O novém nástroji, který nemocnice pořídila za 2,5 milionu jsme si povídali s primářem Gynekologicko-porodnického oddělení Petrem Sákem.

Gynekologicko-porodnické oddělení Jihočeské nemocnice pořídilo nový přístroj, který zatím jinde v České republice není. Má sloužit pacientkám s onkologickým onemocněním, můžete nám ho představit?

Primář Gynekologicko-porodnického oddělení Petr Sák poletí kvůli PlasmaJetu s kolegy do Londýna.Zdroj: Archiv nemocnicePlasmaJet je přístroj zcela nové generace, který umožňuje oddělení jednotlivých tkání bezkontaktně a můžeme řídit hloubkou řezu od 0,1 do 0,3 milimetru. Umožňuje to velmi šetrné, bezpečné a zároveň radikální odstranění metastáz i tam, kde to dříve nešlo nebo to znamenalo narušení důležitých orgánů. Ani tento přístroj není všemocný, ale posune nás o velký krok kupředu. Další velká výhoda řezání paprskem PlasmaJetu je v tom, že oproti jiným přístrojům, není horký. Většina takových elektrických přístrojů hřeje a je možné s ním tkáň při řezání popálit.


Budete tedy nyní operovat i pacientky, které by dříve nebylo možné operovat vůbec?

Ano, je to tak. Jsou pacientky, které jsme dřív nebyli schopní operovat a museli jsme je prohlásit za neoperabilní. PlasmaJet nám nyní umožní operovat i některé tyto případy.

Kolik stál nákup přístroje a kolik bude stát takový zákrok PlasmaJetem provedený?

Nákup přístroje nás přišel na 2,5 milionu. Navíc část, kterou drží operatér při zákroku v ruce a přímo jím řeže, bohužel je jen na jedno použití. Po operaci se musí vyhodit, protože ho není možné desinfikovat. Tato část stojí 16 tisíc korun. Je ale nutno podotknout, že podobně drahé jsou i jiné nástroje, které nejsou tak efektivní a které jsme používali dříve.

Která onemocnění budeme touto cestou nejčastěji léčit?

U nás to budou jednoznačně zhoubné nádory ženských pohlavních orgánů. Půjde tedy o rakovinu vaječníků, vejcovodů, dělohy a zevních rodidel.

Už jste první pacientky novým přístrojem odoperovali?

Ne. První operace chystáme na konec září. Sice věřím, že bychom to byli už schopní odoperovat, ale ještě pojedeme nyní v září na stáž do Londýna. Tam si zákrok vyzkoušíme pod dohledem pana profesora, který s PlasmaJetem pracuje už rok. A hlavně budeme mít možnost s ním všechno probrat. Do Londýna poletí dva lékaři a staniční sestra operačních sálů.

Žádná žena si určitě nepřeje, abychom PlasmaJet vůbec kdy potřebovala. Přesto určité množství žen podceňuje prevenci. Připomeňte nám prosím, co dělat, abychom se pod „kudlu“ PlasmaJetu nedostaly.

U děložního čípku, je téměř stoprocentní úspěšnost prevence. Přesto k nám přijde každý rok kolem třiceti žen, které prevenci podcenily. Tam je to velká škoda. Část jich k nám přijde ještě relativně včas na to, abychom je mohli operovat. Přibližně dvacet žen ročně, ale už operabilních není a musíme nasadit jinou onkologickou léčbu. I ta je velmi účinná, ale je velká škoda nechat zajít onemocnění tak daleko. Naopak u rakoviny vaječníků žádná účinná prevence není. Prsa a čípek lze hlídat. U vaječníků je to problém. Přitom jde o velmi nebezpečný typ rakoviny. Tam je to i o štěstí, jestli se žena přijde léčit včas.

Zásadní je také, aby ženy trvaly na tom, aby byly operovány v některém z onko-gynekologických center. Doporučuji, aby si vybraly jakékoli místo, ale takové, kde se podobných operací dělá desítky či stovky ročně. Je to podobné jízdě v autě. Jestli sice původně geniální řidič dneska jezdí jednou ročně, všichni víme, jak to bude vypadat. Pojede po prostředku a nehoda mu bude určitě hrozit. Zatímco někdo, kdo byl na začátku možná průměrný, ale protože jezdí denně sto kilometrů, dostane do sebe rutinu a zkušenost. A u nás je to hodně o cviku, o rutině, o zkušenosti a také o vybavení. Špičkové zařízení si bohužel nemůže pořídit každá nemocnice. Pacientka má ze zákona právo volby a měla by to vědět. A zdaleka nejde jen o jeden přístroj, zásadní vliv na léčbu má i komplexní pooperační péče.