Za elektřinu, topení, plyn, vodu a odvoz odpadu vydá průměrná čtyřčlenná rodina v Linci ročně 2111 eur. Druhý Bregenz je o 84 eur dražší než Linec, nejvyšší jsou tyto ceny v Salcburku – 2553 eur. Vodné, stočné a svoz odpadu z toho dělá v Linci 483 eur. Tyto „komunální" položky jsou pořád výrazně nižší než v dalších hornorakouských větších městech. Tam je průměr 989 eur, ve Freistadtu 1090, v Rohrbachu 1075, ve Gmundenu dokonce 1242 eur.

Zapomnětlivá máma

V Salcburku zapomněla v úterý v městském autobuse mladá matka při přestupování na jinou linku asi roční dítě v kočárku. Shledaly se až asi za dvacet minut. „Kočárek byl ve voze řádně přikurtovaný, takže se nemohlo nic stát," řekl šéf dopravního podniku Gunter Mackinger.  „Ztrátu" člena rodiny maminka rychle odhalila a ohlásila ji na provozní centrálu. Krátce nato si dítě mohla zase převzít. „To nejspíš o projížďce bez matky nic nevědělo, celou dobu v kočárku spalo," dodal Mackinger.

Chutě nezmění

Podle průzkumu pro rakouské ministerstvo zemědělství se 88 procent lidí vůbec nezajímá o skandál s nedeklarovaným koňským masem v hotových výrobcích, napsal deník OÖN. Jen dvanáct procent chce své stravovací návyky trvale změnit.  90 procent by si ale přálo celoevropskou povinnost značení produktů. List to srovnává se situací po propuknutí aféry s BSE, kdy jídelníček předělávala polovina konzumantů.

Občané dnes sice diskutují o kvalitě a ceně, ale chybějí náznaky změny konzumních návyků. Nepřipouštějí si případné zvýšení cen potravin. 55 procent opakuje, že potraviny jsou pořád příliš drahé, jen třináct procent soudí, že jsou moc levné. Každý druhý přitom očekává i při láci špičkovou kvalitu. Právě skandál s koninou je ale signálem o snad příliš levné produkci, upozorňují experti.

Podle průzkumu posílil skandál význam regionality v produkci potravin. 74 procent řeklo, že pro ně znamená důvěryhodnost a je pro ně stále důležitější. Třetina regionální produkty také cíleně nakupuje. Nově zaváděné „pečeti kvality" u těchto výrobků  ale lidé spíše odmítají. 48 procent si myslí, že různých značení je už teď přespříliš.

Skandál dopadá samozřejmě na rakouské výrobce. „Například velkořeznictví Hochreiter z Bad Leonfeldenu produkovalo běžně 60 ažs 80 tun lasagní týdně, to už ale před třemi týdny skončilo," pokračuje deník. „Když se objevily první zprávy o konině v hotových produktech, poptávka se kompletně zhroutila," říká Wolfgang Hochreiter a zlobí se na média, která prý takové výrobky paušálně odsuzovala, místo aby informovala o několika podvodnících. Jejich firmu teď týdně opouštějí dvě tuny lasagní. Propouštění ale šéf vylučuje, věří, že se situace zase znormalizuje.

Obdobný průzkum proběhl i v Německu. Třetina občanů už v budoucnu nechce hluboce zmražené masné výrobky kupovat. „Na druhé straně nemá 60 procent lidí problém s konzumací koňského masa," sdělil v úterý institut výzkumu veřejného mínění GfK v Norimberku.  „Musí být ale nezávadné a řádně deklarované."