V první řadě chtějí zredukovat startovní náklady, aby přilákali ještě víc týmů. Doufají, že z letošních 51 vozů stoupne účast opět k osmi desítkám. Trať se má zkrátit ze 200 na maximálně 170 kilometrů zvláštních zkoušek, což má přinést stájím značnou úsporu - každý jejich kilometr prý přijde na 20 eur u starších vozů a na až 150 eur u moderních R5 bolidů. Rallye znovu zavede finanční prémie a pozmění pravidla o obutí. Jezdec Simon Wagner z Mauthausenu, který bude letos jezdit mistrovství Evropy v Opelu Adam R2 a vybrané soutěže mistrovství Rakouska ve Škodě R5, vypočítal, že náklady startu v Lednové rallye poklesnou o asi 15 000 eur.

„O všech změnách, ze kterých by měli profitovat špičkové týmy i privátní jezdci, budou organizátoři v příštích týdnech hovořit i v Čechách. Koneckonců má Lednová rallye v příštím roce přilákat do okresu Freistadt ještě víc jezdců a fanoušků z Čech,“ uzavírá list.

Nic nenaspořili

27,3 procenta rakouských domácností a téměř třetina žen nemají žádné úspory, po kterých by mohly sáhnout v kritických situacích nebo k pořízení zvláštních nákupů, napsaly OÖN. Před rokem bylo u sousedů lidí bez úspor „jen“ 24 procent. V Německu je to dnes podle průzkumu ING asi 31,1 %, v Rumunsku 37,2, v Británii 29,5, v Nizozemsku ale jen 18,9, v Lucembursku 13 procent atd. Spořiví jsou také Turci. V Evropě nemá nic našetřeno 26 % domácností, v USA je tomu stejně.

Ze dvou třetin rakouských rodin s úsporami jen každá sedmá našetřila víc než roční příjem, téměř 40 % má uložen jen asi tříměsíční plat, což experti ING považují za dostačující zálohu pro nečekané výdaje, poznamenává list.

Učni holiči si polepší

Kolem 4000 učňů holičského řemesla v Rakousku dostane od 1. dubna výrazně vyšší odměny. V prvním roce učení budou brát 540 eur měsíčně, o 50 eur víc než dosud, píší OÖN. Ve druhém roce to bude 632 eur (+40), ve třetím 839 (+40), ve čtvrtém 927 (+60). Sdělily to odbory Vida.

Šikovný zloděj

Čtyři roky vězení nepravomocně uložil linecký soud 31letému Benjaminu G., izraelsko-kanadskému občanovi žijícímu na Ukrajině, který loni 28. března uloupil v bance v lineckém vnitřním městě hotovost a cennosti za 1,1 milionu eur.

Jak napsaly OÖN, na falešný pas na jméno Keld Larsen z Dánska získal na lineckém magistrátě doklad o přihlášení se k pobytu, na který si obstaral 16 dnů před činem bezpečnostní schránku ve sklepě banky. Několikrát ji navštívil, aniž vzbudil podezření. Dopoledne kritického dne ho k sejfům doprovodil bankovní učeň, kterému sdělil, že tentokrát bude návštěva trvat o chvilku déle. Když ho mladík opustil, „host“ pomocí dvou šroubováků vypáčil během deseti minut sedm schránek. V jedné bylo 28 kilogramů zlatých cihel, v dalších zlaté mince vídeňských filharmoniků a podobně. Kořist nacpal do batohu a s klidem v 11:16 hodiny odešel, jak to zaznamenaly kamery. Vloupání vyšlo najevo až měsíc poté, když kriminálka varovala Hospodářskou komoru před trikovými krádežemi. Dohlédnutí prostoru se schránkami přineslo nepříjemné překvapení…

Vyšetřovatelé měli štěstí, že na vyplněném ohlašovacím lístku zůstal otisk klienta. Identický s databází Europolu, protože dotyčný světoběžník už byl na Ukrajině stíhán pro drogový delikt. Byl zatčen v Bruselu a koncem minulého roku vydán do Lince, pokračuje list. Vyšetřování ukázalo, že se před několika měsíci pokusil o stejný čin v bance ve Štýrském Hradci, ale tam byly schránky, do kterých vnikl, prázdné…

Před soudem v Linci tvrdil, že dva padělané pasy zakoupil každý za 2500 eur po internetu. Na anonymním chatovém kanálu se seznámil s mužem, který mu měl poskytnout všechny informace o sejfech v Linci a ve Štýrském Hradci, údajně snadno k otevření. Jenže právě do té schránky, kde bylo oněch 28 kilogramů zlata v ceně 984 000 eur, se mu prý nepodařilo dostat. To musel mít na svědomí někdo jiný, však ty plány jsou v neveřejném webovém „darknetu“ jednoduše dostupné, přesvědčoval. Kořist měl udat v Budapešti a dostat za ni jen asi 80 000 eur, příliš málo na to, aby mohl podpořit bratra, který potřebuje naléhavě transplantaci ledviny za 250 000 dolarů. „Na otázku soudkyně, kde tedy ty peníze teď jsou, řekl, že je promrhal. Jeho nemocný brácha se prý teď na něho hněvá…

Spálil v mrazu snowboard…

Prodloužili mu sezónu.Zdroj: Deník/repro

Při sjíždění ze Seekarspitze (2053 m) v lyžařské oblasti Obertauern na Solnohradsku 18. března zabloudil ve vánici a mlze 31letý Američan do krajně neschůdného terénu. Stačil záchranářům sdělit své koordináty podle mobilu, ale pak už byl jeho telefon mimo provoz. Než ho horská služba našla, zahříval se u „táboráku“, který si rozdělal ze svého prkna, napsaly OÖN.

Než odejel domů, firma sportovních potřeb Blue Tomato ze Schladmingu mu věnovala nový snowboard. Na snímku je se spolupracovnicí shopu.

Sportovkyním menší podpory?

„Rakouská sportovní pomoc přestavuje své směrnice o podporách,“ napsaly OÖN. „Obecně prospěšná společnost jednomyslným rozhodnutím snižuje maximální věk žadatelů o podporu ze 45 na 40 let, aby naopak mohla zintenzivnit podporu mládeže.“

Kritiku ale vyvolala rozdílná kritéria hodnocení výkonů mužů a žen pro přiznání pomoci. Třeba u závodů horských kol, tenisu, střelbě na holuby, skikrosu, ve freestylových disciplínách, snowboardingu a skocích na lyžích musejí ženy vykázat lepší umístění, aby získaly stejně vysokou podporu, uvedl list.

Sportovní pomoc to odůvodňuje nižší účastí při ženských závodech. Jejich nový model k tomu přihlíží, uvedl ředitel organizace Harald Bauer.

OÖN uvádějí příklad Sabine Schöffmannové, která rozhodnutí označila za facku. Snowboardérka z Korutan by musela ve Světovém poháru paralelního obřího slalomu skončit čtyřikrát mezi nejlepšími čtyřmi, aby si udržela podpůrný status „Gold“, který je 800 eur měsíčně. Mužům toto ocenění bude patřit už za čtyři umístění mezi osmičkou. „Výkony žen mají zjevně menší cenu. Sportovní pomoc nám ukazuje černé na bílém, jak to cítí,“ říká Schöffmannová.

Prezident Sportovní pomoci, ministr sportu a vicekancléř Heinz-Christian Strache (FPÖ) nový katalog obhajuje. Starý systém prý muže znevýhodňoval. Eventuální příliš tvrdé dopady změny na některé případy budou podle něho vyřešeny v květnu. Snížení věkové hranice pro podporu ilustroval případem snowboarderky Claudie Rieglerové, podpořené za více než 20 let částkou 118 000 eur. Ve 45 letech stále nepomýšlí na konec kariéry. S výkony z minulé sezóny by už nemohla finanční pomoc dostat ani podle dřívějších pravidel, řekl.

Mrňousy posadili níž

Už 36. novela rakouského zákona o motorových vozidlech změnila pravidla ochrany dětí v autech, napsaly OÖN. Zatím co dosud platila povinnost zvýšeného sedátka až do výšky 150 centimetrů osoby, nyní je to jen do 135 centimetrů. „Od této tělesné výšky je podle novely bezpečnost pasažéra dostatečná sériovým tříbodovým pásem,“ vysvětluje v listě právnička automotoklubu Verena Pronebnerová. Radí ale dál používat i zvýšených sedaček kvůli zpevnění zad při nižší váze a výšce dítěte.

Úprava pravidla je v Evropě různá. Sousedé Rakouska stanovují všeobecnou povinnost bezpečnostních pásů od výšky 150 centimetrů, v Itálii musejí být děti do devíti kilogramů váhy přepravovány v sedadlech obrácených dozadu a děti do 36 kilogramů a menší než 150 cm potřebují dětské sedačky. Od 1. července budou muset být vybaveny alarmem proti zapomenutí dětí ve vozidle.

Vyhlásili mistra vtipu

Srandista s titulem.Zdroj: Deník/repro PNP

„Výlet do Burghausenu se Andreasi ovi (61) z Landshutu vyplatil. Dolnobavorský vicemistr ve vtipech získal další titul – je mistrem Bavorska v tomto oboru,“ píše PNP.

Vyhrál jej v online hlasování za vtip o překrásné mladé paní na rekreační plavbě parníkem. „Kapitán ji pozve do své kajuty a poprosí ji, aby se s ním vyspala, jinak že by loď potopil. Druhý den si žena zapisuje do deníčku: ,Včera jsem zachránila život 3500 lidí, a to dvakrát…´“ Výsledky hlasování byly v Burghausenu vyhlášeny krátce před půlnocí. „Byl jsem trošku překvapen, ale samozřejmě mě obrovsky těší, že jsem vyhrál,“ řekl Englhardt pasovskému deníku.

Ten pak uzavírá: „Že je jeho humor dobrý, věděl už předtím. Jsou s manželkou spolu 42 let a ona se pořád jeho vtipům směje, ačkoliv je všechny zná, řekl pořadatelům. I vyprávěč legrace prý holt vždycky potřebuje někoho, kdo se jim zasměje…“