„Měl odřenou bradu a týden na to se mu objevily nějaké fialové tečky po těle," vyprávěla Tomáškova maminka  Michela. „Hlavně na bříšku. Myslela jsem si, že je to z toho nárazu, jak spadl. Jenomže se mu každý den začaly objevovat nové a nové tečky –  na rukách, na nohách, a zničeho nic i potom velké modřiny na stehýnku, na ruce, aniž by se bouchl."

Tak začaly rodině nejhorší dny jejího života. Ukázalo se, že Tomášek onemocněl akutní lymfoblastickou leukémií. Kolegové Petra Mráze, jihočeští policisté, se rodině rozhodli pomoci a odboráři  základní organizace Český Krumlov za tím účelem založili účet na veřejnou sbírku.

„Vzala jsem Tomáška k doktorce," pokračovala ve vyprávění maminka Michaela. „Té už to asi bylo jasné a zavolala na konzultaci pana primáře dětského oddělení. Tomáška prohlédl a poslal nás do českobudějovické nemocnice na další vyšetření. A druhý den už jsme věděli, že je to leukémie," dodala se slzami v očích.

„Kolegové se nám v rámci kolegiality snaží přispět a sbírku zaštiťuje nezávislý odborový svaz. Netušil jsem ale,  jakou to způsobí kampaň. Jsem z toho na rozpacích…" přiznal Petr Mráz, který má smíšené pocity z toho, že se na jeho rodinu lidé skládají. Pro vyléčení syna je ale pochopitelně ochotný podniknout  cokoliv. Dá se říci, že od května žije nyní dvouapůlletý Tomášek s maminkou v nemocnici.

Mají tam pro sebe zamluvený pokoj, který je jim kdykoliv k dispozici. Jakmile se totiž Tomáškovi zvedne teplota, musí okamžitě do nemocnice, neboť je v ohrožení života. Jeho organismus nemá v důsledku nemoci a léčby žádné obranné látky a imunitu.

„Život se nám naprosto změnil," líčil Petr Mráz. „Musím zastávat domácí práce, které jinak dělá žena. Oba zůstávali pořád hospitalizovaní v Českých Budějovicích na oddělení hematoonkologie. Teď, s postupem času, už se o tom dá mluvit, ale nikomu to nepřeju. Jak říká můj tchán: Nepřeju to ani nejhoršímu nepříteli, protože je to něco strašného. Já se při své práci setkávám s různým lidským neštěstím, ale když se to týká vás a vaší rodiny, je to hrozné  a zvlášť,  když se to týká dětí. V dítěti se chcete vidět a přemýšlíte: tohle už nebude moci v životě dělat, tohle také… Než se s tím srovnáte, trvá hrozně dlouho."

Vznik této nemoci je zvláštní, nevzniká dědičně. Rodiče si to také zjišťovali, hledali chybu nejprve sami v sobě, ale fakt je ten, že se dodnes neví, proč a u koho tato nemoc může propuknout.  Jedinou útěchou je, že podobně jako u Lukáška z Chvalšin, o kterém Českokrumlovský deník informoval v létě,  nemoc i léčbu prodělává Tomášek jako malý, kdy ještě příliš nechápe, co se kolem něho  a s ním děje.

Maminka Michaela souhlasí: „Pan doktor říkal, že je velice dobré, když už to přišlo, že to přišlo v jeho věku, kdy je relativně malý, takže na to zapomene. Pamatovat si to bude maximálně z fotek nebo z vyprávění. Horší je, když to postihne pětileté až osmileté děti. Tomášek už si na to, co s ním lékaři dělají, zvykl. Že přijdou a ´půjčí´ si hadičky z centrálního katetru, který měl zavedený a odeberou mu krev. Už to bere jako samozřejmost." Ovšem asi tři měsíce trvalo, než promluvil na pana primáře a než si zvykl na obličeje kolem sebe.

„Prožili jsme si s ním hodně, když polykal a polyká léky, dostával chemoterapie," povzdychl si Petr Mráz. „Desítky  chemoterapií má za sebou a další  ještě před sebou. Když přestal úplně jíst, tak jsme ho krmili injekční stříkačkou, to je prostě něco hrozného."  Tomášek je velice slabý. Maximálně může sedět, ale nechodí, na nožičky se vůbec nepostaví. Naprosto nesmí přijít do styku s nějakou infekcí, čili nesmí na návštěvu ani ke svým prarodičům,  může pobývat pouze v nemocnici a doma, Mrázovi nemohou přijímat návštěvy.

Teď jsou za polovinou léčby. V tomto týdnu bude mít Tomášek za sebou půl roku léčby.  První rok musí absolvovat intenzivní léčbu chemoterapiemi, druhý rok bude Tomášek brát už jenom tablety a do nemocnice bude dojíždět pouze ambulantně. „Teď už  můžeme říct, že to nejhorší má za sebou. Teď je nejvíc léků, nejvíc chemoterapií. Dál už to  bude pozvolnější," konstatovala  Michaela Mrázová. Ovšem tatínek Petr dodává: „Jenomže  jak je synovo tělíčko  slabší, reaguje na to stejně jako na začátku na intenzivní léčbu. Z každé  terapie, ze které se zpočátku dostal za týden, to teď trvá třeba až čtrnáct  dní. Například od středy měl prodělávat další chemoterapie, ale jeho tělíčko ještě na to není připravené."

Čili od počátku léta, když vše dobře půjde, bude Tomášek doma už jenom na tabletách s kontrolami v nemocnici. Léčba trvá dva roky. Jenomže ani poté nebude mít nikdo jistotu, jestli se nemoc nevrátí. Pokud by se to stalo, musel by Tomášek celou léčbu absolvovat znovu a pak by se zřejmě stal adeptem na dárcovství kostní dřeně. „Spousta dětí se vyléčila, tak doufejme, že i náš Tomášek," přeje si vroucně celá rodina.
Tomáškova nemoc nejenom že omezuje život všech členů rodiny, ale také jde do peněz. Paní Michaela pobírá rodičovský příspěvek, který jí však v únoru skončí a dál to budou táhnout z jednoho platu.

Tomáškovu léčbu hradí víceméně pojišťovna. Nutné je ale platit za pobyt matky s dítětem v nemocnici. Do dnešní doby to Mrázovi stálo necelých 40000 korun. Pak samozřejmě něco stojí i cesty do nemocnice, kam se snaží Petr jezdit denně.

Za pomoc Mrázovi všem velmi děkují. Především Tomáškově tetě Áje a dalším členům obou rodin, kteří pomáhají, jak mohou. Stejně tak lékařům a sestrám hematoonkologického oddělení, kteří jsou pro rodinu velkou oporou. Také nadaci Dobrý anděl, která skvěle zareagovala. Rovněž policistům a všem dalším dobrým lidem, kterým není osud Tomáška lhostejný.

Sbírka trvá do 31. 1. 2014

Číslo účtu:        4200555535
Kód banky:       6800 (Sberbank CZ a.s.) ⋌Var. symbol: 284488