Od třetí třídy se začal učit na klavír ale stále za ním viděl varhany. Ale ani s hraním na klavír to nebylo jednoduché. „V Loučovicích bydlíme v paneláku v sedmém patře, takže aby hrál na klavír tam, bylo nemyslitelné," vyprávěla jeho maminka Lenka Majeriková. „Koupili jsme mu tedy klávesy a k nim i sluchátka, takže při hraní tóny slyší jenom Matěj. Výhodou je, že jeho paní učitelka je varhanice, čili přizpůsobuje výuku a skladby tak, aby je pak mohl hrát i doma. A učí ho skladby, které se dají hrát také na varhanech."

Občas se Matěj dokonce i k varhanám dostane. „Není to snadné, protože to jsou hodně staré nástroje," říká Matěj. „Ale díky tomu, že jsem ministrantem, pustí mě někdy vyšebrodský varhaník v kostele o prázdninách nebo po mši si na varhany zahrát. Tam to jinak zní. Turisté pak koukají, co se děje, a diví se, když zjistí, že jsem za varhany seděl já," usmívá se.

A tak začal snít o vlastním harmoniu. „Už od loňských Vánoc. Jenomže jsem samoživitelka se dvěma dětmi a cena harmonia byla vysoká, bylo to peněz jako želez, takový dar jsem si nemohla dovolit," povzdychla si Lenka Majeriková.

Matěj věděl zcela přesně, jaké harmonium by chtěl. Našel si ho sám na internetu. Čekalo na něho daleko v jednom domku v Krkonoších.

A letos se mu jeho sen splnil. Díky Kabelkovému veletrhu Deníku a díky sousedce Vlastě Slípkové, která Deník na Matěje upozornila. „Mám radost, že si na nás někdo vzpomněl, nikdo nám nikdy nic nedal," říká Lenka Majeriková.

Harmonium naštěstí ještě pořád stálo v chaloupce, a tak si Majerikovi půjčili velké auto a vydali se do Malé Úpy. „Jeho majitelka, která bydlí v roubence, harmonium zdědila po prababičce," vyprávěla paní Lenka. „Uměla také hrát, měla půlkřídlo. Její syn je sice rovněž muzikant, ale zvolil si bubny. Tak harmonium prodávala." Ještě než si harmonium odvezli, Matěj na něj paní zahrál. A paní mu k harmoniu navrch přidala staré noty - školičku hry, praktický návod, jak na harmonium hrát, z roku 1888, pro začátečníky i učitele. Je psaný německy i česky.

Harmonium umístili k Matějově babičce ve Vyšším Brodě, kde pobývá Matěj velmi často. Jednak proto, že Lenka Majeriková denně pracuje v klášteře v Rakousku jako kuchařka, a také proto, že odtud Matěj chodí dělat ministranta do vyšebrodského kostela.

„Nechci dělat hudební kariéru. Rád bych hrál na varhany, uvažuju o varhanáři. Také rád ministruji," říká Matěj. Z harmonia má velikou radost. „Harmonium funguje na principu varhan. Při hře musím vytahovat rejstříky a šlapat měchy. A teď mi nabídl pan farář z Kaplice, že bych si někdy mohl zahrát na varhany v kostele ve Svatém Kameni." V současnosti se na harmoniu učí koledy a maminka se těší na to, jakou kouzelnou vánoční atmosféru jim Matěj s harmoniem vytvoří o Štědrém dni u babičky ve Vyšším Brodě.