Výčet, který zazněl v souvislosti s vyšebrodským klášterem v posledních měsících mnohokrát. Ovšem nyní nejde o připomínku vystavení Závišova kříže, ale o další skvost, který snad už uvidí návštěvníci kláštera letos.
Jde o originál Řádu zlatého rouna, znaku řádu téhož jména, výjimečného znaku, který kdysi obdržel Vilém z Rožmberka. Ačkoliv sám Vilém I. je jediným Rožmberkem, který není pohřben ve společné hrobce pod klášterním kostelem, jednu z největších pozůstalostí po této významné osobnosti ovšem v klášteře uchovávají.

Během Zemské výstavy mohli návštěvníci kláštera spatřit kopii Řádu zlatého rouna. Originál s prstenem, který k němu patří, si cisterciáci vystavit zatím netroufli. Není divu, historická hodnota je i v tomto případě podle odborníků těžko vyčíslitelná.

„Je to mimořádné vzácná věc," potvrdil včera převor kláštera Justin Berka s tím, že cisterciáci nyní začínají hledat dotační peníze, které by tuto pamětihodnost pomohly při vystavení veřejnosti zabezpečit.
Sehnat grant či dotaci tohoto typu není a nikdy nebylo jednoduché, ale nyní to mají mniši paradoxně ještě těžší. „Lidé si začínají myslet, že máme dost peněz z restitucí," vysvětlil včera Justin Berka 
s tím, že sice ze žádných oficiálních zdrojů takovou odpověď neslyšel, ale šuškanda dokáže  své.

A přitom, co se restitucí týče, klášter zdaleka nedostal vše, co mu kdysi patřilo.
Poslední oficiální informace zní v tom duchu, že žádost cisterciáků byla řádně přijata a snad do půl roku dojde k vydání majetku.

„Ale především bude dlouho trvat, než z toho vydaného majetku vůbec něco budeme mít, vždyť je to všechno v dezolátním stavu," dodal Justin Jan Berka.

Nadějí mnichů by pak bylo navrácení lesů, na kterých by se dalo hospodařit a tím pádem něco i utržit. Tyto peníze by pak mohli investovat do oprav zničených objektů, které jim dosud stát nevrátil.  Jediným příjmem cisterciáckého řádu stále zůstávají peníze ze vstupného od turistů. A případné dary od spřízněných duší a spolků. Bez potřebné milionové dotace by nemohli cisterciáci ani v předchozích letech připravit klášterní kostel na Zemskou výstavu.

Do nového roku přesto vstupuje Justin Berka optimisticky. Co by popřál čtenářům Českokrumlovského deníku? „Na prvním místě zdraví. Zdá se to banální, ale banální to není. To pozná každý, kdo o své zdraví přijde," sdělil Justin Jan Berka a dodal: „A pak také přeji klid, vnitřní klid. Někdy se nám může život opravdu zdát pochodem slzavým údolím a je velice těžké věřit tomu, že vše nakonec dobře dopadne a že Bůh to tak zařídí. Ale já tomu věřím. Vždyť, když si proberete nazpátek svůj život, kolikrát se stalo, že se nějaká zdánlivě bezvýchodná situace jakoby sama až zázračně vyřešila."

Vilém z Rožmberka se narodil 10. března 1535. V 70. letech 16. století se Vilém stal  dvakrát kandidátem na polský královský trůn. Nakonec se kandidatury vzdal a zůstal nejvyšším purkrabím a ve své podstatě i českým místokrálem.

Zemřel v roce 1592 a byl pohřben v kostele svatého Víta v Českém Krumlově. Přestože byl Vilém celkem čtyřikrát ženatý, ze žádného manželství se mu nenarodil žádný potomek. Potomka se nedočkal ani Vilémův mladší bratr Petr Vok z Rožmberka a stali se tak oba posledními mužskými příslušníky svého rodu. Za své zásluhy byl Vilém z Rožmberka oceněn Řádem zlatého rouna. Stal se tedy členem exkluzivního seskupení vybraných lidí tehdy známého světa.

Existují dva výklady původu řádu, jeden je odvozován od zázračné Gedeonovy milosti, o níž se píše v Bibli, druhý pochází z řecké báje o zlatém rounu, což byla kůže ze zlatého berana, symbol královské moci a vlády.