Nahlížet pod ruce restaurátorů, kteří obnovují kapli sv. Vojtěcha na strakonickém hřbitově, jsme měli možnost téměř tři měsíce. Nyní jejich snažení vrcholí. V průběhu prací se jim podařily dva zajímavé objevy.

Podle akademického sochaře a restaurátora Jiřího Fialy, který se podílí na obnově kaple, je nález malovaného maltézského kříže s nápisem a vchodu do krypty vzácný. „Vlastní kříž a nápis i vchod do krypty, který byl v jeho bezprostřední blízkosti, se nejspíše vztahují k původnímu vzhledu kaple," zmínil se.

Dodal, že působení řádu maltézských rytířů ve Strakonicích je poměrně známé a různé relikty se nalézají i na strakonickém hradě. Přesto nálezy podobného rázu zejména z důvodu jejich zachovalosti nejsou časté. „Bohužel 
v případě nálezu na fasádě kaple bylo zjištěno, že byly při minulých opravách novodobé vrstvy přilepeny k původnímu povrchu takovým způsobem, že by odkryv nápisu, ze kterého bychom se pokusili vyčíst jeho dataci, znamenal značné poškození," vysvětlil.

Z tohoto důvodu, ale také kvůli ochraně byl odkryt 
a zdokumentován pouze kříž, jehož cíp se projevil pod odloučenou vrstvou druhotných nátěrů a štukových vrstev 
a následně byl po provedení konzervace opět překryt ochrannou vrstvou vápenného štuku. Na nový povrch omítky bude vytvořena jeho replika.

Mramorová nápisová deska, patrně ze 17. století se nachází u soklové části kaple. Podle Jiřího Fialy byla deska 
v uplynulých dnech vyzvednuta a její roztržené rohy slepeny. „Bylo také provedeno její očištění a konzervace, srovnání posunutého žulového rámu a poté byla znovu vrácena na původní místo," doplnil. Kapli v restaurované podobě bude možné spatřit na konci listopadu.

„Součástí prací restaurátora je nahlédnout do minulosti při odkrývání vrstev, které při opravách nanesli naši předchůdci ve snaze o zachování kulturního dědictví této země. Pokud tak činili s tím, že staré překrývali novým, aniž by to původní zničili, pak mnohdy můžeme najít i velmi zajímavé a historicky cenné artefakty nebo odhalit původní podobu děl, která mnohdy udivuje výtvarnou a řemeslnou dokonalostí a vysokou úrovní specifických výtvarných či řemeslných technik," řekl ke své práci restaurátora Jiří Fiala.

Rekonstrukce zchátralého objektu kaple ale nespočívala jen v restaurátorských pracích, ale i v opravě střechy, vnitřních omítek i vnějšího pláště. Proměna se dotkla rovněž kamenných části kaple, oken a vstupní mříže. Kolem budovy byla provedena sanace, která zajistí odvětrávání vlhkosti. Právě při tom byl nalezen vchod do krypty. Cílem rekonstrukce bylo i statické zajištění a obnova klempířských prvků, tesařských a zámečnických konstrukcí a podobně.

Rekonstrukci prováděla firma AF ART, s.r.o., za přibližně 1,3 milionu korun. Dotace z Ministerstva kultury ČR pokryje 87 procent nákladů. Objevený kříž a vchod do krypty byly podle informací místostarosty Pavla Pavla také jedním z důvodů, proč se obnova zhruba o tři týdny protáhla. Původně měla být hotová na konci října. „Došlo 
i k dílčímu navýšení ceny, a to 69 tisíc korun," dodal.Investiční technik radnice Oldřich Švehla upřesnil, že součástí dodatku smlouvy o dílo se tak stalo i odborné překrytí a provedení repliky maltézského kříže na fasádě, oprava a restaurování kamenné desky vstupu do krypty. „Navíc to byla i změna provedení táhel ke statickému zajištění kaple, která jsou pod podhledem 
v prostoru kaple," doplnil.

Kaple sv. Vojtěcha, známá též jako hrobka maltézských kněží, se nachází v jihozápadním rohu hřbitova, blízko kostela sv. Václava. Kaple je stavebně propojena s objektem bývalé márnice a spolu s kostelem sv. Václava, kaplí Nejsvětější trojice, márnicí a ohradní zdí hřbitova je kulturní památkou zapsanou do seznamu nemovitých kulturních památek České republiky. Kaple pochází pravděpodobně ze 17. století a je dokladem drobné barokní sakrální architektury. Do cihelné podlahy je zasazeno několik kamenných náhrobních desek, nejstarší je ze 16. století. Desky, které jsou starší než kaple, byly použity dodatečně jako dlažba. V kryptě pod kaplí jsou pochováni členové řádu, kteří působili na farách ve Strakonicích a okolí.

Stav kaple byl před rekonstrukcí havarijní. O to víc nyní volá po obnově stále chátrající bývalá márnice, která na kapli sv. Vojtěcha přímo navazuje.

Kaple sv. Vojtěcha
Kaple sv. Vojtěcha, zvaná též jako hrobka maltánských kněží, stojí jižně od kostela sv. Václava, napravo od hřbitovní brány, byla postavena v 18. století. Plasticky řešený volutový štít, uprostřed kterého je nika s mušlí, s bohatou profilací říms ukazují na to, že stavba byla budována až ve vrcholném baroku. Čelo kaple zdobí malovaný oltář s obrazem Zmrtvýchvstání Páně, nad kterým je pověšen plechový obrázek sv. Vojtěcha. K boční straně přiléhá litinový kříž na kamenném podstavci. Do cihelné podlahy je zasazeno několik kamenných náhrobních desek, nejstarší je ze 16. století. Tyto desky jsou starší než kaple a byly použity dodatečně jako dlažba. V kryptě pod kaplí jsou pochováni kněží a rytíři, kteří působili na řadových farách ve Strakonicích a okolí. Byl zde pochován např. František Xaver hrabě Kolowrat-Krakowsky a řádový rytíř hrabě Meraviglia, poslední svého rodu, jenž dlouhá léta žil ve Strakonicích. Uvnitř kaple také visí po stěnách 14 plechových štítků se jmény kněží, kteří zde byli pohřbeni v novější době (dnes vlastně jen 13, po čtrnáctém zde zbyla jen skvrna na zdi).

Svatováclavský hřbitov
Kaple sv. Vojtěcha se nachází na svatováclavském hřbitově. Ten se rozléhá v okolí kostela sv. Václava u výpadovky na České Budějovice na území zaniklé osady Lom. Vznikl na přelomu 13. a 14. století, v době kdy byl založen Bavorem III. kostel sv. Václava s farou ve starobylé osadě. Postupem doby se stal jediným strakonickým hřbitovem. Jeho starobylost dokládá i řada náhrobků ze 16. století, které jsou osazeny do podlahy kostela. Jeho půda byla vždy půdou posvěcenou. Nejprve se rozprostíral 
v těsném okolí kostela, postupem doby byl rozšířen až do dnešní rozlohy. Býval hřbitovem konfesijním. Patronátní právo nejen nad hřbitovem, ale 
i nad kostelem vykonával velkopřevorský maltézský velkostatek, následně strakonický velkostatek, který zabezpečoval jak hmotné, tak i ekonomické záležitosti, zaměstnával hrobníka a odpovídal za pořádek a údržbu. Co se týče kultu, hlavní slovo měl děkanský úřad. Po roce 1948 přešlo patronátní právo na stát a dnes je hřbitov ve správě Technických služeb Strakonice, s. r.o. Na hřbitov se vstupuje bránou s figurálními ornamenty. Kromě kaple sv. Vojtěcha je zde možné vidět také kapli Nejsvětější Trojice, vysoký kamenný kříž z roku 1888 nebo hrob Jana Vlastislava Plánka či hrobku rodiny Papežů s bustou od Břetislava Bendy. Na snímku je pohled od kruhové křižovatky, v popředí je zadní část opravené kaple 
sv. Vojtěcha a sousedící bývalé márnice, v pozadí kostel sv. Václava.

Maltézští rytíři
Historie Strakonic je spojena 
s existencí rodu Bavorů, které na počátku 15. století vystřídal johanitský řád, tedy maltézští rytíři. První písemná zmínka 
o Strakonicích pochází z roku 1243, kdy Bolemila, manželka Bavora I., daruje řádu johanitů vsi v okolí Strakonic a zmiňuje zde kostel sv. Václava. Teprve 
z listiny z roku 1318 je možné si udělat podrobnější představu 
o vzhledu tehdejších Strakonic. Vilém Bavor totiž podává přehledný popis, co všechno patří johanitskému řádu, a tak se dovídáme, že zde byla škola, v níž učili johanité. Z výpovědí řádových bratří z roku 1373 rovněž víme, jak početná komenda ve Strakonicích byla. Patřila hned po té pražské k největším v českých zemích. Čítala 16 bratří ve věkové kategorii od 24 let do 53. Ve škole se učilo a stravovalo 17 žáků, což bylo na tehdejší středověké poměry poměrně úctyhodné číslo. Na prahu husitské doby Strakonice přichází o své zakladatele – rod Bavorů vymírá a celý hrad s městem a okolím přechází na johanitský řád. Po celou dobu nepokojů, které zmítaly českým královstvím, se strakonický hrad stal baštou odpůrců kalicha. Dokonce se sem přestěhoval na dvě staletí řádový archiv z Prahy a Strakonice se staly hlavním sídlem převorství. Po třicetilé válce začal hrad upadat, velkopřevorové ztráceli o Strakonice zájem, byli zde stále méně a úřadovali z Prahy. Staletí šla dál a vznik Československa ukončil bezmála sedm set let trvající správu města maltézským řádem.