Horská služba v Horních Rakousích už letos v těchto situacích zasahovala více než 25krát. Jen na Mahdlgupf na Attersee (1261 m) šli záchranáři třináctkrát. Jak řekl jejich vedoucí Stephan Santer, ročně se tu přivěšuje k pevnému lanu trasy kolem 10 000 horolezců, na Dračí stěně na Mondsee jich o pěkném víkendu bývá až 600 denně. Mnozí nevědí, co je čeká. „Je to pořád stejné. Buď lidé vyrážejí příliš pozdě a zastihne je horko nebo tma, nebo jim dojdou síly a začnou mít strach,“ uvádí Santer.

Zemský vedoucí záchranářů Christoph Preimesberger říká, že je lezeckým cestám nakloněn. „Musíme na nich ale často zasahovat, protože se lidé nepřipravují na cestu, kterou chtějí jít,“ míní a připomíná, že pevné lano sice dává výstupu směr, ale lezec nesmí skončit u pořízení výbavy. „Délka cesty, výškové metry a stupeň obtížnosti musí správně interpretovat, a k tomu je třeba určitých zkušeností…“

V Solnohradsku alpský svaz nechce stavění dalších lezeckých cest. „Už je toho moc. Otevřeli jsme horské turistice dveře a teď jsme na tom jako čarodějnický učeň, který nemůže dostat zpátky duchy, které vyvolal,“ říká předsedkyně svazu Brigitte Slupetzká.

Na snímku redaktora OÖN Gabriela Eggera je čtyřicetimetrový „žebřík do nebe“ na lezecké cestě Donnerkogel na Gosaukamm.

Karli už má vozíček

Karli a jeho vozíček.

Jak náš web uvedl, ochránci zvířat z Rakouska našli v Rumunsku psa, kterému někdo odsekl zadní běhy a ocas a odhodil ho do příkopu. V rakouském Altheimu „Karliho“ operoval veterinář a v Lochenu se zvířátka ujal spolek Pfotenhilfe. Vyzval ke sbírce na pořízení vozíčku na míru a ohlas byl veliký. „Dnes už se Karli může se svými přáteli prohánět po dvoře útulku podle libosti a očividně si to vychutnává,“ píše spolek na svém facebooku s připojením fotografií malého bojovníka.

Dodává, že rekonvalescent musí být nadále medicínsky a fyzioterapeuticky opatrován, jeho rány je třeba dále ošetřovat. Proto spolek prosí o další pomoc na adresu http://bit.ly/meine-spende-für-karli.

Potvory chlupaté!

Nevítaný host.

Četné duby u polní cesty při dálnici u Wallersdorfu jsou zahaleny bílou pavučinou. Franz Meindl, předseda místní organizace ochrany přírody v Landau, ji vyfotografoval a myslel si, že jde o dílo housenek pověstného bourovčíka toulavého (Thaumetopoea processionea), jejichž ochlupení může vyvolávat u lidí alergické reakce, píše PNP. Poslal snímky lesnickému úřadu a na duby se přijela podívat expertka Elfriede Feichtová. Podle ní se nejspíš nejedná o bourovčíka, ale o housenky motýla bekyně zlatořitné (Euproctis chrysorrhoea), v regionu spíše vzácné. Podle Feichtové je ale na místě opatrnost při zacházení s nimi. „Pavučiny bekyně jsou plné silně dráždivých chlupů housenek. Lidé by se jich neměli dotýkat, protože mohou vyvolávat silné alergie a dráždit kůži i dýchací cesty,“ varuje.

Sníh na Zugspitze

Na nejvyšší hoře Německa Zugspitze (2962 m) padal v noci na pátek sníh. Deset centimetrů jej zůstalo ležet a v nadcházejících dnech by jej mělo přibýt, píší PNP. V noci na pondělí by mohl sníh padat už ve výškách kolem 1500 metrů. Nyní je hranice na 2200. Od poloviny příštího týdne má být ale zase i více než 20 stupňů.

Zabubnují k výročí

Zabubnovat o rekord může každý!

Organizace Lebenshilfe v Rakousku oslaví 13. září padesát let. K té příležitosti mimo jiné chystá do Vöcklabrucku, kde byla založena, pokus o světový rekord v bubnování na takzvané djembe, africký buben s kůží po jedné straně, píší OÖN. Pořadatelé k němu svolávají maximum zájemců – k účasti nebudou třeba žádné předchozí zkušenosti, půjde o 60minutovou výuku bubnového mistra Pepiho Kramera, o "Largest Drumming Lesson", při které se mohou dělat i chyby. Kdo by sám nemohl bubnovat, má přijít taky a stát se jako divák součástí rekordu. Kromě pokusu o rekord bude od 15 hodin pestrý zábavný program, který pamatuje i na děti. Aktuální světový rekord vytvořilo 1827 školáků 3. října 2016 při akci Ispire-Works v Londýně. Foto: Deník/repro Lebenshilfe Oberösterreich