VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Jen v okrese Pasov padlo na milion stromů

Vichřici v noci na sobotu padlo za oběť jen v okrese Pasov přes milion stromů, píše deník PNP.

22.8.2017
SDÍLEJ:

Polomy na Pasovsku zjišťovali dronem.Foto: Deník/repro PNP

V lesích vznikly holiny podle prvních odhadů o rozměrech kolem 3200 hektarů, tedy asi jako 3200 fotbalových hřišť. Výše škody zatím není známa, jen náklady znovuzalesnění se mohou pohybovat kolem deseti milionů eur. „Majitelé lesů, jejich družstva a ministerstvo zemědělství stojí před velkou výzvou. Pily jsou toho času plně vytíženy zpracováváním stromů napadených kůrovcem, a přesto vichřicí vyvrácené a polámané kmeny musí co nejdřív z lesů ven,“ cituje deník Maxe Nigla, předsedu jednoty vlastníků lesů v Pasově.

Ředitel pro lesy z úřadu výživy, zemědělství a lesnictví v Pasově Hans Gaisbauer odhaduje skutečně poškozenou plochu z celkových 40 000 hektarů lesů v okrese dokonce na 6000 hektarů.

Ta placená televize!

Také u sousedů mají zakódované televizní stanice, které vysílají atraktivní programy, a také u sousedů mají koumáky, kteří se na ně dívají bez poplatků. Ale i u sousedů je to riziko. Před soudem v Riedu stanul 25letý, už třikrát trestaný, provozovatel sázkové kanceláře za to, že loni od konce dubna do konce září pouštěl veřejnosti bohatý sportovní program jedné Pay-TV načerno, bez placené licence. Privátní stanice po něm chtěla náhradu škody. Její právní zástupce se s ním rychle dohodl na narovnání – žalovaný zaplatí 26 400 eur a další výdaje kolem 1600 eur. „Jestli se stanice k těmto penězům dostane, je ovšem otázka,“ dodávají OÖN. Onen „škodič“ si totiž právě odpykává jiný trest a „hrne“ před sebou 70 000 eur dluhů. Jak uvedl do protokolu, po propuštění na svobodu požádá o povolení osobního konkurzu.

Linecký list dodává, že „kontroloři“ placených stanic navštěvují gastronomické podniky a klubovny, což „černé“ pouštěče může přijít velmi draho. Stíhatelné je i to, když privátní poplatník například přenese svou licenční kartu do televizoru spolkové klubovny a pustí na ni atraktivní pořad i kamarádům…

62 dovolených na jednom místě

Holandští hosté opět v Mauthausenu.

Od roku 1955 navštěvuje dnes 85letý Henk Duin v létě Mauthausen, aby tu strávil letní dovolenou, píší OÖN.

Toto dlouholeté spojení vzniklo v posledních týdnech druhé světové války. Franz Ortner sen., dědeček dnešního hospodského v Mauthausenu Andrease Ortnera, byl v roce 1945 ve válečné službě v Holandsku. Když se tam jednou ptal, kde je lékárna, dobře německy mluvící Duinova matka mu to popsala.

Z toho se odvinula malá přeshraniční známost. O deset let později se tehdy 26letý Henk rozhodl vztah k Mauthausenu oživit a spontánně vyjel do dolního Mühlviertlu. V mlékárně ve Furthu u Schwertbergu se poptal po rodině Ortnerových-Aistleitnerových v Hartu a krátce nato Franz Ortner mladého Holanďana objal se slzami v očích. „Ještě dnes, ve věku 88 let, jezdí Henk Duin z Haarlemu skoro tisíc kilometrů do Mauthausenu autem, které sám řídí,“ pokračuje list. „Deset hodin jízdy prozpívají s 81letou přítelkyní Jenny písněmi, které oba milují – Franka Sinatry, Charlese Aznavoura a Reinharda Maye…“

Na snímku jsou hosté se zástupci turistické kanceláře v Mauthausenu, kteří poděkovali věrnému hostovi pamětními diplomy a rundou freistadtského piva.

„Nežádoucí“ Mister Korutan?

Mr. Korutan (uprostřed) má iránský původ.

Nejkrásnějším mužem Korutan byl vyhlášen Parsa Djawadiraad (20, na snímku uprostřed). Jeho volbu zpochybnil Kruh svobodné mládeže (RFJ) jako mladá základna pravicové politické strany FPÖ. Položil veřejnosti otázku, zda si Korutany skutečně přejí Parsu jako reprezentanta této spolkové země při volbě Mr. Österreich. „Nakolik reprezentuje svým vzhledem a iránským původem naši vlast, rakouské Korutany?“ ptal se RFJ. Kromě jiného se odvolával na online hlasování jednoho deníku, podle něhož dostal v Korutanech nejvíc hlasů jiný kandidát, který se nakonec při skutečné volbě nedostal mezi první tři. Mladí „modří“ míní, že „tento výsledek měl s největší pravděpodobností zase jednou vyjádřit solidaritu Korutan s migranty“, a dodávají, že nemůže být, aby se dokonce akce jako volby Miss a Mister obětovaly „politické korektnosti“.

Organizátor soutěže Philipp Knefz zdůraznil, že rozhodnutí přijala nezávislá porota, soutěže se mohl zúčastnit každý rakouský občan a také zástupci RFJ se do ní klidně mohli přihlásit. Parsa Djawadiraad řekl: „Jsem v Korutanech už deset let, pracuji tady, platím daně. Nechci být nutně tím nejhezčím, ale chci této krásné zemi něco vrátit, reprezentovat ji…“ Foto: Deník/repro – www.facebook.com/misteraustriaofficial.

Drony nectí soukromí

758 obyvatel Hallstattu je ročně konfrontováno až se 700 000 denními turisty, z nichž si mnozí myslí, že celá obec je jedním skanzenem, píší OÖN. Často dochází k tomu, že návštěvníci jednoduše vstupují na privátní pozemky, aniž by se vlastníků ptali.

Problém nyní zostřuje technický pokrok. Stále víc hostů, především z Asie, nasazuje k fotografování dálkově řízené drony a nechává je „plout“ před okny „domorodců“. Že se ti pak cítí být rušeni v soukromí, je pochopitelné. Na magistrátu se množí jejich stížnosti, už sepsali i petici.

„Právně se tito hobby piloti pohybují na tenkém ledě,“ pokračuje list. „Dokonce ten, kdo chce malý dron jen vypustit nad hustě obydlenou oblast, musí podle zákona složit příslušnou zkoušku. U autobusových turistů, kteří se v Hallstattu zdrží sotva půl hodiny, je tento zákon ovšem těžko vymahatelný. Vedení obce tedy apeluje na dobrou vůli návštěvníků. Osadilo na třech místech informační tabule, na kterých hosty žádá, aby drony nepoužívali. Dále je prosí, aby nevstupovali na soukromé pozemky, odpad ukládali do košů a neházeli jej do jezera, neodhazovali nedopalky kvůli nebezpečí požáru a dodržovali dobu klidu od 12 do 14 a od 22 do 7 hodin. Texty jsou v němčině, angličtině, jihokorejštině a čínštině.“

Úložiště jim nedá spát

Protiatomový Martin Doppler.

Boletice, jen 17 kilometrů vzdálené od Mühlviertlu, už nejsou na novém seznamu míst připadajících v úvahu pro umístění konečného úložiště jaderného odpadu, ale hledání pokračuje a možná stanoviště jsou ve vzdálenosti 60 a 73 kilometrů od hranic, napsal linecký deník OÖN.

Cituje „zelenou“ poslankyni zemského sněmu Ulrike Schwarzovou z Rohrbachu-Bergu, dlouhá léta činnou v protiatomovém hnutí: „Sklad je tedy uvažován o kousek dál od hranice, ale brizantnost tématu menší není. Divím se, že protest obyvatelstva není větší, a to ani v Čechách. Musí přece být všem jasné, že není žádná atomová síla bez odpadu.“

Manfred Doppler (na foto) z antiatomového výboru je skeptický a říká, že v tomto směru jsou zásadně nedůvěřiví. Mají sice radost z toho, že potenciální místa pro úložiště blízká hranici už přímo sledována nebudou, ale to se podle něho může velmi rychle změnit. „V obcích bude odpor proti úložišti stále větší a jejich hledání se v budoucnu zredukuje na prosaditelnost. Pak by mohlo být vojenské cvičiště zase rychle aktuální,“ říká v OÖN.

Ulrike Schwarzová zprávu listu doplňuje osobním svědectvím o „absurdních rozměrech“ možného skladu z exkurze z boletického areálu, k níž byla před čtyřmi lety pozvána. Popisuje nenápadnou vyvýšeninu, pod níž by mělo být čtyřicet let budováno úložiště. Na povrchu by měla být relativně malá budova, z niž by měla být obsluhována šachta hluboká 500 metrů. „Jen doba stavby a přemisťované množství kamene znějí neuvěřitelně,“ pokračuje list a cituje poslankyni: „300 horníků by 30 let těžilo, lámalo a odváželo 2,7 milionu kubíků žuly. K tomuto účelu by byla vybudována železnice chráněným územím Natura-2000 až do sedm kilometrů vzdálených Chrobol. Podobná stavební data platí samozřejmě pro každé místo úložiště…“

Doppler na závěr článku uvádí, že rozhodnutí o úložišti má padnout v roce 2025 a stavba začít nejpozději roku 2030. Nejpozději v roce 2065 prý musí být sklad uveden do provozu. „Za tu dobu se může ještě hodně stát,“ míní. Uspokojivým řešením by podle něho mohlo být jen úplné odstoupení od jaderné energetiky. „Produkovat odpad bez koncepce jeho uložení je nesmysl. Každému hokynáři se předepisuje, jak má svůj odpad likvidovat,“ dodává.

 Uspěli s roboty v Číně

Rakouští studenti. mistři robotů.

Thomas Schiefermair (vlevo) z Neuhofenu vybojoval v Pekingu spolu s kolegou Maximilianem Schnorpfeilem z Millistadtu v Korutanech bronzovou medaili v soutěži RobotChallenge s modelem nazvaným Deimos (dolní foto) podle řeckého boha strachu, napsaly OÖN. Mezinárodní soutěž autonomních robotů vlastní výroby přivedla na start tisíce účastníků v různých kategoriích.

Thomas, absolvent strojírenské a automobilové střední školy ve Steyru, zápolil v kategorii Nano Sumo, tedy nejmenších robotů. Jeho „bojovník“ na dvou kolech měří 25x25x25 milimetrů a váží 25 gramů. „Nastupují vždy dva roboty proti sobě. Ohledají se laserem, najíždějí samostatně jeden na druhého a pokoušejí se soupeře vytlačit z ringu o asi dvaceticentimetrovém průměru,“ popisuje Schiefermair. Duely trvají jen pár sekund.

… a jejich Deimos.

27letý talent, který jako Schnorpfeil studuje na Technické univerzitě ve Štýrském Hradci, potřeboval se třemi kolegy k vývoji a ke stavbě Deimosu rok. V Číně ho prý nejvíc nadchli 10- 14letí žáci, kteří zápolili s lego-roboty, ale také představovali vynikající projekty, třeba elektrický vozík řízený myšlenkami, pokračují OÖN.

Svůj „válečný“ ministroj chce dál vyvínout, aby v RobotChallenge 2018 naháněl ještě víc hrůzy, končí list.

BMW se daří

Firma BMW zůstává nejvíc vydělávající automobilkou na světě, napsala PNP. Žádný jiný koncern nedosáhl za první pololetí letošního roku lepšího poměru operativního zisku k obratu, jak vyplývá ze studie poradenské společností Ernst & Young. Při obratu 49,25 miliardy eur měl zisk 5,58 miliardy, tedy marži 11,3 procenta. Za BMW je Suzuki s 10,3 procenta a Daimler 9,7. Pátý skončil VW se 7,7 procenta, před ním jsou ještě General Motors. Nejvíc aut prodala opět Toyota.

Kominíci šlapali do pedálů

Kominíci na trati.

Asi 30 kominíků jelo na kolech za šet dnů po Německu trasu skoro 1000 kilometrů a sbíralo peníze pro děti nemocné rakovinou, píše PNP. Na trati byli také Rudi Raab ze Sonnenu, nadšený kolař, který letos ujel už 3500 kilometů s převýšeními na 50 000 metrů, a Rolf Götz z Wegscheidu, kteří „tour nosičů štěstí“ jeli už pošesté. Jejich kolega Toni Höllmüller vyrazil poprvé – vždycky prý záviděl, když Rudi o této cestě vyprávěl.

Kominíci takto jezdí pro děti už dvanáct let. „Je to největší privátní akce pomoci v Německu,“ tvrdí Ralf Heibrock, jeden z organizátorů těchto poutí, které už dětem přinesly půldruhého milionu eur. Letos byla získaná suma rekordní – 188 480 eur, z toho na 50 000 jen z Bavorska.

Trasa letos začínala ve Freilassingu a vedla přes Salcburk, Vilsbiburg, Riedenburg, Norimberk, Würzburg do Frankfurtu nad Mohanem. Po trase účastníci sbírali dary pro děti od kolegů, firem nebo měst. „Každý cent, který přijmeme, jde na děti nemocné rakovinou,“ ujišťuje Rolf Götz. Přitom si jezdci všechno hradí – ubytování, stravování, jednotné oblečení i pohonné hmoty pro čtyři doprovodná vozidla.

Autor: Vladimír Majer

22.8.2017 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Tereza Vágnerová uspěla na festivalu Černá věž se snímkem Obchodní dům.

Natočte to klidně na mobil, říká vítězka filmového festivalu

Marian Jelínek

Důležité je, že kluci chtějí hrát jiný hokej, chválí kouč Motoru Marian Jelínek

Kusy meteoritu se zatím nenašly

České Budějovice – Už je to přes deset dnů, co na území českobudějovického sídliště Máj a Zavadilky, dopadly části takzvaného bolidu čili jasného meteoru.

Praděd padl za války, rodina z Prachatic nezapomíná

Prachatice – Najít své předky a zjistit původ rodiny je snem nejednoho člověka. Takový sen se z velké části splnil Lucii Kuttenbergové z Prachatic, která začala pátrat po svém pradědečkovi.

Tříletý polobezdomovec a brutální agresor v tramvaji: Prohlédněte si videa dne

Podívejte se na krátký sestřih toho nejzajímavějšího, co zaznamenali redaktoři Deníku ve čtvrtek 14. prosince 2017.

Krajská peněženka roste

České Budějovice – Jihočeský kraj bude v příštím roce hospodařit se 16,6 miliardy korun, přestože počítá s příjmy 15,2 miliardy korun.

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT