Netradičně za šťastnou mohou považovat třináctku v Jílovicích. Tolik totiž přišlo 19. ledna dětí jako adeptů na vzdělání. O šest více než vloni. „Letos jsme zapsali nejvyšší počet dětí za dobu mého působení," říká k tomu ředitel školy Jiří Havel a doplňuje, že v září by málotřídka měla mít dvojnásobek žáků ve srovnání s počtem dětí při jeho příchodu. Bude jich už 46.

Na otázku, zda očekává podobné tempo náboru i v dalších letech, ředitel s úsměvem odpovídá, že nezná počet dětí pro příští zápis. Upozorňuje ale, že dětský boom před šesti sedmi lety se nyní projevil i v jílovické málotřídce. Chodí sem i děti ze Šalmanovic, Lipnice, Kojákovic nebo Hluboké u Borovan.

Výsledky zápisu si pochvalují také ve Svatém Janu nad Malší. „Měli jsme tu osm dětí," říká ředitelka Marcela Krychová a připojuje, že vloni bylo sice zapsáno deset dětí, ale to byl historický úspěch posledních let. Demografický vývoj podle ředitelky naznačuje, že není nemožné přiblížit se v příštích letech hranici 45 žáků, což je plná kapacita školy.

„V posledních letech děti přibývají," potvrzuje Marcela Krychová a dodává, že žáčci i rodiče oceňují klidnější prostředí a individuálnější přístup k dětem. „Před lety jsem učila v Českých Budějovicích ve velké škole. Tady je to klidnější, je větší prostor na práci s jednotlivými žáky," naznačuje Marcela Krychová, proč také může stoupat zájem o málotřídky. Děti, pro které by větší kolektiv ještě nebyl ideální, pak v páté třídě odcházejí z málotřídky už vyzrálejší a připravenější.

V Olešnici se na rekord připravují. Vloni zapsali dvanáct dětí, nastoupilo devět, letos přišlo budoucích prvňáčků deset a po odečtení odkladů čekají v září nových školáčků šest. Dojde ale k zajímavé kuriozitě. „Mezi prvňáčky poprvé převýší dojíždějící děti ty místní," upozorňuje na raritu ředitelka školy Gabriela Štrosserová. Rodiče pracující v okolí totiž vozí děti do málotřídky až z Nových Hradů nebo z Českých Budějovic.

Čísla v Olešnici se ale určitě otočí příští rok. „Ve školce budeme mít od září čtrnáct předškoláků," usmívá se Gabriela Štrosserová a dodává, že většina určitě nastoupí následně v obci do první třídy.

Zřejmě poslední zápisy do málotřídky měli na Českobudějovicku v Žimuticích minulý týden. Ve čtvrtek tam přišly do slavnostně vyzdobené málotřídky čtyři děti.

Pro menší obce přitom není vždy jednoduché školy držet, většinou jsou ale považovány za jednu z klíčových institucí. Takže pokud je to možné, snaží se je zastupitelé zachovat. Starosti měli před lety například v Římově, kde letos bylo u zápisu 13 dětí. „Když jsem nastupoval do funkce v roce 2010, tak škola skomírala, bylo v ní devět dětí a uvažovali jsme jestli ji nezavřeme," říká starosta Římova Miroslav Slinták. Připomíná i přesvědčování rodičů, aby děti dali do místní školy a nevozili je jinam, v časech, kdy byl nepříznivý demografický vývoj.

„Teď máme dětí 29," říká spokojeně Miroslav Slinták s tím, že škola představuje pro obec jistou finanční zátěž, ale na druhou stranu nabízí občanům určitý komfort. „Zase to není tak drastické," komentuje náklady na školu starosta.

Platy učitelů hradí stát. Na některé provozní zaměstnance přispívá obec, která také hradí třeba topení a opravy či údržbu ve škole. Letos Římov navýšil roční příspěvek pro školu na 800 000 korun a pro mateřinku na 200 000 korun. „Ale zvládáme to," zdůrazňuje Miroslav Slinták.