Vzácný kosterní ostatek si můžou návštěvníci Husitského muzea v Táboře prohlédnut do 28. října na výstavě nazvané Žižka 1360? – 1424, kam tzv. Čáslavskou kalvu i stehenní kost zapůjčilo Městské muzeum v Čáslavi u příležitosti 590. výročí úmrtí vojevůdce.
Přítomnost relikvie využili pracovníci muzea, aby ji nechali zdokumentovat prostřednictvím počítačové tomografie, tzv. CT snímku na radiologickém oddělení.
Čáslavská kalva (vrchní část lebky) Jana Žižky z Trocnova patří k nejslavnějším českým muzejním exponátům.
Jde o kosterní pozůstatek muže,který v mládí utrpěl sečné zranění přes levé oko a před smrtí ve věku 60 – 65 let se mu vyhojilo větší zranění nad pravým okem, které mohlo způsobit částečnou nebo úplnou slepotu.
Pacient Jan Žižka byl objednán k vyšetření na tomografu v pondělní v 11 hodin a Deník byl u toho. Do Tábora za zakladatelem města jsem se vypravil z Českých Budějovic už před 8. ráno rychlíkem pojmenovaným – jak jinak – Jan Žižka. Krátce po 10. hodině se setkáváme s pracovníky muzea před vraty bývalé radnice a stoupáme pak do prvního patra.
V ponurém osvětlení gotického sálu na nás shlíží socha Jana Žižky na koni a jeho portréty. V jedné z vitrín je i vzácná vrchní část lebky a stehenní kost, přisuzované vojevůdci. Ředitel muzea Jakub Smrčka si navléká bílé rukavice, odemyká vitrínu a bere opatrně relikvii do rukou. Říká, že ostatky skutečně můžou patřit muži, jehož známe z dějepisu, filmů i papírové dvacetikoruny.
„Pravost je tak padesát na padesát," tvrdí Jakub Smrčka. „Ostatky podrobil zkoumání lékař v roce 1910 po nalezení při opravě kostela v Čáslavi, kde byl Jan Žižka pohřben. V 80. letech se i význačný antropolog Emanuel Vlček přiklonil k názoru, že jde o část lebky Jana Žižky."
Lebka prozrazuje, že ten, komu patřila, utrpěl v mládí zranění levého oka, které se vyhojilo, a před smrtí kolem jeho 60. až 65. roku života si poranil i druhé. „To je charakteristické pro Jana Žižku a Emanuel Vlček tvrdí, že je statisticky velmi nepravděpodobné, aby byl v čáslavském kostele pohřben jiný člověk s podobnými zraněnými," pokračuje Jakub Smrčka a lebku ukládá do krabice.
close
zoom_in
Tu pak nese do auta vedoucí historického oddělení Zdeněk Vybíral, který se autorsky podílel na výstavě o Žižkovi s Petrou Fetrovou a Lenkou Zajícovou. „Jan Žižka je
v autě hezky připoután," glosuje Zdeněk Vybíral svého spolucestujícího na zadním sedadle, který byl za života zvyklý na koňská sedla a selské povozy. Ten by asi koukal!
Po pár minutách přijíždíme k táborskému špitálu, kde už před pavilonem čekají na V.I.P. pacienta novináři a televizní štáby. Po chvíli čekání je na oddělení s tomografem volno. „Takového pacienta jsme tu ještě neměli," usmívá se primář radiologického oddělení Gábor Gyüre, zatímco Jakub Smrčka na lehátko pokládá část lebky, kterou upevňuje a utahuje páskem laborant Pavel Sláma.
„Můžeme," říká Pavel Sláma a novináři se houfně stěhují do vedlejší místnosti, kde pak sledují pomalý posun lebky a červený laserový paprsek, který ji obtahuje. „Udělali jsme 1550 obrázků za pár minut, stejně jako u běžného pacienta, kterých máme kolem 30 až 35 denně," vysvětluje primář u monitoru, „Dnešní vyšetření je raritou a zajímavostí a rádi se podobné akce s muzeem zase zúčastníme," slibuje Gábor Gyüre.
Když je po všem, lebka se stěhuje zpět do krabice a ředitel muzea vysvětluje, co dál. „Data od lékařů nyní poskytneme antropologům na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity v Brně, kde je za použití současných metod posoudí. Pomocí 3D technologie vytvoříme dokonalejší model této historické relikvie pro stálou expozici
v našem muzeu," vysvětluje Jakub Smrčka. „Přijďte se ale raději do 28. října podívat na originál," láká malé i velké zájemce o historii, aby si vzácnou příležitost nenechali ujít.
