Sedm let se Karel Hegner učil hře na housle, studoval operní zpěv na konzervatoři a poté i na akademii múzických umění. Působil v Armádním uměleckém souboru a když se vrátil do Brna, začal účinkovat v loutkovém Divadle Radost. Díky tomu dostal příležitost hostovat dokonce v Divadle na provázku, kde se setkal s takovými hvězdami jako Miroslav Donutil nebo Iva Bittová.

„Divadlo a muzika u mě byly vždy velmi těsně propojené. Se studiem operního zpěvu totiž logicky souvisí, že musíte zvládat divadelní projev. Už od prvního ročníku jsme chodili statovat, pak jsme zpívali při operních představeních ve sboru, jindy si nás vzali do činohry," popisuje Karel Hegner.

Ten později sám začal své zkušenosti předávat ostatním. Externě vyučoval zpěv na Janáčkově akademii múzických umění a i když 
o místo před revolucí na krátký čas přišel, získal jej zase zpět a nyní je výuka zpěvu jeho hlavním povoláním. „Kromě toho stále hostuji 
v divadle Radost a již třetím rokem hraji s amatéry z Ořechova," doplňuje.

Deset let Karel Hegner také uváděl pořad s dechovkou na České televizi a v podobné práci pokračuje i nyní na TV Šlágr. Moderuje zde dechparádu. Zároveň ale patří mezi interprety. „Natočil jsem plno písniček s dechovými kapelami, mnohde jsem hostoval a nedávno jsem spočítal, že moje songy vyšly už celkem asi na šedesáti cédéčkách. Také jsem se na Šlágru představil skladbami, které jsem před lety nazpíval 
s Elektrobandem," popisuje.

Nedávno navíc nahrál album společně s Janou Peterkovou. Jsou na něm hity šedesátých let. Do žánrů ale Karel Hegner svou tvorbu jen těžko zařazuje. „Lítám, jak se říká, od Bacha po Vlacha. Interpretaci se ale snažím vždy provést tak, aby to nebylo urážející pro jednotlivé hudební formy, to znamená, že cimbálku zpívám jako cimbálku, dechovku jako dechovku a taneční píseň jako taneční píseň," říká.

Podobně jako jiní interpreti už také pocítil vliv a sílu televize Šlágr. „I když jsem se v té branži pohyboval roky, byl jsem v televizi,  z té doby si mě pamatuje jen pár lidí. Se Šlágrem přišlo nové publikum, diváci, kteří mě najednou poznávají. U mnoha lidí, do nichž bych to netipoval, jsem překvapen, že mě zastavují a říkají, že mě viděli na Šlágru," vypráví. Patří mezi ně i jeho studenti.

Karel Hegner zase naopak sleduje osudy svých svěřenců. „Moje studentka Vendula Příhodová si teď výborně vedla v soutěži Hlas ČeskoSlovenska, skončila druhá, byla úžasná. Další studentka mi zase zrovna volala, že získala velkou roli v muzikálu," vyjmenovává. Učení jej podle jeho slov stále baví a v práci 
s mladými lidmi vidí smysl.

Domov má Karel Hegner 
v Brně. Do jižních Čech jezdí jednou za dva týdny, někdy 
i častěji. Kraj ale znal dobře už z dřívějška. „Jako studenti jsme chodili na brigády a za vydělané peníze pak cestovali. Takhle jsme projeli i jižní Čechy, viděli jsme všechny hrady, zámky, spali jsme pod stanem," vzpomíná.

Hudební tradice v jeho rodině bude pokračovat. „Dcera hraje na violu v brněnské filharmonii, to vyplynulo přirozenou cestou. Syn hrál tři roky na trubku a teď občas sáhne po kytaře," uzavírá.