Linec - Tradiční fotbalový klub SV Guntamatic Ried z Innviertlu hrál naposledy o druholigové body 8. března v Amstettenu.

Pak se osud sezony zdál za koronavirových opatření dlouho nejistým, ale nakonec se týmy dohodly na pokračování – Ried začne v pátek doma proti Lafnitzu. Hodně aktivní v boji za dokončení soutěže byl právě tento klub – vede osm bodů před Klagenfurtem a ve zbývajících jedenácti kolech bude mít sedmkrát výhodu domácího prostředí, byť bez diváků, nezmění-li se na situaci něco ještě v červenci, píší OÖN.

Vstupenky na „zápasy duchů“ se ale přesto prodávají, pokračuje list. Nabízí je nově založený zapsaný spolek „Ried na celý život“. Jeho předseda Manuel Winter říká: „U nás se angažují lidé z různých fanklubů, bez ohledu na věk a vztah k fotbalu. Už v začátku koronakrize jsme si předsevzali ,jenom´ neprodávat lístky, ale připravit dlouhodobější projekt.“ Po skončení pandemických omezení chtějí podporovat charitativní aktivity, teď je ale jejich pozornost soustředěna na pomoc SV Ried. Na své webové stránce prodávají lístky na jeho utkání za 19,12 eura, částku odkazující na rok založení klubu. Vstupenku „návštěvník“ dostane digitálně jako PDF, jakmile jeho platba dojde. Kolik lístků na který zápas bylo prodáno, uvedou facebook a instagram dvě až tři hodiny před výkopem každého kola. Každý kupec bude pojat do závěrečného losování mnoha upomínkových cen jako originálů klubových dresů s podpisy hráčů, zápasových míčů, ale také permanentek, VIP-balíčků atd. Výnos připadne v plné výši SV Ried.

Zruší si za humny Letnice?

Letnice, seslání Ducha svatého, je podle Wikipedie křesťanský svátek slavený 50 dnů po Velikonocích a 10 dnů po Nanebevstoupení Páně. Německé označení Pfingsten znamená 50. den, myšleno od Zmrtvýchvstání Krista. Letos byly v neděli 31. května a v pondělí 1. června. Jako Svátek svatého ducha, odvíjený od shromáždění v Jeruzalémě ke slavnosti díků za úrodu, kde na apoštoly sestoupil Duch svatý a všichni začali mluvit řečí, kterou dříve neznali, jsou Letnice také pokládány za den narození církve, za konec babylonského zmatení jazyků.

Evangelická teoložka Christiane Thielová z Halle an der Saale se podle pondělní PNP přimlouvá za zrušení Letnic a jejich nahrazení Jom Kippur, v českém překladu dnem smíření, největším židovským svátkem. Ten letos bude od večera 27. září do večera 28. září. Je doprovázen půstem, modlitbami, zdržením se fyzických radostí a práce. Podle Thielové by se měl slavit celoněmecky, a to i nevěřícími – smíření je přece věcí všech! Svátek Letnic z doby feudalismu prý nemá religiózně žádný význam.

Obecně je Thielová pro zrušení všech křesťanských svátků, aby svůj prostor a slavnosti dostaly i jiné víry „a slavili jsme všichni najednou“. Důležité je, aby si lidé udělali přestávku v „přeindustrializovaných“ všedních dnech, a o to se ve střední Evropě jako dědictví židovských tradic postaralo křesťanství. Dnes ale svátky k odpočinutí nemusejí být nutně křesťanské, míní Thielová.

Poutník v zastoupení

Biskup posledních kilometrů.Zdroj: Deník/PNP

V sobotu před Letnicemi mělo být v hornobavorském Altöttingu, „Srdci Bavorska“, osm až devět tisíc poutníků z řezenského biskupství, letos už po 191. Tradičně se na pouť dlouhou 111 kilometrů vydávali ve čtvrtek z Řezna, ale letos jejich pochod kvůli koronakrizi odpadl. Alespoň symbolicky je zastoupili biskup Rudolf Voderholzer s tradičním vůdcem pouti Bernhardem Meilerem zdoláním alepoň posledních kilometrů před cílovou Kaplí Milosrdenství. V batohu na zádech biskup nesl na dva tisíce modliteb duchovních, dětí jdoucích k prvnímu přijímání a dalších věřících diecéze, a uložil je před Černou madonnu. Na závěr celebroval mši přenášenou internetem, uvedla PNP. Organizátoři doporučili všem, kteří tentokrát nemohli na pochod vyjít, aby šli alespoň malý úsek doma, jako obvykle se při tom modlili a zpívali… Foto: Deník/PNP/Bistum Regensburg

 … a pravil „Mošťák“

Zase to trefil!Zdroj: Deník/OÖN

Jak jsme na našem webu připomněli, 19. května oslavil Vitus Mostdipf, česky snad Vít Mošťák, typická hornorakouská lidová postavička, 50 let „působení“ v lineckém deníku OÖN. V pondělí 1. června přidal další jadrnou hlášku k aktuálnímu rozvolnění protikoronavirových opatření, zrušení povinnosti nosit na veřejných místech ochrannou roušku přes obličej. „Jetzt fållt långsåm de Maskenpflicht. Mei Frau håt mi å’gschaut und g’sågt, sie is’ si’ net sicher, ob des a guade Nåchricht is,“ řekl svým typickým nářečím. Tedy česky – Teď padá pomalu povinnost nosit masky. Moje žena se na mne podívala a povídá, že si není jistá, jestli to je dobrá zpráva…“ - Říká se, že německý humor je úplně jiný než český, ale tomuhle, myslím, rozumíme i my.

Do důchodu chodí dřív

Rakouští muži odcházeli loni do starobního důchodu opět o něco dřív, průměrně v 61,1 roku, píší OÖN. V roce předcházejícím to bylo v 61,3. Ženy nastupovaly shodně průměrně v 59,3 roku. Při různých kolísáních je zřejmé, že za posledních deset let doba začátku pobírání důchodů stoupla o dva roky, u mužů z 58,9 v roce 2009 na nynějších 61,1, u žen z 57 na 59,3. Na 1000 sociálně pojištěných připadlo v Rakousku loni 572 penzistů, předloni 575, když nepatrně poklesl počet vdovských a vdoveckých penzí. Vlastní starobní mělo v obou letech 457 z tisíce pojištěných. Důchod pobíralo loni celkem 1 995 268 lidí. Muži brali průměrně 2328,74 eura měsíčně, ženy o 40 procent méně, 1393,38 eura. V roce 2018 byl rozdíl 43 procent.