Do Českých Budějovic se před lety přistěhovala žena, která má s islámem v Čechách, ale i v Sýrii zkušenost velmi osobní. Pro Pavlínu Bitarovou byl islám nejprve velkou inspiraci, později se s českou muslimskou komunitou nerozešla zrovna v dobrém. 
I když o islámu mluví velmi kriticky, snaží se svá tvrzení podkládat citáty z hadís (pozn. red.: pravidla a zákony islámské víry) a výroků přímo od Mohameda.

Islám a muslimy znáte osobně. Sama jste se cítila v ohrožení. Jak vnímáte vraždu francouzských novinářů satirického časopisu Charlie Hebdo?
Je třeba říct, že se to stalo  v den narození proroka Mohameda, a to málokdo dává do souvislostí. A stalo se přesně to, co Mohamed vždycky činil. Svých odpůrců, kteří si 
z něj tropili šprýmy se snažil zbavit. Umělců, básníků, básnířek,  zpěváků. Jsou i hadísy (učení), ve kterých se o tom píše. Je to v souladu s islámem. Jak říkají francouzští muslimové: Kdo seje vítr, sklízí bouři. My jim dáváme možnost tady žít, poskytujeme jim zdravotní péči, veškeré výhody demokratické společnosti, to ale není dost na to, aby oni byli spokojeni. Každý, kdo chce emigrovat, by si měl vybrat tu zemi, kde mu to bude vyhovovat a ne ji chtít měnit. Ale muslimové ani nemohou jinak. To je džihád, šíří islám.

Francouzské deníky reagovaly na vraždu novinářů heslem, které se objevilo na titulních stranách po celé Francii: JE 
SUIS CHARLIE (Já jsem Charlie). Co říkáte této reakci?
To je hezké gesto, ale nemělo by zůstat jen u toho. Zabiti byli v minulosti i další, kteří si dovolili islám karikovat nebo ho kritizovat. Nemůžeme natočit ani film 
o tom, že se nám nelíbí chování muslimů k ženám. Musíme se bát, že by nás za to zabili. Vražda takových lidí je 
v souladu s muslimskou vírou.

Vidíte vy z pohledu vašich zkušeností, jak ze Sýrie, tak mezi českými muslimy, nějaké dlouhodobější řešení problému soužití křesťanské kultury s islámem?
Řešením je postavit islám mimo zákon. Tak, jak se to povedlo třeba s nacismem. Taky nás nikdo nenapadá za to, že jsme „nazifobové". Nacistů, kteří se přímo podíleli na hromadných vraždách, bylo také jen určité množství a ostatní žili spořádaným životem. Ale tu menšinu neodsoudili. Proč se umírnění muslimové nevyhraní vůči těm extrémním? Proč nemohou říct, že s tím nesouhlasí. Umírnění muslimové by přece mohli říct, že nechtějí být všichni za teroristy a vrahy, ale zatím to nikdo z nich neudělal. Čeští muslimové teď spíš řeší to, jak vycvičit někoho, kdo by dokázal mluvit lépe do médií, protože Mohamed Abbas sice říká pravdu, ale my na ni zatím nejsme připraveni.
Spíše umírnění muslimové, kteří s něčím nesouhlasí úplně odchází. Možná by bylo možné začít nějakou debatu a stát si pevně za našimi demokratickými hodnotami. Jako česká společnost bychom měli jasně definovat, co jako česká společnost chceme, kam směřujeme a také jaké jsou naše kořeny. Jasně deklarovat, na čem trváme a v případě, že to islám nemůže respektovat, tak ho postavit mimo zákon.
Francie má problém v tom, že dnes je to už několikátá generace muslimů žijících ve Francii a oni se s tou zemí vůbec neztotožnili. Myslím, že to je velká otázka pro právníky, jak to vše skloubit.

Podobně jako vy k islámu konvertují i někteří Evropané. Proč je islám pro některé, převážně mladé, Evropany atraktivní?
Islám má u nich šanci, protože se z nás se stali velké individuality. Ale tak nemůže společnost fungovat. Občas je nutné překročit svůj stín a překročit své ego. Rodina u nás už příliš nefunguje. Mladí lidé se příliš nechtějí brát a zakládat rodiny, nést za ni odpovědnost. Žijeme spolu zvláštním způsobem a snadno z rodin odcházíme. Máme pocit, že s rodinou a dětmi mladým lidem život končí. Ale na druhé straně je tu velké procento žen, které po životě s dětmi touží, a třeba i chtějí zůstat v domácnosti. Ne každá žena dokáže budovat kariéru, některé chtějí mít děti dříve a budovat rodinu.

Zmiňovala jste o rozdílech mezi osobností Krista a Mohameda. Není to tak trochu i charakteristika rozdílu mezi našimi 
a muslimskými hodnotami?
Kristus nastavoval druhou tvář a odpouštěl. A naše společnost je naprosto bezzubá. Muslimové berou naši humanitu jako naši slabost. Že nejsme schopní se proti nim vymezit.  Každý muslim,  když se chová podle islámu a většinová společnost kolem je proti němu, tak je to pro něj dobře. Správný muslim se má na zemi cítit jako cizinec. Čím víc koná něco s čím my nesouhlasíme, tak tím víc ho utvrzujeme v tom, že on koná správně. Těch možností pro obrodu islámu je proto strašně málo. Zároveň neproběhla odluka státu od církve. Islám se nemůže vyvíjet.
Neexistuje islámská kultura, on kulturu ničí, existuje perská, arabská, egyptská syrská…nikdy islámská. Pro muslima už když vyprávíte pohádku nebo jen vtip, tak lžete. Správný muslim proto nikdy neříká vtipy.