Kliknutím zvětšíteProvozuje jej v privátní iniciativě Forstservice Böhmerwald. Je v něm uložena kulatina z regionu Šumavy „složená“ vichřicí Sabine, tedy asi 4000 plnometrů, než bude hornorakouským lesním svazem prodána pilám. „Je průběžně kropena,“ vysvětluje Franz Kobler z Forstservice. To má umenšit zhoršování kvality a tím ztrátu hodnoty – dřevo zůstává déle čerstvé a kůrovec se do něj nepouští. Kvalita kulatiny tak může být konzervována až na tři roky. Laiky by mohlo udivovat, že dřevo po čase černá, ale to prý je zcela normální a jen vnější jev. Voda ke kropení je přiváděna z přilehlého Velkého Mühlu a ze zásobních nádrží. Provoz je povolen na pět let, ale může být prodloužen. Druhý mokrý sklad má zakrátko vzniknout v Haslachu.
Všichni proti LASK
Nejpozději ve středu měl fotbalový LASK zaslat písemné vyjádření k aféře nedodržení předpisů při tréninku v době koronavirových opatření (náš web podrobně informoval). Nejpozději začátkem příštího týdne má kárný senát fotbalového svazu složený z nezávislých právníků věc projednat, rozhodnutí má padnout do startu ligy 2. června, napsaly OÖN a v titulku uvedly, že Linečtí mají co vysvětlovat, ale také jsou „kopacím míčem“ ostatních. „Celé fotbalové Rakousko se staví proti LASKu,“ uvádí list.
Klub má mimo jiné vysvětlovat, proč na stadion namontoval neprůhledné zástěny a proč rozmisťoval při tréninku bezpečnostní hlídky. Také má prokazovat, zda opravdu i jiné kluby pravidla porušily, jak naznačoval prezident Siegmund Gruber.
„Že se kluby jako Rapid nebo Austria po prvních vyjádřeních denně hlásí o slovo k této věci, je taktika, jak zvyšovat tlak na senát, aby vyhlásil vysoký trest,“ pokračuje linecký deník. „Přitom jen opakují už vyřčené. Je to součást hry…“
Míní, že „cíl vysoko přestřelil“ salcburský zemský fotbalový prezident Herbert Hübel, když minulý pátek obvolal všechny ostatní zemské šéfy a navrhl jim, aby podpořili návrh vyloučit LASK z Evropské ligy. Informace se objevila v novinách a řada z oslovených se kvůli tomu prý tváří dost kysele. Horkorakouský fotbalový prezident Gerhard Götschhofer prohlásil: „Rozhodně odmítám, pokud někdo za mne říká, že zemští prezidenti chtějí vyloučení. Nepřísluší ani žádnému funkcionáři svazu už teď uvádět své privátní názory k této kauze.“
Ke zmíněnému vyloučení z evropské soutěže OÖN poznamenávají, že by to nebylo právně možné. Kromě toho je vnitřní dohoda fotbalového svazu „nevměšovat se do záležitostí bundesligy“.
Prezident ÖFB Leo Windtner vychází z toho, že předsednictvo nebude zasahovat do běžícího řízení, ale mluví o tom, že LASK zklamal důvěru a on proto očekává tvrdý trest. Na tahu je ale zmíněný sankční senát.
Společně k jubileím
Společným zasedáním vzpomněly hornorakouský sněm a zemská vláda tři důležitá výročí – konec války před 75 lety, podepsání státní smlouvy před 65 lety a přistoupení Rakouska k Evropské unii před 25 roky, napsaly OÖN.
„Druhá válka nepřišla přes noc a z ničeho. Na začátku bylo vytěsňování, rasismus a potírání politicky jinak myslících,“ řekl zemský hejtman Thomas Stelzer. Hornorakušané byli obětmi, ale také pachateli, a „místem činů“ byly i Horní Rakousy. Stelzer vzpomněl mnoha mrtvých vojáků, civilistů i těch, „kteří padli za oběť velkopanskému šílenství nacistů“. Obnova země po válce lidi spojila ke společnému růstu.
Komisař Evropské unie Johannes Hahn zmínil ve videoposelství rozdělení Rakouska po válce na americkou a sovětskou zónu. Dnes mají Horní Rakousy podíl na „nejkrásnější dárkové stužce na světě, na Zeleném pásu, tedy přírodě ponechané zóně podél někdejší železné opony, řekl.
I za humny kradou kola
Loni bylo v Rakousku odcizeno 20 805 jízdních kol, napsal linecký Volksblatt. To je nejméně za posledních dvacet let, uvedl Rakouský dopravní klub (VCÖ) a odvoláním na čísla statistického úřadu. Počet klesl popáté za sebou – loni jich bylo o 1763 méně než předloni a o 7469 méně než v roce 2014. Ke 64 procentům krádeží došlo v zemských hlavních městech. Nejvíc jich „zmizelo“ ve Vídni (7354, na 10 000 obyvatel 39), dále ve Štýrském Hradci 1357. V přepočtu na počet obyvatel má primát Salcburk se 79 krádežemi na 10 000 lidí. V Linci je to 52. Celkově je v Rakousku asi šest a půl milionu bicyklů. Přibývá jich, ale odcizeno jich je méně, protože stoupá kvalita zámků a dalšího zabezpečení. Objasněnost krádeží je asi sedm procent.
Had malovaných kamenů
Náš web už informoval o tom, jak začátkem dubna založily děti školky Červeného kříže pod vedením vychovatelky Vereny Zacherové v parku u přehrady v Plattlingu „hada“ pomalovaných kamenů jako symbol soudržnosti, a to nejen v době koronakrize.
Do nedělního odpoledne se „natáhl“ už na 1868 kamenů. Denně jich přibývá 30 až 50, ale „příliv“ už zvolnil – ubylo zejména nových pomalovaných. V překonání dvoutisícovky ale organizátoři pořád věří. Prohlížet si nezvyklou galerii pořád chodí spousta lidí. Foto: Deník/PNP/Meier
Proběhli se
Norbert Schiessl a Hannes Ebner z Geinbergu oběhli během pěti dnů hranice Innviertlu, tedy 350 kilometrů s výškovými rozdíly 5000 metrů z Kirchdorfu do Kirchdorfu, napsaly PNP. 80 procent trati běželi, v pátek devět hodin v nepřetržitém lijáku, zbytek šli – také kopřivami do výše stehen. „Zabrat“ jim dali také ledoví muži. Přátelé jim ale po každé etapě přistavili obytný mobil, v němž si mohli odpočinout a posilnit..
9
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
