Podle současného ředitele Správy Jiřího Mánka se na aktuálních číslech podepsal razantní postoj jeho předchůdce Jana Stráského. „Pokud by se nepodařilo ještě za Jana Stráského a následně novému vedení Správy snížit bezzásahové území o zhruba patnáct set hektarů, dá se předpokládat, že by se kůrovec rozšířil i do těchto území, což by znamenalo prodloužení asanace kůrovcové kalamity o jeden, spíše o dva roky a padlo by jí za oběť o statisíce kubíků lesa víc, než kdybychom toto neudělali," domnívá se Jiří Mánek.

Úbytek kůrovce v bezzásahových oblastech s sebou přináší i pozitiva – snižuje se nutnost kácet napadené stromy v oblastech zásahových. A pokles kůrovcových těžeb by měl po loňském roce, kdy bylo vytěženo 75 tisíc kubíků a zasažena plocha 165 hektarů, pokračovat i v letošním roce. Předpokládané množství by mělo dosáhnout objemu dvou třetin až jedné poloviny loňské kůrovcové těžby. „To je nejméně za posledních sedm let," upozornil tiskový mluvčí Správy parku Pavel Pechoušek.

Jak uvedl náměstek ředitele pro lesní ekosystémy Jan Kozel, množství kůrovcových těžeb v letech 2009 až 2011 bylo jasným důsledkem rozmnožení kůrovce z bezzásahových území a ponechání dřevní hmoty bez zpracování po orkánu Kyrill v roce 2007. „Bezzásahovost vznikla v souvislosti s orkánem Kyrill. A obě události od sebe nelze odlišit," podotkl.

I když lze dnes jen těžko odhadovat vývoj na Šumavě, pokud by bývalé vedení Správy po orkánu Kyrill zvolilo razantnější postup proti kůrovci, dá se podle Jiřího Mánka uvažovat, že by byl hodně podobný letům 2004 až 2006. „Jsme ve smrkových lesích, kde vždy nějaký kůrovec bude. Jestliže se na území Šumavy vykácí nějakých třicet tisíc kubíků v souvislosti s kůrovcem, je to naprosto přirozený stav," připustil Jiří Mánek.

Doplnil ale zkušenosti z Vojenských lesů a statků a Lesů ČR, které byly rovněž postiženy orkánem Kyrill, ale kde se důsledně asanovalo a kůrovec se nedostal do úrovně národního parku. „Pokud by se Kyrill zpracoval, byly by sice těžby v roce 2007 enormní, ale neponechalo by se bez zpracování ležet dvě stě tisíc kubíků dřeva, pravděpodobně by se ještě hodně těžil kůrovec i v roce 2008, ale v následujících letech by to bylo podstatně méně," zkonstatoval Mánek.

Podle současného vedení Správy se tedy podařilo kapitolu kůrovcové kalamity na Šumavě uzavřít, ačkoliv její dozvuky pocítí v následujícím období ještě zejména oblast Srní.

Přesto rozsah nejnovější kůrovcové kalamity předčil ty minulé. „Za Karla Klostermanna za období čtrnácti let na území, které přibližně odpovídá současnému Národnímu parku Šumava, kůrovec napadl 2 miliony kubíků smrkového dřeva. Za posledních šest let napadl kůrovec na území národního parku tři miliony kubíků smrkového dřeva. Současná kalamita předčila tu popsanou Karlem Klostermannem o jednu třetinu za méně než poloviční čas," dodal Jiří Mánek.