Bavorský premiér Markus Söder už podle lineckého listu oznámil, že „české prosbě samozřejmě vyhoví“. OÖN pokračují: „Konkrétní poptávka z Prahy sice ještě tady není, ale ministerstvo vnitra ve Vídni už před dvěma týdny poslalo spolkovým zemím dotaz, zda by intenzivní pacienty z dalších zemí mohly přijmout. Hornorakouský krizový štáb odpověděl, že momentálně nevidí žádnou možnost dát své kapacity k dispozici. Při konkrétním nouzovém vývoji stavů v zahraničí by se prý situace musela znovu vyhodnotit. Covidoví pacienti leží na intenzivkách většinou tři až čtyři týdny, proto nemůžeme dávat žádný paušální příslib přijmout pět, deset nebo dvacet nemocných z jiné země jako třeba z Česka, řekl Tilman Königswieser, lékařský ředitel klinik Solné komory a zástupce nemocnic v zemském krizovém štábu. V jednotlivých případech pomůžeme, když to bude možné, dodal s tím, že i když se to může zdát tvrdé, jde jim o zajištění veškeré péče o obyvatelstvo Horních Rakous, ať už jde o covid, nebo i o jiné nemoci. Při stoupajících počtech nakažených budeme mít v příštích týdnech mnoho co dělat, uzavřel. V pondělí ráno bylo 250 intenzivních lůžek s možnosti podpory dýchání v zemi vytíženo ze 70 procent. V případech nouze lze jejich počet zvýšit až na 350.“

OÖN konstatují, že politické vedení země zatím žádný postoj nezaujalo. „Že situace v Česku je prekérní, ukazuje fakt, že Praha se v neděli dotázala Vídně, zda by Rakousko mohlo sousední zemi pomoci dýchacími přístroji. Jak sdělilo ministerstvo vnitra, ministerstvo financí a hospodářství teď zkoumá, zda by to v zásadě bylo možné. Pokud ano, musely by zdravotnické úřady rozhodnout, zda Rakousko může přístroje uvolnit,“ uvádí deník.

Při popisu situace v ČR list zmiňuje mimo jiné problém nedostatku lékařů v zemi, apel Lékařské komory na odborníky působící v zahraničí, aby se přechodně vrátili do vlasti, a návrh biologa Jaroslava Flegra nasadit v případě tísně k ošetřování pacientů veterináře.

Zatěžuje vztahy

„Boj proti koronaviru spojuje – společně jsme silní. To ale pro Evropskou unii sotva platí,“ píše politický komentátor OÖN Alexander Zens. „Za krize se ukazují hranice solidarity – od tahanic o ochranné pomůcky a uzavírání hranic přes konflikt o pomoci v obnově až k jednostranným varováním před výjezdy do určitých zemí. Příkladem pro stání vedle sebe místo při sobě byly už před koronou Horní Rakousy a jižní Čechy, Rakousko a Česká republika. 30 let po pádu železné opony je v tomto vztahu pořád co rozvíjet. Že Horní Rakousy nyní prozatím odmítají přijmout intenzivní pacienty koronou sužovaných sousedů i dalších zemí, je diskutabilní. Že se naše země současně hlásí ,zásadně k solidární spolupráci´, moc nepomůže… Před dvěma roky ohlásila hornorakouská vládní delegace při návštěvě v Praze program dalšího sblížení. Korona ale vzdálenost mezi námi v mnoha ohledech zvětšila…“

Ve zpravodajském pořadu šéfredakce OÖN „Za pět minut devět“ na stejné téma v úterý padlo: „Zatím co bavorský ministerský předseda už veřejně signalizoval podporu, přišly z Horních Rakous – řekněme z opatrnosti – velmi zdrženlivé reakce. Nelze nic paušálně přislíbit, zaznělo z krizového štábu. To se dalo říci trošičku diplomatičtěji a empatičtěji, ale hlavně tónem mnohem vstřícnějším. Ale ,pasuje´ to ke vztahu k našemu severnímu sousedovi, pořád ještě poznamenanému neporozuměními…“

„Brzdička“ na S10

„Špatnou zprávu pro dopravou sužované obyvatele Rainbachu“ přinesl linecký Volksblatt. „Ačkoliv ústní projednávání vlivu stavby na životní prostředí má být ve Freistadtu až 17.-19. listopadu, už teď je jisté, že se stavba objížďky kolem obce jako dalšího úseku mühlviertelské rychlostní silnice S10 zpozdí,“ píše deník.
Stavba měla začít koncem roku 2021 či začátkem roku 2022, nyní se ale ukazuje, že to bude možné až v roce 2023. „V rámci přezkumu vlivů jsme dostali úkol postarat se o náhradní životní prostory pro netopýry a motýly,“ říká pro Volksblatt vedoucí projektu Asfinag Walter Lechner. Kromě toho musí firma v následujících dvou letech v místě stavebně zabezpečit plynovod, který tudy prochází.

„Jaké dopady bude mít pozdější zahájení stavby západního obchvatu Rainbachu v délce 7,2 kilometru a ceně 227 milionů eur na dokončení úseku v roce 2027 a pak na posledních chybějících osm kilometrů k hranici ve Wullowitzu, je otevřené. Podle Lechnera má plánování úseku v příštím roce pokračovat. Česká strana usiluje o dokončení chybějící části rychlostní sítě spojení z Prahy do Lince v roce 2025,“ končí list.