávky. Výjimky jsou připuštěny pouze při hodinách výuky cizích jazyků – angličtiny, španělštiny, italštiny a francouzštiny.
Pokud by žák například se svými rodiči mohl komunikovat jen v jiném mateřském jazyce, může telefonovat pouze v takovém místě školy, kde se nezdržuje nikdo jiný, „kdo by se nějakým způsobem mohl cítit uražen".
Podle Göbela bylo rozhodnutí přijato po konfliktu mezi žákem albánského původu a makedonskou uklízečkou. Měli spor, jehož průběhem se cítila dotčena také turecky mluvící žákyně, a ohlásila událost ředitelství. To prý ředitelku vedlo k rozhodnutí upozornit, co je oficiální výukovou řečí. Göbel ujišťuje, že nejde o zákaz, ale v první řadě o naznačení toho, že by „v jazykovém babylonu" mohlo dojít k nedorozuměním. Žáci prý samozřejmě mohou mezi sebou nadále komunikovat, jakou řečí chtějí, kulturní soužití na škole funguje bezvadně…

Češi vybrali lom

V neděli v noci kolem 0.45 hodiny kontrolovala rakouská policie v obci Grünbachu malý transportér, v němž jeli 47letý a 40letý Čech. Ve vozidle našla sedm kanystrů se 1400 litry pohonných hmot a různé nástroje, přístroje a zařízení. „Velká část věcí byla odcizena při vloupání do kamenolomu v St. Oswaldu," napsaly linecké OÖN. Podezřelí byli umístěni do linecké věznice.

U mše si připálil vous.Připálil si vous

Při nedělní slavnosti odevzdání se Bohu Mariánské mužské kongregace v bazilice v Altöttingu došlo ke kurióznímu incidentu. Při slavnostní mši, které se zúčastnilo 1500 věřících a 29 „solidarizujících se" s katolickou církví, které přijímal světicí biskup Reinhard Pappenberger z Řezna, si jeden z „noviců" bratr Anselm, bývalý kostelník benediktinského opatství Sv. Otylie, přiblížil při obřadu svíci nedopatřením příliš blízko svému plnovousu a ten vzplanul. Biskup Pappenberger pohotově „holou rukou" oheň uhasil. Bratr Anselm to vzal bohorovně – jeho bratři prý stejně dlouho chtějí, aby se oholil. Ale malý flíček sem nebo tam, vous prý zůstane, kde je, ujistil.

Mizí útulky zvířat

Každému druhému útulku pro zvířata v Bavorsku hrozí podle Německého svazu ochránců zvířat, který sdružuje 80 těchto zařízení, insolvence. Obce jsou sice ze zákona povinny platit jim za opatrování nalezených bezprizorních zvířat, ale ve mnoha místech musí s nimi útulky bojovat o každý cent. Jednotná není ani metodika podpory – ta sahá od paušálu na chovance domova ve výši pět centů až po jedno euro. S dotací jednoho eura by prý útulky vyšly tak akorát, ale na investice už jim rozhodně nezbývá. K tomu by údajně potřebovaly alespoň 1,50 eura na chovance a rok. Náklady útulků stoupají mimo jiné zdražováním práce veterinářů a zavedením minimální mzdy zaměstnanců. Stále také přibývá lidí, kteří se svých psů a koček zříkají, protože si je už nemohou dovolit, dodává PNP.