Mladík jel s Opelem Corsa svého otce. V lehké pravotočivé zatáčce se jeho vůz dostal z neobjasněných příčin do protisměru a čelně se srazil s protijedoucím BMW řízeným 27letým Čechem.  Ten a jeho spolucestující byli zraněni středně těžce. Hmotná škoda je odhadnuta na 16 500 eur. K objasnění příčin byl přizván soudní znalec, uvedl deník PNP.

Nenápadná škodná

Pozorný občan přispěl k dopadení 31letého českého zloděje, který se na Zelený čtvrtek odpoledne vkradl do rodinného domu ve Freistadtu, zatím co majitelé byli na zahradě.  „Když ho v domě přistihli, omluvil se a ptal se na cestu na Linec,“ píše deník OÖN. „Poté odjel ve svém osobním automobilu. Pozorný soused vyrozuměl policii o směru jízdy podezřelého a ten byl krátce nato zadržen.  Ukázalo se, že tentokrát vyšel naprázdno, ale že se v okrese Freistadt předtím dopustil nejméně dvou podobných zlodějských vniknutí do domů. 19. listopadu byl přistižen tchánem majitele restaurace, když se pokoušel uvolnit spojovací dveře do sklepa a předstíral, že hledá toaletu, ačkoliv ta byla přímo před ním. Poté rodina hospodského zjistila ztrátu laptopu, šperků, mincí a oděvů v celkové hodnotě 7324 eura.  20. února prohledával skříně v prvním patře neuzamčeného domu. Když byl majitelem přistižen, řekl, že měl poruchu na autě, a zmizel bez kořisti.“

Výčitky nad mrtvým

Jak jsme zaznamenali, bavorská policie byla koncem března vyrozuměna českými kolegy, že ostatky muže nalezené před časem v lese u Strakonic náležejí Gerhardu Glöcklovi, nezvěstnému od 23. srpna (podrobnosti 5. dubna). V úterním sloupku v deníku PNP se k tomu vyjádřila redaktorka Ingrid Frischová. „Jak se může stát, že v jedenadvacátém století není uprostřed Evropy čtyři měsíce identifikován mrtvý?! Gerhard Glöckl nebyl nalezen v jihoamerické džungli ani v australské buši, ale sedmdesát kilometrů od svého bydliště. Tady nezaspal nějaký jednotlivý policista v Čechách, ale nezafungoval celý aparát. Kritizována je také bavorská policie. Mluvčí Klaus Pickel ale ujišťuje, že z jejich strany bylo uděláno všechno, co bylo možné. Okamžitě bylo vyhlášeno mezinárodní pátrání. Že uběhly čtyři měsíce, než byl v Čechách identifikován mrtvý, je i pro Pickela nevysvětlitelné. V časech, kdy během několika minut se všichni na celém světě dozvědí, že v Číně někomu upadlo kolo (nejspíš reakce autorky na typickou banální informaci v youtube – pozn. red.), a kdy jsou mezinárodně vzájemně zasíťovány i úřady, je to skandál. Tato ostuda nevrhá žádné dobré světlo na přeshraniční spolupráci vyšetřovatelů, o osobní tragédii rodiny nemluvě…“

Na glosu reagovalo do úterných osm hodin 53 čtenářů PNP, tedy neobvykle mnoho. Ocitujme toho posledního. „Shledávám morálně zavrženíhodné, když někdo na pozadí pravděpodobné sebevraždy pana Glöckla vznáší taková obvinění zúčastněným úřadům. Zaprvé nejspíš skoro nikdo z takto reagujících neví, kolik a jaké práce bylo při vyšetřování skutečně uděláno. Zadruhé jsme sice v Evropské unii, ale hranice zemí s jejich rozdílnými zákony stále existují, a je to tak dobře. Ještě bych chtěl všechny, kterým to tolik vadí, poradit, aby si příště dobrovolně nechali uložit do policejní databanky svá telefonní čísla, DNA, otisky prstů, čísla bankovních kont atd. Pak by jim úřady v budoucnu jistě  rychleji pomohly.“

Dobrou chuť a la 1804

V Linci znovu vyšla kuchařka vydaná poprvé v roce 1804, tehdy pod označením „Nová, velká, vyzkoušená a ceněná linecká kuchařka“. Její autorkou byla Maria Elisabetha Meixnerová, tehdy kuchařka Kremsmünsterer Stiftshaus v Linci. „Kniha byla tak ceněna, že vyšla jen do roku 1894 ve 24 vydáních,“ píše deník OÖN.  

Nyní vychází opět ve formě výňatků. Je v ní 52 receptů, na každý týden jeden, přiměřený roční době. Pod titulkem „Linec vaří linecky – 52 originálních receptů z města na Dunaji“ ji vydal referát obchodu města Lince. Představí ji příslušná radní  Susanne Wegscheiderová 8. května. 

Deník OÖN připomíná, že staré recepty nejsou jen prostě přetištěny, nýbrž musely být přepracovány. Mnohé dnes již jen těžko srozumitelné formulace byly převedeny do moderní němčiny, nový slovník musel být použit i pro některé pojmy. Angrešt se například tehdy nazýval agras, jinak se psaly i dodnes podobné názvy. A přeloženy musely být také váhové jednotky – jeden lot (Loth) jsou dva dekagramy, vierting čtrnáct dekagramů, linecká libra 56 dekagramů atd.

List dodává, že historická linecká kuchařka není žádnou čistě hornorakouskou kreací, ale je  „multikulturním“ produktem, ovlivněna především českou, bavorskou, švábskou, maďarskou, ale také francouzskou, anglickou a španělskou kuchyní. „Po křtu 8. května bude nová kuchařka od 12. května do 23. června prezentována na všech deseti zelených trzích v celém městě. Zájemci se budou moci také ihned přesvědčit, jak její jídla chutnají, protože hostinští v okolí trhů budou podle ní vařit,“ dodávají OÖN. 

Korán pro miliony Němců

Ibrahim Abou-Nagie z Kolína nad Rýnem a jeho souvěrci jsou nyní na cestách „ve jménu páně“, napsal deník PNP. Chtějí rozdat kolemjdoucím zdarma německou verzi koránu. Mají jich připraveno 25 milionů – podle Nagieho tedy do každé domácnosti, v rámci lepšího soužití. „Úřad na ochranu ústavy je ale ve střehu, neboť za kampaní mají  stát radikální muslimové s extremistickým světovým názorem a zčásti militantní ideologií,“ píše list.

Poznamenává, že sice ne každý, kdo si vezme korán domů, bude konvertovat k islámu, a ne každý, který konvertuje, bude automaticky extremistou a začne si přát talibanský stát se zákony šaríja. Projekt koránů ale dodává živnou půdu pro extremistické myšlenky. Roste s ním nebezpečí přerodu od nadšení pro víru k militantnímu fanatismu, odkazuje list. na závěry ochránců ústavy. 

Podle Abou Nagie je projekt financován z darů především turecké komunity. V Bahrainu se prý nabídli k podpoře projektu bohatí Arabové.

close Vyhřeje dům sluníčko? zoom_in Solární boom u sousedů

Po novele zákona k rozšiřování alternativní energie přibývá v Horních Rakousích fotovoltaických zařízení. Zemský rada pro životní prostředí Rudi Anschober hovoří o letošních asi 4000 individuálních projektech a 6000 v příštím roce, ale za senzační označuje i rostoucí zájem o „občanské elektrárny“ a sluncem vyhřívané školy, píší OÖN. Projekty společných občanských investic do fotovoltaiky běží momentálně čtyři a škol se do akce přihlásilo už 240. Horní Rakousy jsou sice podle něho ve využívání sluneční energie rakouskou jedničkou, ale celkově stát výrazně zaostává za sousedními zeměmi – Českou republikou, Německem a Itálií.