Podle OÖN (Bildu) pevně věří, že se uzdraví, ale neumí si představit, že zase bude zpívat. „Moji lékaři mi slíbili, že se mi hlas vrátí, jako všechny ostatní životní síly. Ale k tomu je ještě dlouhá cesta," dodal.

Německá dráha prodělává

Podle německých novin bude mít Německá dráha (DB) letos ztrátu přes jednu miliardu eur, píše PNP. Například podle FAZ to bude 1,3 miliardy, ačkoliv obrat koncernu přesáhne 40 miliard. Má jít o první ztrátu po více než jednom desetiletí.
Podle Handelsblattu vysokou ztrátu způsobily zvláštní zátěže v důsledku jarních stávek, škod z počasí a nabíhajících nákladů na přestavbu společnosti. Přes nedostatek prostředků chce představenstvo společnosti investovat v příštích letech 20 miliard eur, z toho 5,5 milionu do dálkových spojů. Je připraveno akceptovat další ztráty z provozu vlaků ICE a IC v zájmu získání nových klientů v dlouhodobějším horizontu. Sjednanou dividendu 850 milionů státnímu rozpočtu chce DB vyplatit. Vedení bere na vědomí zvýšení zadluženosti z nynějších 18 miliard eur až na 22 miliard.

Budou učit 4000 migrantů

Prezident hornorakouské školské rady Fritz Enzenhofer počítá s tím, že do konce školního roku nastoupí do škol této spolkové země až 4000 dětí uprchlíků. V začátku školního roku jich bylo 700, nyní 1200. Školská rada počítá s dodatečnými náklady ve výši tří milionů eur na zaplacení nově přijímaných učitelů, informují OÖN. Těch je nyní 40, do konce roku jich bude 80, do června 2016 už 120.
Školám dělá starosti zejména vysoká fluktuace dětí azylantů. Jak říká vedoucí personálního odboru rady Paul Kimberger, „jsou často přes noc pryč".

Nejdéle jsou v důchodu Rakušané

Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) srovnala na 378 stránkách dokumentů penzijní systémy průmyslových států. „Rakousko ve statistikách zvlášť vyniká v jednom směru – v délce užívání důchodů," píší OÖN.
Rozvádějí, že v Rakousku chodí ženy do důchodu průměrně v 60,2 roku. Jejich očekávaná délka života je 85,6 roku, pobírají tedy penze po více než čtvrt století. V Itálii je to stejně dlouho, jen ve Francii a v Belgii jsou ženy v důchodu déle. V průměru OECD je to 22,3 roku. Srovnání podle OECD (skutečný nástup do důchodu/zákonný-doba pobírání penze): Francie 59,8/61,2 – 27,2, Itálie 61,1/62 – 25,4, Rakousko 60,2/60 – 25,4, ČR 60,5/61,3 – 22,8, Německo 62,7/65 – 22,8, Švýcarsko 64,5/64 – 22,6 atd.
U mužů není rozdíl tak velký. Rakouští jdou do penze průměrně v 62,2 roku s očekáváním délky života 82,2 roku, a tedy pobírání penze po 20 let. Průměr OECD je 17,6. V mnoha státech uvažují o dalším zvýšení hranice pro odchody do důchodu na 67 let. Srovnání: Francie 59,4/61,2 – 23, Itálie 61,4/62,5 – 21,1, Rakousko 62,2/65 – 19,9, Německo 67,7/65 – 19,4, ČR 63,3/62,6 – 16,5.
Na penze vydává rakouský veřejný rozpočet 13,9 procenta hrubého domácího produktu. V průměru OECD je to devět procent. Do roku 2040 má podíl stoupnout na 11,3 % (v Rakousku na 14,4).

Chudší víc pijí

Odborný časopis "PLOS Medicine" zveřejnil srovnání 17 evropských zemí, z něhož vyplývá, že ve skupinách obyvatel s nižším sociálním statutem umírá v důsledku požívání alkoholu víc lidí než ve vzdělanějších vrstvách. Studii prezentoval linecký Volksblatt.
Podle vědců Erasmus University Medical Center v Rotterdamu pijí v mnoha zemích sociálně lépe postavení lidé častěji a mnohdy i víc než sociálně slabší, ale mezi chudšími je tzv. „pití do němoty" rozšířenější. Tím jsou mezi nimi četnější i zdravotní a sociální problémy vyvolané pitím. Ve všech hodnocených zemích umírá více těchto lidí než „bohatších".
Nejvíc lidí na následky pití umírá v Maďarsku. Největší rozdíly mezi sociálními skupinami jsou ve východní Evropě, ve Finsku a v Dánsku. Menší jsou ve Španělsku, Francii, Itálii, Švýcarsku a také v Rakousku.

Proti dětským kameníkům

Bavorská vláda chce zákonem umožnit provozovatelům hřbitovů, aby zakázaly instalování náhrobků zhotovených s využitím dětské práce, píše PNP. „Bohužel jsou stále ještě části světa, v nichž dochází k nejhorším formám dětské práce. To se týká i výroby náhrobků, které jsou dnes objektem mezinárodního obchodu," řekla ministryně zdravotnictví Melanie Humlová. „Naším zákonem chceme přispět k boji proti vykořisťující dětské práci."
Provozovatelé hřbitovů mají dostat zákonem možnost stanovit, že importované náhrobky mohou být instalovány, jen pokud byly prokazatelně zhotoveny bez podílu dětské práce. To má doložit příslušný certifikát.

Velký klavír za humny

V úterý 8. prosince od 19.30 hodiny vystoupí v lineckém Brucknerhausu velikán klavíru Denis Matsuev (40), rodák z Irkutsku, „muž pro velké koncerty", jak uvádí anotace koncertní síně. Připomíná, že hrál jako sólista například při 15 000. koncertu New York Philharmonic – číslu, které ještě žádný orchestr nezaznamenal. Pozoruhodnou až „metalikovou" performanci předvedl při ZOH v Soči v roce 2014 se 62 malými klavíry a tanečníky Mariánského a Bolšoj baletu. V témže roce byl vyznamenán jmenováním Vyslancem dobré vůle UNESCO.
V Brucknerhausu ho v úterý doprovodí komorní orchestr Vídeň/Berlín se členy obou filharmonií. Sóla na trubku zahraje Gábor Tarkövi, na housle Rainer Honeck. Na programu je Mozartova Malá noční hudba, Šostakovičův koncert Nr. 1 c-Moll a Čajkovského houslová serenáda op. 48.

Německy i o přestávkách?

Zástupce hornorakouského hejtmana pro vzdělání Thomas Stelzer (ÖVP) opakoval na výročním shromáždění 4500 kantorů křesťanského svazu učitelů v Design Centru záměr prosadit, aby žáci škol v této spolkové zemi mluvili i mimo vyučovací hodiny, tedy také o přestávkách, německy, napsaly OÖN. Plán je zakotven v koaliční dohodě. Podle Stelzera to povede k tomu, že nedojde k vytváření skupin a k segregaci. Bude tak lépe fungovat integrace.
List k tomu poznamenává, že téma němčiny o přestávkách bylo bouřlivě diskutováno a jako nepřípustné ministerstvem školství odmítnuto už v říjnu. Nařízení užívání tohoto jazyka mimo hodiny výuky by bylo v rozporu s konvencí lidských práv a s rakouskou ústavou.

Střídají piva

Každý třetí Rakušan není věrný „své" značce piva a pije různé druhy, uvedly OÖN. Statisticky každý z našich jižních sousedů vypije za rok 105 litrů tohoto nápoje. 33 procent lidí od 18 let konzumuje dvě až tři značky. „Tím překonali kategorii ,kmenových´ pijáků, protože svému druhu zůstává věrno jen 29 procent lidí," uvedl list z „pivní zprávy 2015" vytvořené „pivním papežem" Conradem Seidlem a Markusem Lieblem z Brau-Union.
Nealkoholické pivo nebo radlery s redukovaným obsahem alkoholu už dělají 11 procent celkového trhu.