Bylo rozhodnuto četná podpovrchová ohniska nehasit dál pomocí vrtulníků. Místo nich má být na sousedních Šachtách instalován tank pro 3000 litrů vody. Pomocí 600 metrů dlouhé hadicové soustavy se dvěma pumpami mají hasiči cíleně likvidovat jednotlivá ložiska. Vrtulník má nyní za úkol především dopravit hasiče a pumpy do nepřístupného terénu a zásobovat nádrž vodou.

Podle PNP bylo překvapivým poznatkem, že oheň neživily odumřelé stromové skelety, ale smrkový podrost a půdní vegetace. Franz Leibl poděkoval hasičům z Finsterau, které ve čtvrtek vystřídali kolegové z Mauthu, Hinterschmidingu a Freyungu.

Šestina jsou cizinci

Linecký všední obrázek.Cizinci tvoří momentálně v Linci 17 procent obyvatel – asi 32 000 ze 193 486. 25 až 30 procent občanů s trvalým pobytem v hlavním městě Horních Rakous má tzv. migrační původ: narodili se v zahraničí, ale už získali rakouské občanství. Deník OÖN připomíná, že často bývají mezi občany s migračním původem počítáni i ti, z jejichž rodičů byl alespoň jeden cizinec. Pak by byl takovým i starosta Franz Dobusch,  jehož rodiče byli vyhnáni z jižních Čech.

List dále poznamenává, že osoby s migračním původem pracují i na magistrátu. Jejich podíl je výrazně menší – sedm procent, střednědobě se prý ale personální složení na radnici na celkový poměr v občanstvu města dotáhne. Tito pracovníci jsou nasazováni zejména tam, kde jsou jejich jazykové a zvykové znalosti užitečné, například v zahraničním odboru, ale také ve školách a jeslích, z jejichž osazenstva tvoří migranti 13 procent.

Celkově žijí v Linci lidé 148 národností. Nejčastěji jsou z Bosny (13,6 procenta),  dále z Turecka a z Německa.  Čtvrtí jsou Rumuni, následují Chorvati a Srbové.

Přes tři země na slavnost

V rámci Lidové slavnosti Mühlviertlu na výstavišti ve Freistadtu s tématy stavba, bydlení, zdraví, wellness, domácnost, volný čas (15.-18. srpna, 120 vystavovatelů, otevřeno od 9 do 18 hodin, zábavné stany do 02 h, vstup zdarma) se v sobotu 17. srpna opět uskuteční jedinečný sportovní podnik, Mühlviertel8000 (aneb Přes osm tisícovek). Aktuálně je k němu přihlášeno 136 osmičlenných týmů. V 7.30 odstartují v Horní Plané k plavání do Bližší Lhoty (750 m). Odtud přes Novou Pec poběží 15 km do vrchu na Plechý, tedy do nadmořské výšky 1207 m. Třetí etapou bude sjezd na MTB o 1000 metrů níž do Schwarzenbergu, ale trasa 68 km vede hned zase nahoru na Zwieselberg,  Hochficht a Medvědí kámen dál českým příhraničím do Bad Leonfeldenu. Čtvrtá etapa na 12 km zavede účastníky při nordic walkingu mj. na Sternwarte (1125 km); hole jsou povinné, letos ale závodníci neponesou na zádech umělou zátěž. V páté etapě dojedou na kolech 65 km přes Freistadt a pas Köblberg (1044 m n. m.) do Sandlu, v šesté etapě na MTB osm kilometrů do Mitterbachu, v sedmé poběží 8 km do Zelletau a v osmé absolvují pětikilometrový překážkový „Dirt Run" na bývalém cvičišti s doběhem do cíle ve festivalovém stanu freistadtských slavností. Účastníci mají být také z Německa, Korutan a Štýrska, přihlášeno je i třináct ženských družstev. Jde o to dorazit do cíle společně.

Lipno ještě jednou

Na trase triatlonu.Lipenské jezero přeplavou závodníci do Bližší Lhoty také už v sobotu 10. srpna při crosstriatlonu přes tři země v Kollerschlagu. Start bude ve 12 hodin na hornoplánské pláži. Z Bližší Lhoty závodníci pojedou na MTB 39 km přes Julbach a Kollerschlag do bavorského Wegscheidu, odtud poběží 7 km do cíle v Kollerschlagu. Kromě Rakušanů mají být na startu také Češi, Němci, Španělé a Nizozemci. V pátek před startem bude v Kollerschlagu od 20 hodin besedovat a rozdávat autogramy vítěz kategorie nad 50 let při Race Across America Franz Wintersberger z Klaffenu, který trasu 4800 km s převýšením 50 000 metrů zdolal za deset dnů 22 hodin a 37 minut. (www.3l-crosstriathlon.com)

Povodňoví podvodníci

V dolnobavorském okrese Deggendorfu si 31 lidí nárokovalo povodňovou okamžitou finanční pomoc od státu, ačkoliv záplavami vůbec nebyli postiženi. Jak potvrdil mluvčí okresního úřadu Josef Ehrl, vyplacené částky už vrátili. Šlo celkem o 60 500 eur, které nyní připadnou skutečně vyplaveným občanům. V této dávce dostávaly poškozené domácnosti pomoc 1500 eur, firmy 5000 eur. Ehrl připomněl, že peníze byly hlavně vypláceny rychle a nebyrokraticky, bez kontroly. Kde se ale objevilo podezření zneužití, nabídl úřad lidem amnestii –mohli peníze do 31. července vrátit a vyhnout se tak stíhání.

Tuto interpretaci ale úřady vyvracejí - prý pouze vyzvali podezřelé, aby kritéria poskytnutí pomoci sami přezkoumali a případně podporu vrátili. Okresní hejtman Christian Bernreiter mluví o chybách v počáteční hektice, nikomu prý nepodsouvá zlý úmysl.

Svátek neposlušnosti

Augsburg slaví ve čtvrtek jedinečný městský svátek „velkého míru". Pro jeho občany je zákonem uznaným dodatečným dnem volna, píše deník PNP a uvádí, že zdejší obyvatelé jsou jím symbolicky „vyzýváni k neposlušnosti". „Koná se pod mottem Nikdo nemá právo poslouchat, což je citát filozofky Hannah Arendtové," uvádí list. „Město jím chce mj. připomenout velké demonstrace minulých let – od ,arabského jara´ po ,Stuttgart 21´." Svátek je omezen na území města a je jedinečný na světě. Odvozuje se od zde přijaté říšskoprávní normy, která v roce 1555 stanovila podmínky mírové a trvalé koexistence luteránství a katolicismu ve „svaté římské říši německého národa". Jde tedy o "svátek míru mezi vírami". Podle starosty Kurta Gribla (CSU) jde o"jasný vzkaz, že každý může žít ve své víře". Vrcholem letošních oslav byl opět obří "mírový stůl" v ulicích starého města, k němuž občané snesli spoustu jídla a nápojů ke společné konzumaci se sousedy a návštěvníky slavnosti.