23letá klisna, která nejspíš utekla ze sousední stáje, se probořila do polozamrzlého zahradního bazénu v Ebersdorfu. Hasiči vodu vypumpovali, zatím co vylekané zvíře uklidňovali a ošetřovali majitelé a veterinářka. Klisnu vyvedli po dvou hodinách v ledové vodě po rampě sestavené z palet, prkenných desek a slámy.

Zakázali lití olova

Lití olova patří ke změně roku jako rachejtle či sekt, uvedla PNP. „,Olověný´ pohled do budoucna by ale brzy mohl skončit. Jed ohrožující životní prostředí v nabízených sadách k tomuto zvyku mnohonásobně překračuje hraniční limity nového nařízení Evropské unie. Varuje před tím i spolkový úřad pro ochranu životního prostředí,“ píše list. Jedovaté oxidy, které vznikají při zahřívání materiálu před litém, mohu být vdechnuty, což je nebezpečné zejména pro děti – už minimální množství může stačit k ovlivnění vývoje inteligence.

Na to reagovala EU a stanovila, že od dubna 2018 budou smět výrobky nabízené v obchodě obsahovat maximálně 0,3 procenta olova. Podle nadace Warentest je jej v „licích“ sadách mnohonásobně víc, v některých případech až 71 procent. Letos už proto malé sestavy lití olova nebudou v Německu nabízet.

Český „jedovatý“ člověk by řekl, že se EU asi bojí, aby rozlité olovo nevěštilo její zánik. PNP ale zmiňuje vhodné nezávadné alternativy vhledu do budoucnosti – vosk nebo cín..

Vlaky pomalejší než před 50 lety

O letních prázdninách 2018 bude mezi Pasovem a Mnichovem jezdit denně 46 vlaků, ale jenom do či z Landshutu nebo Freisingu, než bude dokončena zatáčka u Neufahrnu, která v budoucnu umožní přímé spojení na letiště. Pasovští Zelení požadují pro toto období nasazení rychlíkových autobusů, aby se nezhoršila přeprava pro mnoho tisíc pendlujících. Dlouhodobě se podle této strany ale musí udělat mnohem víc, aby bylo vlakové spojení s hlavním městem pro dolnobavorský venkov atraktivní, píše PNP.

Cituje předsedu klubu Zelených v pasovském okresním zastupitelstvu Eike Hallitzkého, že už koncem sedmdesátých let potřeboval vlak na tuto trať necelé dvě hodiny, „tedy čas, o kterém můžeme po padesáti letech jen snít“. Podle jeho kolegy a mluvčího pro dopravu Antona Schuberla je krizovým především úsek Mnichov-Freising se 270 vlaky denně. Zelení požadují méně „prestižních miliardových projektů“ a víc plošných investic železnice, také do vybudování druhé koleje mezi Landshutem a Pasovem.

Nejbezpečnější letecký rok

Rok 2017 byl podle předběžné bilance nizozemské privátní Aviation Safety Network (ASN) nejbezpečnější v dějinách civilního letectví, píše PNP. Datová banka registrovala celosvětově jen devět neštěstí s celkem 67 obětmi. 32 z nich se nacházelo na palubách havarovaných letounů, 35 zabily pády aeroplánů na zemi. Čísla zahrnují i havárie sportovních a dopravních letadel. Loni nedošlo k žádnému neštěstí velkých komerčních dopravních letů.

Podle ASN cestuje letadly ročně více než 3,7 miliardy pasažérů. V roce 2016 zaevidovala tato kancelář pro letecké nehody ještě 16 havárií civilních strojů se 303 mrtvými na palubách.

Právo veta pro města?

Mnichovský primátor Dieter Reiter (SPD) požaduje pro města právo veta proti spolkovým zákonům, které se bezprostředně dotýkají jejich občanů. Obyvatelé měst sice představují nadpoloviční většinu Němců, jsou ale ve spolkové politice „podprezentováni“. Vrcholné svazy komun nejsou podle Reitera stále brány na vědomí. Kromě jiného navrhuje zřídit úřad ministra pro záležtosti obcí, který by mohl vnášet zájmy velkoměst do často příliš „povznesené“ spolkové politiky, uvedl list.

Jak na Nový rok…?

Kolem 6.45 ráno na Nový rok se při privátní oslavě silvestra v St. Oswaldu-Riedlhütte pohádali mladí manželé. Pánovi nesedělo, že mu paní kouří v bytě, a zamkl ji na terase. Další host večera ji zase vpustil domů, došlo na strkanici a manžel choť vytlačil zpátky ven. Ta si při tom odřela dlaně a partner utrpěl modřinu na oku, o níž nemohl říci, jak k ní přišel, píše PNP. „Lehce podnapilý muž dostal od policie zákaz užívání bytu a dobrovolně jej opustil. Byl oznámen pro ublížení na zdraví,“ končí list.

Pán morčat

Bavorský chovatel mezi svými.Zdroj: Deník/repro PNP

Christian Zach (52) z Blaibachu má v zahradním domku skoro 150 morčat. Na stěnách visí diplomy z výstav, v regálech stojí poháry ze soutěžních přehlídek malých hlodavců ras US-Teddy, tedy morčat domácích, a CH-Teddy, morčat švýcarských, z jeho chovné stanice U Hvězdné brány, popisuje PNP. Fascinuje ho na nich především jejich silné sociální vazby – mladí se učí od starých „kozlů“ „slušnému chování“ a mláďata pijí mléko té matky, která je právě nejblíž.

Jejich chov je hobby, kterému se věnuje po práci vedoucího ošetřovatele oddělení následné péče o pacienty i s těžkými úrazy na klinice ve Viechtachu. Předtím byl vedoucím projekce v továrně na konzervy v Kitzingenu, a když zavřela, splnil si sen stát se ošetřovatelem. „Doma se odreagovává, když svá morčata krmí mrkví nebo husté kožíšky každého z nich jednou týdně kartáčuje,“ uvádí pasovský list. „Převažuje je a data pečlivě zapisuje. I proto zná každého jedince jménem – Boromir, Prisca-Sofia, Adrastea nebo Miss Holland. Je jedno, jak které vypadá, zná všechny…“

Chová také zakrslé králíky, kterých má momentálně třináct. Přes svou lásku ke zvířatům zůstává ,na zemi´ - vyrostl na statku a říká, že může králíka taky zabít, to že zkrátka patří k tomu, píše PNP.

„Samozřejmě se hodí, že jeho manžel Horst Preisker je rovněž ,bláznem do morčat´,“ pokračuje list. „Od roku 1996 jsou párem. Protože Horst byl předtím v manželství se ženou, s níž má dva syny, patří k jejich rodině také dvě vnoučata. ,Často na ně pleteme,´ říká Christian a ukazuje na hromádku vlny, čepic a ponožek.“

V roce 2001 se stali členy bavorského klubu chovatelů morčat, od roku 2010 je Christian jeho předsedou a Horst místopředsedou. Počet členů dokázali zvýšit ze dvaceti na více než sto. Od roku 2014 jezdí Christian se svými hlodavci na výstavy, na nichž získal přes sto medailí a kolem 70 pohárů. „Ty jsou jen za nejlepší umístění, ostatní trofeje jsme uložili do krabic,“ doplňuje Horst. Jeho manžel byl klubem opakovaně vyhlášen nejlepším chovatelem morčat v Bavorsku.

Tvrdí, že své hlodavce nedrží kvůli výstavám – chtějí prý chovat silná a zdravá zvířata. A když některé morče neodpovídá standardu? Pro Christiana Zacha ani to není problém. „Podržím si, co se mi líbí,“ cituje ho list.

Na srazu královen

Obě královny z Bavorského lesa jsou vlevo.Zdroj: Deník/repro PNP

V pestré společnosti se ocitla sklářská „výsost“ ze Zwieselu Julia Sattlerová a Kristina Bernreiterová. Ve slavnostně vydobených prostorách Bavorského zemského sněmu se na sedmdesát „korunovaných veličenstev“ z celého Bavorska za účasti asi 170 hostů sešlo s poslankyní za Svobodné voliče Evou Gottsteinovou, mluvčí sněmu pro ženy, uvedla PNP. Mottem setkání bylo „Bavorské královny dříve a dnes, aneb Mezi reprezentací a emancipací“. Bývalé a „úřadující“ královny zvolené k propagaci různých produktů informovaly o zkušenostech ze svých funkcí.

Nejmíň mrtvých na silnicích

V Rakousku loni zahynulo při dopravních nehodách 413 lidí, popáté za sebou tedy necelých 500. Loni bylo mrtvých o 19 víc. Před rokem 2013 byl počet obětí vždy nad půltisícovkou, píší OÖN. Loňské číslo je absolutně nejnižší od začátku záznamů v roce 1950. Nejčernější byl rok 1972 se 2948 mrtvými, tedy sedmkrát víc než loni. Přitom počet k provozu přihlášených motorových vozidel za tu dobu vzrostl ze 2,5 milionu na 6,8 milionu. V Horních Rakousích zemřelo loni 81 lidí, předloni 90.

Životy na rakouských vozovkách v roce 2017 ztratilo 182 lidí z osádek osobních aut, 21 z náklaďáků, 83 motorkářů, 13 mopedistů, 32 kolařů (sedm na e-kolech), 72 chodců a ostatních účasníků dopravy. Mezi obětmi bylo osm dětí, z nich tři jako chodci a jedno jako cyklista. Alkohol hrál roli v 19 osudových případech. Téměř každou pátou smrtelnou nehodu zavinili cizinci.