„Zkoumali jsme cepské pískovny nedaleko Suchdola nad Lužnicí, kam se chodí koupat spousta lidí. Právě na oblíbených plážích a pro srovnání i v místech, kam lidé příliš nechodí, jsme sbírali bezobratlé živočichy, všímali si, jaké rostlinu tu rostou. A zjistili jsme, že vzácné druhy se v daleko větší míře nacházejí právě tam, kde písečný povrch lidé pravidelně narušují," přibližuje člen vědecké skupiny Robert Tropek působící na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze a v Biologickém centru Akademie věd ČR v Českých Budějovicích.

Mnohé ohrožené druhy potřebují ke svému životu holý písek. Ten dříve pomáhaly udržovat povodně, požáry a jiné pohromy, v dnešní člověkem zkrocené přírodě jsou ale takové události výjimkou. Písky pak bez narušení člověkem zarůstají a vzácní živočichové i rostliny z nich mizí.

Jak doplňuje další z členů výzkumného týmu Jiří Řehounek z ekologického sdružení Calla, udržet vhodný biotop pro ohrožené druhy mohou právě volnočasové aktivity lidí. „Ideální je koupání jen s minimálním zázemím, když se někde lidé pohybují víc, o kousek dál méně nebo vůbec. Vznikne tak mozaika různě narušených písků, kde si každý organismus najde vyhovující prostředí." 

Vhodné aktivityProstředí pro pískomilné druhy pomáhá udržet koupání, ale i turisté, cyklisté, někde i motokros.

Šlapte v písku, přejí si biologové

Jsou ohrožení, málokdo z laiků je zná, až ve stovkách kusů ale prosperují tam, kde bychom je snad ani nečekali. Řeč je o hmyzu, pavoucích, obojživelnících, ptácích i vegetaci, kteří jsou doma v pískovnách, kde se v létě koupe spousta lidí. Jak zjistili vědci, právě pohyb lidí totiž pomáhá nahradit dnes už vzácné přírodní procesy a udržet vhodné prostředí pro vzácné druhy.

„Na takových místech žije například pavouk slíďák břehový, hnízdí tu kulík říční, má ovšem tak nenápadná hnízda, že je třeba dávat pozor, kam šlapeme. Potkat tu můžete i mravkolva běžného, který vystupuje v kapitole Ťutínek a Neviňátko ve Ferdovi Mravenci," přibližuje Jiří Řehounek z ekologického sdružení Calla. „Hojné jsou i samotářské včely, z obojživelníků takové lokality svědčí ropuše krátkonohé nebo blatnici," dodává další člen vědeckého týmu Robert Tropek.

„Naopak nejméně pestrý život je v konvenčně rekultivovaných plochách s borovou monokulturou. Když se rozroste, vzácné druhy tu vyhynou nebo se přesunou na jiné lokality s volným pískem," vysvětluje biolog.

I proto je podle odborníků žádoucí, aby se v pískovnách v rozumné míře pohybovali lidé a bránili tak jejich nadměrnému zarůstání. „Koupající se rekreanti nemají na prostředí takový vliv, aby ho zničili, naopak chození v písku, opalování a hry dětí jsou tou správnou aktivitou. Dobrý je i geocaching, kdy ekologové kešky ukrývají právě do míst, kde je pohyb lidí žádoucí. V určitých lokalitách může prospět i rozumně plánovaný motokros," naznačuje Robert Tropek s tím, že v místech, kde by naopak lidé mohli obyvatelům pískoven škodit, před vstupem varují zákazové cedule.