Václav ŽižkaVáclav Žižka
Narodil se 29. srpna 1946 ve Vrcově. Po ukončení základní školy nastoupil do SOU sklárny „Český křišťál" v Chlumu u Třeboně. Do tehdejšího Svazu požární ochrany byl přijat za člena ve Vrcově v roce 1962. Jeho vztah k hasičině se přitom utvářel již v útlém mládí. Hned po přijetí se aktivně zapojoval do všech akcí včetně zásahové činnosti. Ve sboru prošel různými funkcemi. Do roku 2015 byl starostou Okresního sdružení hasičů v Českých Budějovicích. Ke stejnému datu rovněž patřil mezi služebně nejstarší starosty Sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska v České republice. V průběhu let absolvoval různá odborná školení včetně dvouletého studia v Ústřední hasičské škole Bílé Poličany. V roce 2002 po zřízení krajských sdružení hasičů byl zvolen jeho starostou a tuto funkci vykonával taktéž do roku 2015. Václav Žižka je svým přístupem k plnění úkolů příkladem pro všechny funkcionáře a členy hasičských sdružení. Má velký podíl na získávání finančních prostředků na činnost sdružení v rámci Jihočeského kraje. Svojí obětavou prací pro hasičskou myšlenku se zařadil mezi uznávané hasičské osobnosti doma i v zahraničí.

Pavel KopačkaPavel Kopačka
Primář Oddělení úrazové chirurgie, vedoucí lékař Traumacentra Nemocnice České Budějovice a uznávaný český traumatolog se narodil 11. října 1947 v Kraslicích. V roce 1965 absolvoval gymnázium v Třeboni a nastoupil na Lékařskou fakultu Karlovy univerzity v Hradci Králové. Jeho studium medicíny ovšem násilně přetrhl vpád ruských vojsk do Československa v roce 1968 a následné období takzvané normalizace. Za své protiokupační postoje a svržení rudé hvězdy z budovy fakulty byl těsně před státnicemi v roce 1971 ze školy vyloučen a odsouzen k dvouletému podmíněnému trestu. Dva roky pak pracoval na patologii hradecké nemocnice. Tam, jak sám říká, získal nedocenitelné praktické zkušenosti a chirurgické dovednosti. Po uplynutí podmínky mohl státní zkoušky dokončit a v roce 1973 promoval na Lékařské fakultě Karlovy univerzity v Praze. Ještě téhož roku nastoupil na traumatologické oddělení budějovické nemocnice, v roce 1993 se stal jeho primářem. Počátkem 90. let se podílel na rozšíření oddělení úrazové chirurgie o plastickou chirurgii a za jeho vedení získalo oddělení také statut Traumatologického centra pro Jihočeský kraj.

Ruth HálováRuth Hálová
Ruth Hálová se narodila v roce 1926 v Českém Krumlově v židovské rodině Adlerových. Pod sílícím tlakem antisemitismu se rodina odstěhovala nejprve do Protivína a později do Prahy. V roce 1939 jako 13letá odjela vlakem do Anglie díky záchranné akci sira Nicholase Wintona. Zde vystudovala elitní střední školu, kde ji její milovaná učitelka přivedla ke studiu biologie. Už v té době věděla, že se bude celý život věnovat mikrobiologii. Po ukončení střední školy nastoupila do londýnské nemocnice na bakteriologické oddělení, kde pracovala dva roky. V té době však válka skončila a Ruth Hálová se vrátila zpět do Československa.
Po válce se setkala s maminkou, která přežila Terezín, a nastoupila na Přírodovědeckou fakultu Karlovy univerzity, obor Mikrobiologie. Po studiu si našla práci v diagnostické laboratoři v pražském Motole, později pracovala na Krajské hygienicko-epidemické stanici v Ústí nad Labem a v krajské laboratoři pro kultivaci mykobakterií sídlící při detašované nemocnici plicních a respiračních chorob na kopci Bukově. Po odchodu do penze se vrátila do jižních Čech a věnovala se pedagogické i překladatelské činnosti. Dodnes i maluje.

Radek KocandaRadek Kocanda
Narodil se v roce 1968 v Českých Budějovicích. Po studiu na Vysoké škole dopravní v Žilině pracoval nejdříve jako technik u Československé plavby dunajské, posléze mimo jiné působil nějaký čas v pozici vedoucího marketingu na českobudějovickém výstavišti. V roce 2002 zakotvil coby předseda ve Společnosti pro hrad Pořešín a o dva roky později se stal jednatelem sdružení Hrady na Malši. V současné době žije v Hubenově na Českokrumlovsku.

Členové sdružení se pravidelně zúčastňují výročních kongresů a odborných castellologických konferencí na různých místech Evropy. Sdružení intenzivně spolupracuje s Archeologickým ústavem Akademie věd České republiky v Praze a dalšími odbornými institucemi.
Cílem sdružení je především zachování a konzervace hradních zřícenin na řece Malši, revitalizace staré zemské cesty vedoucí z rakouského města Grein an der Donau do Českých Budějovic a organizace akcí zaměřených na handicapovanou mládež. Kromě toho sdružení organizuje v letním období akce pro veřejnost a vyvíjí publikační a osvětovou činnost. Spolupracuje s mnoha podobně zaměřenými spolky v Česku i zahraničí.

Čestmír KalašČestmír Kalaš
Cyklonadšenec, závodník, trenér a podnikatel se narodil 8. května 1943 v Mladé Boleslavi. Již od dvou let však bydlel s rodinou v Českých Budějovicích. Zde na jedenáctileté střední škole získal v roce 1960 maturitu. Mezi profesorským sborem byl již tehdy známý svým zájmem o cyklistiku, které se závodně věnoval od 16 let. O dva roky později se vyučil autoelektrikářem a poté nastoupil na vojenskou službu. Na vojně v Dukle Český Krumlov měl možnost dalšího sportovního i závodního růstu. Po ukončení vojenské služby se Kalaš v roce 1965 přestěhoval do Tábora, kde se také oženil. Nastoupil zde do ČSAD Tábor, kde pracoval celých 25 let. Kromě vlastního závodění (1.VT) začal Čestmír Kalaš trénovat skupinu táborských cyklistů, z nichž později vyrostla řada československých reprezentantů. Úspěchy sklízeli nejdříve na úrovni kraje, později republiky a nakonec v reprezentačních družstvech na MS. V roce 1990 ve snaze získat finanční prostředky na podporu cyklokrosového sportu v Táboře se Čestmír Kalaš vrhl do podnikání. Začal s výrobou oblečení pro cyklisty a z nápadu jednoho cyklonadšence vyrostl přední evropský výrobce cyklodresů.

ČEZ MotorČEZ Motor
V Českých Budějovicích se hrál hokej, tehdy ještě s míčkem, poprvé v roce 1913. O 11 let později spatřilo centrum jižních Čech hokejový zápas s pukem. A o další čtyři roky později, tedy v roce 1928, byl založen nejsilnější místní klub AC Stadion České Budějovice. Ten během více než 85 let své existence několikrát změnil jméno (nejdéle nesl název Motor) a hlavně získal obrovské množství úspěchů. Největšími jsou bezesporu mistrovský titul z roku 1951, 2. místo z roku 1981 či účast v Lize mistrů 2008-2009 a Evropské lize 1996-1997. Hlavní devizou budějovického klubu je ale mnoho velmi úspěšných reprezentantů. Dlouhá a slavná historie klubu byla nesportovní cestou přervána v roce 2013, kdy tehdejší majitel přesunul licenci na nejvyšší soutěž do jiného města. Na tradici místního hokeje ale okamžitě navázal tým znovuzaložený bývalými slavnými českobudějovickými hráči Romanem Turkem, Radkem Bělohlavem, Alešem Kotalíkem, Petrem Sailerem a Stanislavem Bednaříkem (na snímku), který se vrátil k tradičnímu názvu Motor a hned po dvou letech obnovené existence se dostal až do baráže o nejvyšší soutěž.