Podle svědků se řidič pokoušel hasit ručním přístrojem, ale ještě před příjezdem policie zmizel. „Kabina řidiče a přední část vozidla byly kompletně zničeny,“ píše deník OÖN. „Vyšetřování ukázalo, že řidič české transportní firmy měl falešné doklady. Příčinou požáru byla pravděpodobně technická závada.“
Linecký list popisuje pozoruhodnou historii této zakázky. Firma z Wuppertalu si objednala od společnosti v Tyrolsku 24 tun surové mědi, kterou dále prodala slovenské firmě. Přepravu německý podnik zadal svému kmenovému přepravci v Duisburgu a ten si k ní najal slovenskou spedici. Ta vypsala zakázkové řízení na internetové burze a zakázku na přepravu nákladu z Tyrolska na Slovensko získala firma z ČR. „Při předávání zboží si tyrolská společnost zkopírovala doklady dopravce a řidiče. Ukázalo se, že jeho slovenský průkaz totožnosti byl v roce 2009 ohlášen jako odcizený. Osobním datům odpovídající řidičský průkaz pak je totálním padělkem,“ uvádějí OÖN s tím, že český přepravce je od požáru nedosažitelný.
Rozruch kolem Equal Pay Day
Až do čtvrtka musela průměrná Rakušanka pracovat navíc, aby dosáhla loňského ročního výdělku průměrného rakouského muže. Toto datum je označováno jako „Equal Pay Day“.
OÖN vysvětluje, že základem pro výpočet je hrubý výdělek za hodinu v privátním hospodářství. Rozdíl mezi muži a ženami v Rakousku je podle něj 25,5 procent. Z toho se odvíjí datum „platové rovnosti“.
V Rakousku se kolem tohoto rozdílu rozvinula vzrušená debata poté, kdy zmíněné rozevření mzdových nůžek označil týdeník Profil za mýtus – ve skutečnosti je prý daleko menší. „Podle institutu hospodářského výzkumu je ale i při zohlednění rozdílného stupně vzdělání, obvyklých povolání a délky zaměstnání mezi pohlavími pořád ještě rozdíl 11,7 procenta,“ píše linecký list.
„Pro ministryni pro ženy Gabriele Heinisch-Hosekovou je rozhodně dost důvodů bojovat proti diskriminaci, a nejen ve mzdách, ale i v personální politice,“ uvedl deník. Podnikatelé prý podle ní ženy častěji propouštějí nebo je vůbec nepřijmají kvůli možnému těhotenství.
Debaty v Rakousku nepochybně oživí ještě jeden Equal Pay Day, který nastane někdy na podzim. Jeho přesné datum teprve musí být spočítáno. Má označit, od kterého dne budou do konce roku ženy pracovat statisticky viděno zdarma, uzavírají OÖN.
V České republice činí rozdíl v odměňování žen a mužů údajně 26,2 %. Proto se zdejší den platové rovnosti bude konat 12. dubna.
close
zoom_in
Dráha na vedlejší koleji?
Pod titulkem „Summerauská dráha na vedlejší koleji?“ konstatuje deník OÖN současné ticho kolem rozšíření tzv. Summerauské dráhy z Lince k české hranici. „Měla být dokončena současně s výstavbou takřka paralelní rychlostní silnice S10, aby přepravci s nákladní dopravou tolik ze železnice neutíkali, ale zatím je to málo vidět,“ píše list.
Podle dohody zemské a rakouské vlády měla být rekonstrukce dráhy dokončena do roku 2015, ale podle lineckého listu se znovu objevují problémy s financováním – není jisté, zda si úvěr 360 milionů eur vezmou státní dráhy, nebo země Horní Rakousy. „Původně bylo domluveno (ve volebním roce 2009), že vláda bude hradit jen úroky z mezifinancování ve výši 20 milionů. ÖBB ale nyní míní, že by země měla nést celé náklady projektu,“ informují OÖN. Podle zemského rady pro dopravu Hermanna Kepplingera je stavba připravena, veškerá povolení jsou vyřízena, zahájit se může třeba hned, ale chybí těch 360 milionů. „Odmítá dojem, že Summerauská dráha není zrovna oblíbeným dítětem zemské vlády. Zdůrazňuje, že tato trať je součástí transevropské sítě,“ píše list.
Dodává, že přesto jsou plány spíše zdrženlivé. „Dvojkolejná má být dráha jen z Lince do Pulgarnu a pak zase až z Luftenbergu do St. Georgenu/Gusenu. Podle Kepplingera je v těchto úsecích provoz pendlerů takový, že vyžaduje čtvrthodinovou frekvenci vlaků. Zbývající část rozšířena nebude, tam se prý jeví atraktivnější přeprava zrychlenými autobusy.“
1,76 m kšeftu na zákazníka
Prodejní plocha obchodů se v Rakousku loni znovu zvětšila, na téměř 15 milionů metrů čtverečních, píše deník OÖN. To je na občana 1,76 metru, po Švýcarsku (1,88) nejvíc v Evropě. Němec si vystačí se 150 centimetry, Slovák dokonce s 0,94 m, uvedl list.
Přitom těžkou konkurenci „kamenným“ obchodům dělá internet. Online-shopping zaznamenává dvouciferné přírůstky – v roce 2010 vzrostl o 14 procent na sedm miliard eur z celkového obratu obchodu v zemi, který dělá něco přes 50 miliard. Jeden občan nakoupí po internetu průměrně za 830 eur ročně, podle jiných analytiků trhu za 1800. Tyto peníze jdou ale z většiny do zahraničí. Úbytek tržeb pak dopadá na „normální“ obchody – uvnitř měst hlavně na ty stranou rušných tříd, ale projevuje se i v prodejních centrech, kde si dělá konkurenci více řetězců. V Leondingu tak je Uno-Shopping podle OÖN způlky prázdný kvůli sousednímu PlusCity a majitel, Bank Austria, „zoufale“ hledá partnera pro jeho revitalizaci.
Přes toto „tiché umírání“ prodejní plochy v Rakousku přibývá, jakkoliv je v mezinárodním měřítku už teď předimenzovaná, pokračuje deník. Když pár obchodů zavře, nemá to žádný velký dopad, protože na druhé straně otevře třeba v Parndorfu v Burgenlandsku Village-Outlet se 25 000 metry čtverečními, nebo zanedlouho v Gerasdorfu centrum G3 o 70 000 metrech. Gerasdorf leží severně od Vídně a slibuje dostatečný obrat, protože počet obyvatel kolem hlavního města má narůst o 200 000.
V obchodě s potravinami svádějí tuhé boje řetězce, na které doplácejí menší konkurenti. Podle prof. Petera Schnedlitze z Hospodářské univerzity ve Vídni přežije nakonec „jen“ 5000 supermarketů. „To by znamenalo mínus tisíc proti současnému stavu,“ konstatuje list.
