Obě plochy jsou od minulého týdne uzavřeny."Chlupy housenek, které mají jen málo přirozených nepřátel, se lehce uvolňují a mohou u lidí vyvolat těžké alergické reakce," píše deník PNP.
Podle mluvčího dolnobavorské vlády se housenky už rozšířily i do okolí zmíněného parkoviště na A3. Vláda předpokládá, že se do regionu dostaly jako černí pasažéři auty. Upřednostňují duby v suchých a teplých oblastech. Vláda už zřídila v ohrožených obcích poradenská centra. Předpopkládá, že se housenka dále „rozleze".
Za kratší prázdniny!
Školní zemský rada Vorarlberska Siegi Stemer požaduje zkrátit letní prázdniny z devíti na osm týdnů. Školní rok by měl celorakousky začínat 1. zářím a končit posledním červnem. Navrhuje i přerozdělit obsah výuky do šesti až sedmitýdenních bloků a střídat je volnější odpočinkovou fází. Zatím je to nemožné pro termínovou blízkost pololetních a velikonočních prázdnin.
Návrh podpořila hornorakouská zemská radní pro vzdělání Doris Hummerová, podle níž jsou dlouhé prázdniny obrovským problémem pro rodiče. Také žáci jsou kvůli nim ve školním roce pod tlakem, „protože pak musejí absolvovat během týdne i dvě tři zkoušky". Prezident hornorakouské školní rady Fritz Enzenhofer je ke Stemerovu návrhu skeptický – takhle se diskutuje už řadu let a nic se neděje. Podle něho jsou argumenty pro i proti – třeba ten, že žáci potřebují jednorázově delší čas, kdy nebudou muset myslet na školu…
„Zda by prázdninový týden měl být škrtnut bez náhrady, nebo přesunut k podzimnímu volnu, nechávají Stemer i Hummerová otevřeno," dodávají OÖN. Samostatně o tom každopádně nemohou rozhodovat jednotlivé země a spolková ministryně Claudia Schmiedová se drží zpátky. Zástupci rodičů, učitelů i škol nejsou v názorech jednotní.
V Rakousku má školní rok zhruba 620 vyučovacích hodin. Průměr OECD je 780 hodin.
Proti pivní dani
Rakouské pivovary odvádějí do státního rozpočtu ročně kolem 200 milionů eur „pivní daně". Je jim předepisována podle stupňovitosti jejich produktu. Činí už 24 eur za hektolitr, tedy 24 centů za litr. Pivovarníci proti tomu samozřejmě brojí, kromě jiného prý vysoká daň ztěžuje vstup zahraničních firem na rakouský trh a porušuje tak normy EU. Zvažují prý i žalobu k evropskému soudu.
Boj s daní dosud vedli na poli rozdílného zatížení u piva a vína. Evropský soudní dvůr řekl, že norma není diskriminační. Odpůrci ale míní, že soud použil srovnávací metodu, která neodpovídá rakouským zvyklostem – litr vína byl totiž srovnáván s litrem piva. Mělo by to prý být v poměru 2:1, což by zvýraznilo neúměrné daňové zatížení piva. Argumentují, že v rakouském obchodě stojí litr stolního vína tři eura, dva litry piva taky tři eura. Pivní daň včetně DPH je k tomu 58 centů, čímž je pivo kvůli této speciální dávce dražší o 20 procent než víno. Zákazníka to pochopitelně ovlivňuje a narušuje to tak soutěž.
Daň z vína Rakušané zrušili před čtyřmi lety. Jedním z argumentů branže bylo, že jsou tisíce pěstitelů vína, ale jen pár pivovarů. Vinaři poukazovali na to, že víno je čistě zemědělský produkt a ne zpracovatelský jako pivo.
Rakouská pivní daň je dvaapůlkrát vyšší než německá. Výrobci kritizují i to, že stejně zdaněn jako pivo je i radler, i když obsahuje jen 40 až 50 procent piva.