„Bouřky jsou hodně zákeřně a co se týče přesné lokalizace naprosto nevyzpytatelné. Mnohdy už si myslíme, že nebudou, a najednou na jednom malém místě bouřka vznikne. I my jsme předevčírem začali grilovat a sotva jsme si sedli, spustil se déšť," vysvětlila.

V předpovídání pomáhají modely, které vycházejí ze základních fyzikálních rovnic. Jejich výstupy ale musí odborník dál vyhodnotit. Také zohledňuje meteorologickou situaci. „Předpokladem pro bouřky je, že se nad naším územím nachází tlaková níže a ní spojená studená fronta, je velká vlhkost, labilní vzduch a vyvíjí se kupovitá oblačnost," popsal meteorolog Jaroslav Hintermüller. Postup bouřky pak už může sledovat díky radarům a družicím.

Letošní léto hodnotí jako proměnlivé. „Bouřek je více, ale nejsou tak intenzivní, takže po zimě bez sněhu máme stále málo vody. A slunce svítí méně než obvykle," dodal.

Předpovídání počasí není ani v dnešní době technických vymožeností nic snadného. Meteorolog musí správně vyhodnocovat získaná data a neméně důležitá je také znalost místního terénu. „Počasí se jinak projeví v jihočeské pánvi a jinak například na severu Čech. Když je jihozápadní proudění, tak jsme tu v závětří a neprší, když něco přijde od východu, postihnou nás intenzivní bouřky," řekl Jaroslav Hintermüller.

Podle Miloslavy Starostové dokonce musí mít člověk pro profesi meteorologa povahu. „Počasí dokáže vždy zaskočit. Nejhorší pro meteorologa je, když vládne jiné počasí, než čekal, a on neví proč," vysvětluje s úsměvem.

Nejobtížněji se předem určuje přesné množství srážek. Českobudějovické pobočce se však poměrně daří. „Ve většině případů se trefíme, v předpovědích na druhý den máme úspěšnost asi 93 procent," dodal Jaroslav Hintermüller. Vliv na jeho práci přitom má i roční období. „Nejlépe se počasí předpovídá na podzim, ten je takový nejstabilnější. Nejtěžší je to naopak na jaře, kdy se počasí hodně mění, mohou být bouřky, prší, sněží, dělá se náledí," řekl.

V Českých Budějovic se shromažďují údaje z území, které se vymezuje povodím Vltavy až po Orlík. Stojí na něm zhruba sto meteorologických stanic, z toho tři profesionální. „Jedná se o Temelín, Churáňov a Kocelovice. Tam je po celý den profesionální pozorovatel, který zaznamenává veškeré jevy. Když se děje něco zvláštního, měl by být na místě i v noci," popsala Miloslava Starostová.

Ostatní stanice jsou dobrovolnické. Český hydrometeorologický ústav zde využívá pomoci místních nadšenců. Musí si takové lidi vždy vytipovat a získat je pro spolupráci, aby měl stále rovnoměrně rozprostřenou síť stanic. „Potřebujeme, aby byli spolehliví a zaznamenávali nám údaje pravidelně. Možná by se v dnešní době dalo mnohé už nahradit technikou, ale to je všechno strašně drahé," doplňuje Miloslava Starostová.

Meteorologové už také vědí, na kterých stanicích mohou očekávat rekordy. Například pokud mrzne, nejnižší teploty zaznamenávají na Kvildě. „Když je naopak vedro a příliv teplého vzduchu od jihu, rekordy padají ve Vyšším Brodě nebo Byňově u Nových Hradů. Pokud je stojaté teplé počasí, kdy moc nefouká, nejvyšší hodnoty míváme ve Vráži, Táboře a Českých Budějovicích," vyjmenovává Jaroslav Hintermüller. Déšť je zase nejčastější na horách, tedy na Šumavě.

Miloslava Starostová dodává letitou zkušenost, že počasí se rádo opakuje. „Bývá to tak, že pokud během jednoho roku někde již byly bouřky, pravděpodobně se tam ještě vrátí. Bouřka si vybírá svou vychozenou cestičku, má skoro až lidský charakter," řekla s úsměvem. Její slova dokazuje fakt, že letos již třikrát padaly kroupy ve Strakonicích.