Jak dojít k cíli, když veřejnost jen těžkopádně mění své myšlení a chování? Ve firmě MH Odpady k tomu mají svůj vlastní systém: k třídění a sběru motivují už děti. Školáci se tak díky této firmě, která má provozovny v Drhovicích a Kardašově Řečici, učí chápat například koloběh plastové lahve.

Společnost vlastní rovným dílem Michaela Haškovcová a její matka Marie, která je jednatelkou a firmu představila.

Co tím závazkem o odpovědném chování vůči přírodě chcete veřejnosti vzkázat?
Že by se každý člověk měl zodpovědně chovat k životnímu prostředí. Měl by si uvědomit, že po nás tu budou další generace, které také mají právo na kvalitní a zdravý život. Dospělý člověk by měl mladé generaci ukazovat, jak životní prostředí chránit.

Vy tahle slova naplňujete přes školáky. Jak konkrétně?
Ano, pracujeme s malými dětmi z mateřských a základních škol. Největší a zároveň i nejdelší spolupráce trvá se Sezimovo Ústím, a to přes městskou společnost Správa města Sezimovo Ústí. Do projektu jsou zapojeny všechny školy v Ústí I i II. Potom několik let spolupracujeme se školou z Veselí nad Lužnicí.

Co je podstatou spolupráce?
Děti sbírají papír a PET lahve a víčka. Podstatou je, aby si uvědomily, kolik úsilí stojí za výrobou nového papíru, když pokreslí jeden list. A nejen aby si uvědomily to úsilí, ale také, že se tím ničí lesy. Děti vědí, že PET lahve i víčka se v přírodě rozkládají desítky let. S námi teď navíc poznávají, že když lahve posbírají a odevzdají nám je, že z nich recyklačním procesem vznikne úplně nová lahev nebo další suroviny pro následné zpracování.

Motivací pro sběr jsou hodnotné odměny. Co mohou děti získat?
Jde o soutěž mezi školami a školkami, která běží po celý školní rok. Za sběr dostanou peníze a pak oceňujeme ty nejlepší. To jsou věcné dary podle potřeb vítěze. Většinou jsou za první místo počítače nebo notebooky a od druhého místa sportovní potřeby do tělocvičny. Pro školky pak i hračky.

Mají o soutěž školy zájem?
V Sezimově Ústí soutěží všechna školská zařízení, velký zájem je i ve Veselí nad Lužnicí, ale táborské školy nereagují. Možná někde také dělají sběr, ale není to tak hromadné jako v Sezimově Ústí.

Kam odpady odcházejí od vás?
U nás nastává určitý recyklační proces a například plasty většinou jako polosurovina k dalšímu zpracování končí v Číně nebo Thajsku. Papír pokračuje do Červené Řečice, lepenkový papír vyvážíme do Maďarska nebo Rakouska či Polska.

Jak funguje obchod s Asií?
Řekla bych, že lépe než s Evropou. V červnu nebo červenci se s firmami uzavírají roční kontrakty a co se dojedná, to platí. Pokud do toho nezasáhnou státní orgány, za což už firmy nenesou odpovědnost. Zcela spolehlivěji než v Evropě funguje také platební morálka, byť mají delší splatnost faktur. Peníze zatím vždycky přišly.

Vaše firma MH Odpady působí na trhu sedmým rokem. Jak se za tu dobu změnila?
Na začátku jsme byli tři pracovníci: já, řidič se starou avií a jeden lisař. Dnes je nás osm a v určité době jsme nabírali i brigádníky, ale teď už máme dobrou techniku, která lidi šetří. Náš roční obrat je průměrně osmnáct milionů korun. Smluvně máme zavázáno šedesát firem, od kterých si odpad sami svážíme. Jsou mezi nimi i některé sběrné dvory, které potom i spravujeme. Mohu říci, že na lisování či drcení odpadu používáme nejmodernější stroje. Také už máme dvě provozovny, v Drhovicích a Kardašově Řečici.

Jakým směrem se firma může rozvíjet?
Snažíme se, aby na skládky šlo co nejméně recyklovatelného materiálu. Proto po celém světě hledáme firmy, které dokáží zpracovat i další materiály, nebo alespoň jejich části. Teď se nám podařilo navázat spolupráci s další firmou z Thajska, která dokáže zpracovat vícedruhové plasty, mezi něž patří například plastové květináče, židličky nebo dětské hračky. Materiál už jsme poslali a vyhovuje jim, tak doufám, že ho budeme vybírat i nadále. Bereme ho z Plané nad Lužnicí a Týna nad Vltavou, něco získáváme ze sběrných dvorů v Táboře a od dalších námi spravovaných dvorů.

Existují stále odpady, které neumíme zrecyklovat?
Bohužel ano, neumíme například zpracovat vícevrstvé polyamidy jako jsou různé fólie s vícebarevným potiskem. Pro představu uvedu například vaničky, které používá třeba Madeta. Tyto materiály stále končí na skládkách. A dost dobře neumíme zpracovat ani papírové pytle s fólií uvnitř, které se používají jako obal pro krmné směsi.

Jak vy jste se k tomuto oboru dostala?
Už dávno v dětství, protože můj otec pracoval ve sběrných surovinách. Přes různá jiná zaměstnání jsem se ke stejnému podniku nakonec dostala také a potom dcera založila naši vlastní firmu, kterou dnes každá z poloviny vlastníme.