Na snímku z roku 1986 je zachycen dům v Pětidomí na Dobrovodské silnici. Přesněji poslední dům vlevo ve směru Suché Vrbné před zatáčkou u lávky. Dům si postavil vrchní oficiál státních drah August Brožek v roce 1914. Ve městě ustupovala secese a ve výtvarném výrazu domů se začaly drobně uplatňovat kubistické prvky.

Brožkův dům byl jedním z posledních domů postavených do 1. světové války. V době války v letech 1914 až 1918 byla stavební činnost ve městě značně omezena. August Brožek, to již jako v. v., je na domě s chotí Marií a dcerou Marií zapsán i v roce 1932. V domě tehdy bydlelo 15 dospělých osob v sedmi rodinách. Může se připomenout oficiál v. v. Karel Daněk s rodinou, obvodní inspektor stráže bezpečnosti Josef Formánek s rodinou, rodina komisaře ing. Václava Kuchty atd. O tom, jak se změnil exteriér původně stylového domu po poslední opravě, vypovídá současný snímek.

Sklepní okénko vlevo od vchodu domu na starším snímku sahá až skoro k chodníku. Naznačuje to možnost, že tímto sklepním oknem se do sklepa něco dopravovalo. Často mívaly taková sklepní okna až k úrovni chodníku hospody, protože se tudy válely sudy. Nepodařilo se však zjistit, o jakou hospodu šlo. Pokud hospoda či restaurace (byl to tzv. lepší dům, takže spíše restaurace než hospoda) v domě byla, skončila někdy ve 20. letech 20. století.

V době, kdy se stavěl Brožkův dům, jmenovala se tato ulice Pětidomská, v němčině Fünfhauserstrasse. Název stanovila radnice v roce 1906, když byla předtím propojena Dobrovodská s Rudolfovskou. Nová silnice byla vedena přes dobytčí trh u plynárny. Pojmenování „Pětidomská" souvisí se skutečností, že v dnešním Pětidomí stálo původně ve 2. polovině 19. století jen pět domů, navíc v řadě od lávky směrem ke Slaměnému dvoru. Zdá se, že buď bylo těch pět domů postaveno najednou, poněvadž kdyby se stavělo postupně, stál by v těch místech napřed jeden dům pak dva domy, tři domy atd., tudíž by to bylo např. čtyřdomí, anebo tam oněch pět domů stálo delší dobu o samotě.

Vedle úředního názvu Pětidomská se používalo také „U pěti domů" a už v roce 1904 se objevil současný název Pětidomí za dráhou. V roce 1921 byla Pětidomská ulice přejmenována na jednoduchý název „U lávky". Tak se nazývala celá dlouhá silnice (rovnoběžná s nádražním tělesem) od Rudolfovské ke Slaměnému dvoru. Od lávky do Suchého Vrbného to byla Dobrovodská. Termín Pětidomí se přenesl na celou rychle rostoucí čtvrť města mezi nádražím a Suchým Vrbným. (Starousedlíci Pětidomí zkracují název čtvrtě na „Pěťák" a ještě rozlišují Velký Pěťák a Malý Pěťák.)

Podle zjištění Daniela Kováře se pojmenování ulice „U lávky" obyvatelům Pětidomí nezdál vhodný. Několikrát žádali město o změnu názvu a navrhovali různé vlastenecké varianty, ale radní se nemohli dohodnout, přičemž „U lávky" bylo docela výstižné a sedělo to, takže teprve až v roce 1955 byla ulice U lávky v části od Rudolfovské k lávce připojena k Dobrovodské. Jen část od lávky dál podél trati zůstala nadále „U lávky". Trochu to bylo komplikované tím, že Místní národní výbor v Suchém Vrbném rozhodl v poválečném oslavování Stalina přejmenovat tradiční Dobrovodskou na ulici Maršála Stalina. Když se po čase zjistilo, kdo to vlastně byl Stalin, přejmenovala se Stalinova zase na Dobrovodskou.

Lávkou se rozumí most pro pěší přes kolejiště nákladního nádraží. Byl postaven v roce 1907 jako náhrada za někdejší dlouhý viaduktu z prostoru dnešního Mercury Centra k plynárně. Myslelo se tenkrát, že lávka to bude jen dočasná.