Od 1. dubna cisterny na zmíněné sběrové lince nevyjedou. Náklady na svoz suroviny a zpracování vzorků byly tak vysoké, že se to firmě nevyplatilo.

Zemědělci „ve výpovědi" pošlou poslední dodávky Madetě na konci března. „Můžu na to  jako zemědělec nadávat, ale výpověď byla podle smlouvy. Ke konci kvótového roku," říká Jan Hyreš z obce Velice na Zlivsku.  Sám má stádo o dvaceti dojnicích a musel najít nového odběratele. Podařilo se mu to.

Ti, kteří ještě nové smlouvy nemají, stojí před velkými potížemi. Hrozí jim i zrušení chovů. Reagovat podnikatelsky v řádu měsíců na takovou změnu je těžké. Předseda regionální pobočky Asociace soukromého zemědělství Jan Staněk upozorňuje především na to, že vychovat malé stádo dojného skotu trvá roky.

„Vyšlechtit kvalitní dojnici je dlouhodobá záležitost," zdůrazňuje Jan Staněk a dodává, že na produkci mléka je u zemědělců navázaný například 
i dlouhodobý osevní plán. Pokud by tedy chovy musely skončit, bude to pro některé podnikatele vážný problém 
i s velkými finančními ztrátami.

Madeta svůj krok hájí nutnou efektivitou podnikání.  „Drobní dodavatelé jsou po regionu natolik rozeseti, že náklady na svoz mléka a zpracování vzorků byly tak vysoké, že to pro nás začalo být nerentabilní," říká Milan Teplý, generální ředitel Madety. Zdůrazňuje přitom, že dodavatelé byli včas informováni a Madeta se jim snažila napomoci i s hledáním jiného odběratele.

Mléko pošlou na západ

Od pondělí přestane českobudějovická Madeta odebírat mléko od několika desítek drobných zemědělců na jihozápadě Čech. Někteří však najdou záchrannou náruč v mlékárně v Klatovech. Napomohla tomu i samotná Madeta. „Je třeba zmínit, že jsme měli velkou snahu pomoci jim v navázání nových obchodních vztahů s jiným odběratelem v rámci jejich teritoria, aby nebyli nijak ohroženi," říká na adresu dosavadních dodavatelů generální ředitel Madety Milan Teplý.

Novou smlouvu s klatovskou mlékárnou má například Jan Hyreš z Velice. „Už  máme smlouvu podepsanou. Cenou si moc nepohorším. Bude to o něco horší, ale nebude to tak razantní," říká Jan Hyreš a dodává, že propad bude muset dorovnat z jiných výnosů, například z rostlinné výroby. To ale řada zemědělců dělala už nyní, protože výkupní ceny mléka, které koncem roku byly kolem osmi korun za litr, dlouhodobě stěží kryjí výrobní náklady.

Madeta má k rozvázání smluv s některými dodavateli  v regionu několik důvodů. Vedle rentability svozových linek to souvisí i s postupnou koncentrací výroby do několika závodů. Například do Plané nad Lužnicí.

Nyní rušený nákup od některých drobných zemědělců je pro ni v zásadě nepodstatný. „Celkem jde zhruba o 12 000 litrů mléka denní dodávky, což jsou necelá dvě procenta, takže na objemu výroby se to neprojeví," konstatoval generální ředitel Madety Milan Teplý. „Navíc předpokládáme, že v rámci nové rajonizace se znovu domluvíme s těmi dodavateli, kteří  vozili mléko do zahraničí nebo je dodávali do zahraničních mlékáren působících v České republice. Očekáváme tedy 'návrat mléka' na Táborsku a na Českokrumlovsku," doplnil Milan Teplý.

Mlékařského družstva JIH, které sdružuje kolem 200 producentů mléka, se rušení smluv netýká. Jak potvrdil místopředseda družstva Zdeněk Houška, jedná JIH s Madetou dokonce o dlouhodobé smlouvě. Dosud uzavírala Madeta s družstvem vždy roční kontrakt. Tento týden se má doladit nová smlouva, která by podle Houšky měla platit nejméně dva roky.