Připomněl událost z 29. dubna před dvěma roky, kdy májka Traunkirchenských ještě ležela na návsi, aby proschla, když ji sousedé z Gmundenu v noci hodili do Traunsee a odtáhli ji za elektročlunem. Na místě činu nechali své telefonní číslo a čekali, aby jim byla učiněna nabídka výkupného. Domácí to ani nenapadlo, strom jim prý nebyl odcizen regulérně. „Únosci" zase byli opačného názoru. Nakonec se strany ale přece dohodly na smírném řešení – poškození si pořídili nový strom, pachatelé kořist prodali po kouskách na dobročinné účely.

„Musíme znovu a znovu vyjednávat, někdy dokonce přesvědčovat ke stažení trestních oznámení," říká v deníku předseda svazu mládeže Stefan Lorenz. Poznamenává, že nějaké všeobecně platné pravidlo krádeží májek není přesněji stanoveno, že je jich mnoho. Liší se podle regionu, podle obce, někdy dokonce podle místní části.

Proto letos svaz vydal digitální mapu tohoto zvyku s informacemi o místních pravidlech – kdo kde může májku krást, kdy, od jakého momentu je pokládána na odcizenou, jaké části z ní mohou být odneseny atd. Své údaje poskytlo na adresu www.doris.at zatím čtyřicet obcí, další dotazy lze směrovat  na www.ooelandjugend.at. „Mapa nejen pomáhá vyhnout se případným sporům, ale i ukázat, jak mnohotvárný je tento zvyk," pokračují OÖN a několik odlišností připomínají. Tak zatím co třeba v Hirschbachu v Mühlviertlu smí být ukraden pouze stojící strom, a to v prvních a posledních třech květnových dnech, v Miningu v Innviertlu smí být naopak odcizen pouze strom ležící, atd. „Největší rozdíly jsou ovšem ve výkupném za navrácení májky. Zpravidla jde o svačinku a pivo."

OÖN poznamenávají, že stavění májky je zřejmě již zvykem z doby před naším letopočtem, ale jeho původ není znám. Bývá prý odvozován od božstev spojených s lesy, nebo také jako symbol falusu. Protože kořeny zvyku jsou předkřesťanské, katolická církev jej ve středověku zakázala. Od 13. století je ale znovu dokumentován a pěstován zejména v jižních částech Německa a v Rakousku.

Májka pro Linec

Májku pro hornorakouské hlavní město dodá letos St. Wolfgang. Žádal o tu poctu třináct let. Smrk pro metropoli, podle OÖN samozřejmě obzvlášť krásný, dodal zemědělec Peter Grabner. Místní folklorní spolek D'Wolfganger, který z něj májku připravuje, ale poznamenává, že ještě nikdy nevypravoval tak malou. Smí být totiž jen 23 metrů vysoká, a to kvůli trolejím v Linci. Také o její síle mají obdarovávaní svou představu – patka, do níž bude strom na Hlavním náměstí zasunut, je na průměr 30 centimetrů.

Smrk dopraví do Lince v pátek přepravce Nierlich. „Bude vyzdoben ve Volksgarten a spřežení koní jej převeze po Landstrasse na náměstí, kde bude v 16 hodin vztyčen a v 17 hodin oficiálně předán starostovi města Franzi Dobuschovi. Protože stromy ze Solné komory jsou v centrální oblasti země ceněnou kořistí, budou jej chlapi z wolfgangského spolku první noc osobně střežit," uvádějí OÖN.

Při předávání bude také delegace St. Wolfgangu se starostou a poslancem zemského sněmu Hannesem Peinsteinerem. „Dar je součástí ,ofenzívy šarmu´, kterou rozjeli politikové a turistické centrály ze Solné komory – dělat v Linci cílenou reklamu pro tento region, pro nějž je centrální oblast země důležitým turistickým trhem," uvádí deník.  „Internetové stránky a turistické prospekty jsou dobré a důležité, ale my chceme Solnou komoru přiblížit i emotivně," říká starosta Peinsteiner.

Bez lidí by se vešla, ale…Městské busy bez kol

Linečtí Zelení usilovali o to, aby lidé mohli v určitých časech  brát s sebou do tramvají  jízdní kola. Zaměstnanci dopravního podniku možnost testovali a obrazově dokumentovali, a dopravní výbor radnice nyní myšlenku definitivně zavrhl. „I v prázdných vozech bylo těžké s koly nastupovat a vystupovat. Jejich umístění jsme zkoušeli cíleně na širších vozových plošinách," říká Johann Frisch, provozní ředitel dopravního podniku. Když je ukládali podél, nevešly se už žádné kočárky nebo vozíčky, a když je stavěli kolmo, nemohli prý procházet další cestující.

Podobně dopadlo testování přepravy kol v autobusech a na Pöstlingbergské dráze. Změnu odmítly i svaz nevidomých a slabozrakých a svaz invalidů. Nyní návrh Zelených zavrhly i všechny zbývající politické strany v zastupitelstvu města. Dokonce i navrhovatelé vzali rozhodnutí na vědomí.

Zeman necouval

Také linecký deník OÖN zaznamenal návštěvu českého prezidenta Miloše Zemana u rakouského prezidenta Heinze Fischera. „Přes neštěstí ve Fukušimě zůstává přímluvcem Temelína, chce ale zlepšit spolupráci s rakouskou stranou při budování dálničních spojení," nadepsal list v úvodu.  V textu zprávy pak uvádí, že si hlava českého státu postěžovala: „Není dálnice mezi Brnem a Vídní, mezi Budějovicemi a Lincem, a tak dál a tak dál…"

List pokračuje: „Co do českých plánů dostavby Temelína nesmějí Zemanovi partneři ve Vídni doufat v nějakou změnu. Protože Česko nemá žádné horské vodní toky, potřebuje jadernou elektrárnu, cituje Zemana. Atomová katastrofa ve Fukušimě pro něho není důvodem přehodnotit postoj k výstavbě JETE. „Umíte si představit velké zemětřesení a cunami ve střední Evropě?" řekl.

Vzhledem k nižším cenám elektrické energie, které jadernou výstavbu dělají nerentabilní, si český prezident podle OÖN přeje evropskou politiku energetiky, která by vedla k cenové stabilitě. „Solární energie je ještě riskantnější než atomová, protože poskytují-li se solárním zdrojům enormní subvence, ničí to trh. Jsem velkým podporovatelem společné energetické politiky EU, včetně vůči atomové energii i obnovitelným zdrojům," řekl.

OÖN rozvíjejí, že při Zemanově návštěvě jde i o projekt historické publikace, která by měla věcně projednat společné dějiny včetně vyhnání německy mluvícího obyvatelstva z ČSR po druhé světové válce.  „Zeman sice odmítl princip kolektivní viny, ale nesmí se podle něho zapomenout, že 90 procent sudetských Němců volilo Konrada Henleina, vůdce nacistické strany v Československu. Velice si cením těch zbývajících deseti procent – sociálních demokratů, komunistů a tak dál, kteří byli proti Hitlerovi. A Benešovy dekrety nestojí na principu kolektivní viny, protože odhadem oněch deset procent bylo z transferu vyloučeno."

OÖN pokračují, že Zeman odsoudil „divoké" vyhnání Němců, které nebylo provedeno lidským způsobem. K tvrzením o vlastizradě mnoha sudetských Němců prezident řekl: „Když je někdo oibčanem nějaké země a kolaboruje se zemí, která jeho vlast okupuje, pak je vyhnání mírnější než například tresty smrti." V té souvislosti Zeman připomněl, že obdobný princip zastává i v případě okupace Československa v roce 1968. Prakticky žádný z tehdejších čs. komunistických politiků nešel za kolaboraci se sovětskými okupanty do vězení.

K napjatému vztahu s ministrem Schwarzenbergem Zeman podle lineckého deníku řekl, že se nyní sešli. „Bylo to přátelské setkání s mnoha úsměvy na obou stranách, s několika whiskami a pivy," uvedl.

Středověký víkend u sousedů.Středověk v Bavorském lese

Na tisíc rytířů, žoldáků a lučištníků s družinami se sjede k třídennímu festivalu středověku v doolnobavorském Grafenau, který začne v pátek v 17 hodin. V programu budou turnaje v šermu těžkými meči, vrhání z katapultů, rytířské souboje a závody v lukostřelbě. Návštěvníci také uvidí, jak se ve středověku žilo: jsou připraveny ukázky výroby plsti, kování, starého soustružení, pletení chleba, obvazování ran či vaření v polní kuchyni atd. Vyvrcholením bude v neděli dopoledne masová salva lukostřelců v místní části Schlag. Organizátoři k ní očekávají kolem 500 střelců z celé Evropy.

Spoří stále víc

„Přes rozruch po zkrácení státních prémií při stavebním spoření to zní takřka kuriózně, ale čtyři rakouské stavební spořitelny ještě nikdy neměly tak vysoké úložky jako ke konci prvního čtvrtletí. Asi 5,1 milionu střadatelů mělo u nich uloženo přes dvacet miliard eur," píší OÖN. Koncem roku 2012 to bylo 19,959 miliardy„Také počet uzavřených smluv se zvýšil o 12,9 procenta na 260 895."