I když vyrůstal a pracoval v Praze, svým srdcem byl rodák z Karlovarska Šumavákem. Alespoň tak ho vnímají lidé z hor, kteří se s ním léta znali.

Pětačtyřicetiletého Jana Blechu z Kvildy váže k Janu Pohanovi pětadvacetileté přátelství. „Na jeho chalupě jsem asi rok bydlel. Seznámili jsme se, když jsem nastoupil k Pohraniční stráži. Pomáhal jsem mu na zahradě a s úpravami domu. Když byl v Praze a blížilo se jaro, volával mi a ptal se, co už kvete a jak se čemu daří," uvedl Jan Blecha.

Chalupu herec koupil na konci 60. let jako ruinu a postupně ji uvedl do naprosté dokonalosti. Řadu stavebních prací zvládl vlastníma rukama. Proslulá je jeho skalka, kterou vybudoval. Obdivují ji výletníci, kteří okolo míří směrem na Bučinu a přes dřevěný plot mohou nahlédnout. „Jan Pohan říkal, že pořádek může být i na smetišti. Pamatuji si historku, kdy ho přijel navštívit režisér Václav Gajer. Ten se u vrátek z legrace vyzul z bot, vzal si je do ruky a řekl: Abych ti tu nenašlapal, Honzo," usmál se Jan Blecha.

Dodal ale, že pořádek kolem chalupy měl přirozený ráz, protože podle Pohanových slov „v přírodě není nic rovného."

Lidé se na procházku kolem chalupy Jan Pohana vracejí po letech. „Mnozí si pamatují si, jak začátkem devadesátých let provozoval v létě na zahradě občerstvení. Mazal chleba se sádlem, vařil hrachovku nebo párky. Hlavně Němci a Rakušané to oceňovali, tenkrát po otevření hranic tady nic v okolí nebylo," vypráví Jan Blecha.

Ten si Jana Pohana uchovává v paměti jako příjemného společníka, který měl velký přehled a o vše se zajímal.

S hercem a dabérem se dobře znal také Stanislav Kalík. „Jan Pohan Šumavu nesmírně miloval, měl ohromný vztah nejen k Šumavě, ale 
i k přírodě jako celku. Příroda pro něj byla nadevše. To jasně dokumentuje okolí jeho chalupy. Je to jedna z nejkrásněji upravených zahrad na Kvildě," uvedl kamarád Stanislav Kalík.

Místnosti chalupy jsou upraveny tak, aby mohly mít jméno. Jedné dal Jan Pohan název „Kanada". Vše je vyvedeno ve dřevě a interiér je ve stylu kanadské přírody. Druhá jizba má název „Babička". Je věnována Pohanově babičce, která byla jeho vzorem a která ho vychovala. „Kdyby Jan Pohan nebyl profesí herec, jistě by byl nejlepším strážcem přírody na Šumavě," míní Stanislav Kalík.

Na Jana Pohana vzpomíná také starosta Kvildy Václav Vostradovský. „Potkávali jsme se. Chodil za námi na úřad pozdravit. Lidé se zastavoval u jeho chalupy, když mířili na Bučinu. Pokud vím, nikoho neodmítl a popovídal si," řekl kvildský starosta.

Menší roli královského vojáka (vlevo) dostal v legendárním filmu Marketa Lazarova. Vepředu jsou herci Ivan Palúch (Adam Jednoručka) a Zdeněk Kryzánek (hejtman Pivo).

Jan Pohan na chalupě nejen žil, ale v jejím okolí natáčel filmy. Stačí připomenout slavný snímek Marketa Lazarova 
z roku 1967, kde hrál královského vojáka, nebo pozdější populární trilogii Václava Gajera Pod Jezevčí skálou, Na pytlácké stezce a Za trnkovým keřem. Tam mu patřila role hajného Antoše. Za svou kariéru ztělesnil spoustu vojáků a policistů ve filmech a seriálech (Copak je to za vojáka, Rubikova kostka, Sanitka, Chalupáři, Dynastie Nováků, Diagnóza smrti, Osud jménem Kamila aj.). Poslední úloha 
v seriálu Policie Modrava se týkala bývalého velitele služebny v Kašperských Horách.

Cenný a charismatický byl jeho hlas. V roce 2001 dostal Cenu Františka Filipovského za celoživotní mistrovství 
v dabingu. Pohanův „vokál" oživil pro české diváky komisaře Navarra či Bena Matlocka. Pamětníci vědí, že namluvil Matta Hammonda v dětském seriálu Skippy.

Jan Pohan se zapojoval i do života ve Kvildě. Když radnice pořádala s filmovým archivem výstavu o historii obce a filmech, které se tu natáčely, pronesl spolu se svým kamarádem Ivanem Palúchem průvodní slovo. „Vydali jsme také DVD o obci. Ochotně propůjčil svůj hlas do komentáře," uvedl starosta Václav Vostradovský.