Mirek Dlouhý přeskočil kaluž v Novém Dvoře

Autobiografický román australského spisovatele Alana Marshalla Už zase skáču přes kaluže je 
v domovině autora kulturním fenoménem. V českém prostředí získal na popularitě i díky něžnému filmovému zpracování Karla Kachyni. Děj plný venkova, koní a překonávání dětské obrny z přelomu 19. a 20. století režisér zasadil nejen do Napajedel u Otrokovic na Zlínsku, ale také do jižních Čech. Využil zejména malebnosti krajiny na Písecku a také návsi ve „skanzenové“ vesnici Holašovice na Českobudějovicku, jež se mnohem později stala památkou UNESCO. „Kachyňa byl původně kameraman. Tak se na filmy také díval. Fotogeničnost jižních Čech mu vyhovovala,“ míní herečka Zdena Hadrbolcová, jíž přisoudil roli matky hlavního hrdiny. 

Nový Dvůr je dnes součástí Písku. Do odlehlého stavení Votavových, po chalupě zvané u Cimburů, situoval štáb život postižené Adama, jeho rodičů a dvou starších sester. Proslýchá se, že mnohé venkovské rekvizity nebylo nutné shánět, byly přímo na místě, přímo v reálu.

Místní lidé práci filmařů před nějakými 43 lety okukovali. Jan Hulan stále bydlí asi padesát metrů od domu Votavových, kteří po natáčení zemřeli. „Režisér to tady pak koupil, jezdí sem jeho vnučka,“ podotkl Jan Hulan.

Filmaři v Novém Dvoře strávili celé léto. Záběry na výběhy, ohrady, louky a rybníky jsou odsud. V rybníce Starém se Adam schoval, když utíkal před kovářem, kterého trefil prakem. Pak dostal obrnu. Ze stejného rybníka je záběr na plavení koní. Filmaři potřebovali vítr, tak postavili na břeh hlučný motor s vrtulí. Několik desítek metrů od rybníka žije domorodec Ota Novák. „Při natáčení mi bylo jedenadvacet let. Ve vsi bylo rušno. Na přání filmařů jsme naháněli husy do rybníka. Bylo to ve všední den a museli jsme si vzít volno v práci,“ říká jedenašedesátiletý Ota Novák.

Film je plný koní, jízdy na koních a povozů. Dvanáctiletý Vladimír Dlouhý nejenže skvěle hrál své postižení, ale bravurně si počínal v sedle. „Byl na to šikovný,“ uznala Zdena Hadrbolcová. Kuriozitou je, že Adama jako batole hraje ve filmu mladší bratr Vladimíra Michal Dlouhý.

Filmaři vytěžili pro záběry jízdy na tříkolce nebo splašených koní s farářem zachovalý ráz Holašovic. které patří pod Jankov. Starosta Jan Jílek míní, že „Kaluž“ je pro ves filmovou dvojkou. „Více ji přece jen proslavila filmová verze Prodané nevěsty,“ řekl.

Zámek v Protivíně, který je dnes soukromý, se ve filmu změnil v nemocnici. Tam si Adam léčil obrnu. Krásná je scéna s Ambrožem (Vladimír Šmeral). On a další pacienti se nad chlapcem postupně sklánějí jako andělé či apoštolové. „Jmenuji se Ambrož a mám v Protivíně mlejn. Určitě jsi o něm slyšel. Byl to dříve Kaplanův mlýn, než jsem ho s bratrama koupil, víš?“

Film je kachyňovským skvostem. Také díky jižním Čechám…

Zdena Hadrbolcová: Tento film započal mou lásku k jižním Čechám

Silně zadřený pod kůží má herečka Zdena Hadrbolcová snímek Už zase skáču přes kaluže. „Tento film započal mou lásku k jižním Čechám. Utkvěl mi hlavně Písek, šrámkovsky kulturní město, které se mi líbí a dojímá mě,“ řekla herečka, pro níž byla role Adamovy matky první velkou filmovou příležitostí.

„V Písku jsem během natáčení spala v hotelu Otava a chodila často na plovárnu, kde jsem na dřevěných prknech trávila dlouhé hodiny. Dýchala na mě první republika,“ řekla herečka.

Na natáčení jezdila červeným Fiatem 600. K fiatům měla vždy blízko, až později si koupila jinou značku auta. Když jede od Prahy na Písek dnes, vyhlíží z auta chvíli, kdy se objeví kostelní věž. „Z nové silnice je v jednom momentu, vždy se na to těším,“ svěřila se Zdena Hadrbolcová, jež má přátele v rodině Oulických v Protivína. „Poznala jsem v nich nejmilejší z Jihočechů. U nich jsem jezdívala na koni. Na Jihočechy jsem měl štěstí,,“ vyznala se Zdena Hadrbolcová, která si v regionu pořídila chalupu na Českobudějovicku.

Stavení v Novém Dvoře u Písku, kde se „Kaluž“ točila, si moc nevybavuje a nikdy tam už nebyla. „Já tehdy neměla věk na starší maminku. Soustředila jsem se hodně na tu roli,“ přiznala herečka, které bylo 32 let. Dodala, že film jí zaškatulkoval do rolí starostlivých matek.

Velmi ráda vzpomíná na spolupráci s filmovým synem, Vladimírem Dlouhým (+52), jemuž herečtí kolegové později neřekli jinak než Mirku. „Bylo to citlivé, nadané dítě. Pamatuji, že při obědech si dával vždy něco s omáčkou. To měl rád,“ řekla Zdena Hadrbolcová, která má zásluhu na tom, že otce hrál Karel Hlušička. „Roli dostal herec z Uherského Hradiště, úžasný typ, ale neuměl jezdit na koni, bál se. Režisérovi jsem poradila, ať se koukne na Hlušičku. Věděla jsem, že je koňák,“ vypráví Zdena Hardbolcová, jež se na sebe ve filmech moc nedívá. „Ale záběr, kdy odvážím Adama do nemocnice a zpívám mu, patří mezi mé nejpěknější,“ míní vitální herecká dáma.

Stodola Josefa Študenta je po letech pořád stejná

Několikrát je v záběrech ve filmu krásně vidět velká venkovská stodola s pořádnými vraty. Adam u ní zastavuje nebo sedlá koně. Stodola se ve filmu objevuje vícekrát. Zemědělský objekt stojí dodnes, nachází se poblíž Tálína na Písecku a patří Josefu Študentovi.

„Ta stodola je pořád stejná, vypadá jako v tom filmu. Změnila se minimálně. I to bezinkové křoví před ní pořád roste. Jen jsem asi před deseti, patnácti lety opravil střechu,“ řekl majitel, který bydlí v Tálíně. Z dálky hledí na tři čtvrtě stodoly z okna. Dalo by se říct, že část filmu, který viděl několikrát, má jako na dlani.

„To víte, že jsem pyšný na to, že moje stodola v tom filmu je. Pokaždé při sledování děje čekám, až se objeví. Natáčení samotné si ale nepamatuji. Bylo mi třináct, mohl jsem to zažít, ale asi jsem měl jiné zájmy,“ řekl Josef Študent.

Při natáčení patřila stodola místnímu družstvu. Josefu Študentovi se vrátila v restituci po roce 1989.
Tálínský obyvatel je přesvědčen, že ve snímku je mj. i Selibovský rybník, který leží vedle Tálínského. „Je to v okamžiku, kdy parta kluků utopí tu Adamovu tříkolku. Vjedou s ní do vody,“ míní Josef Študent.