„Vědci ústavu vyhodnocovali data zhruba 42 000 žen v 7600 firmách. Výměna zkušeností, pocitů a názorů s těhotnou kolegyní nebo jejím potomkem posiluje touhu po dítěti  i sebevědomí žen." Protože prý rozhodnutí mít dítě je zpravidla provázeno značnou nejistotou, jsou zkušenosti z těchto sociálních kontaktů obzvlášť významné. Zaměstnané ženy, které se rozhodnou  pro mateřství, mohou podle vědců vyvolat mezi kolegyněmi „řetězovou reakci". Obzvlášť patrné je to zejména mezi stejně starými.

Ubývá mládeže

Počet 15-27letých v Horních Rakousích klesá, žije jich tu nyní 233 700. V roce 2040 jich bude jen  200 200, tedy o 14,3 procenta méně. Skupina 15-17letých se má podle prognóz do roku 2018 zúžit o 15,5 procenta na 44 000. Zbývající potenciál pracovních sil má být proto co nejefektivněji využit. Jedním cílů je změnit situaci, kdy každý desátý opouští školu mezi 15. a 17. rokem. Zemský hejtman Pühringer by chtěl tento počet přinejmenším zmenšit na polovinu, tedy na pět procent. „Nepodaří-li se to, budeme muset uvažovat o povinné školní docházce do osmnácti let," říká v deníku OÖN a argumentuje, že nebezpečí zůstat bez práce je šestkrát vyšší pro lidi s nedokončeným základním vzděláním.

Statistika ukazuje, že čtrnáct procent (32 900 osob) ve skupině 15-27 letých tvoří mladí se zahraničním původem, především z Jugoslávie. 35 procent 15-17letých migrantů z Turecka už nechodí do žádné školy. Z dnešních 27letých má jen 59,7 procenta migrantů vzdělání vyšší než základní, z Rakušanů 91 procent. Sedm procent rakouských mladých opouští školu předčasně, z dětí se zahraničními kořeny ale 25,7 procenta. Zatím co 45,8 procenta Rakušanek ve věku 27 let má maturitu nebo akademické vzdělání, 44 procent žen například z bývalé Jugoslávie se ničím ani nevyučilo a téměř tři čtvrtiny mladých Turkyň má jen základní vzdělání. Jen každá desátá má maturitu či vysokou školu.

Na trh práce dopadá i to, že Rakušanka má první dítě průměrně ve 29 letech, ale Turkyně ve 23.

Klobásky patří k Vánocům

Patří grilované klobásky na vánoční trh? ptá se deník OÖN na procházce ve Volksgarten, kde je na předvánočním trhu nabízejí už po jedenácté hodině. A prodejkyně ujišťují, že jsou od atmosféry neodmyslitelně stejně jako kokosky, kremrole a marcipánová srdce. V Linci se tradičně prodávají v jedné porci tři menší kusy za 3,70 až 3,80 eura. Do ceny se prý promítá i to, že tento trh je silně ovlivňován rizikem počasí. Deník OÖN poznamenává, že pro vánoční ježíškovský trh jsou připravovány klobásky do extra tenkého střívka, takže jsou prý daleko chutnější než ty normální.

Větrníky za humny

U hornorakouského Steyru by mělo vyrůst patnáct větrných elektráren. Poté, kdy odbor ochrany přírody odmítl v roce 2004 projekt větrníků na hřbetech alpského podhůří, byly plány energetiků znovu vytaženy ze šuplíku, píše deník OÖN.

Na Dambergu, Braschenbergu a Schwarzbergu se má roztáčet patnáct vrtulí a vyrábět 105 435 MWh ekologické energie za rok, tedy zhruba pro více než 22 000 domácností. 50 metrů dlouhé vrtule mají být upevněny ve stometrové výšce a vyrábět elektřinu už při rychlosti větru čtyři metry za sekundu, popisuje deník plány. Takové podmínky prý na zmíněných vršcích ukázala měření posledních dvou let.

Město moc nadšeno z plánů není. Podle místostarosty Guntera Mayrhofera jsou vrtule ostudou krajiny, turistům by prý rušily výhled na Hausberg. „Ucházíme se o statut národního parku, ale  místo toho bychom byli parkem větrným," říká Mayrhofer v OÖN.  Také starosta Gerald Hackl míní, že město dosud žilo dobře i bez elektráren.

Navrhované vrtule v oblasti Garstenu a St. Ulrichu by musely projít zemským řízením o vlivu stavby na životní prostředí. Všechny jsou sice v již schválených územích, ale podle rady pro životní prostředí  Martina Donata dosud nebyly dostatečně zohledněny aspekty obrazu krajiny.  „Jazýčkem na vahách jsou obce, které musejí pro každý větrník schválit změnu územního plánu.  Jejich souhlas ještě provozovatelé nemají v kapse. Starosta Garstenu Anton Silber argumentuje ohroženými možnostmi rekreace pro 50 000 lidí v daném území a také starostka St. Ulrichu Maria Trauniková opakuje, že rozhodnutí musí padnout jen ve shodě s občany," končí OÖN. Zastánci projektu tvrdí, že by ušetřil ročně 33,4 milionu litrů topného oleje a 53 500 tun emisí.