Dvaadvacet studentů z izraelského přístavního města Haifa přijelo díky dlouholeté spolupráci mezi tamější školou a učitelem dějepisu Vladimírem Kojanem z budějovického Gymnázia Jana Valeriána Jirsíka. „Asi před deseti lety jsem se dostal k několika adresám mládežnických organizací na celém světe. Pěti z nich jsem napsal, jestli by neměly zájem o uspořádání mládežnické výměny, a mezi prvními se ozval Award Izrael," popisuje vznik spolupráce Vladimír Kojan. Od té doby přijíždějí izraelští studenti každý rok a na oplátku přibližně každé dva roky cestují jeho žáci do Izraele.

Největší dojem na izraelské studenty dělá česká krajina. Izrael je do velké míry pouštním státem, takže smrkový les vidí mnozí poprvé v životě. Stejně tak cyklistický výlet z Rudolfova do Třeboně je pro některé téměř adrenalinovým zážitkem. Když na kole nesedí poprvé v životě, tak alespoň poprvé vyjíždí strmý kopec nebo se učí pracovat s přehazovačkou. Přesto se tu všem líbilo. „Do Čech jsem přijela hlavně kvůli místní krajině, která je úplně jiná, než máme doma. Jsou tu krásné barevné lesy a velké rybníky," říká jedna ze studentek Yarden Rothschild.

Společně strávila skupinka zahraničních studentů devět dní v Česku.

O program izraelské skupiny se ale nestará jenom sám Vladimír Kojan. Průvodce Izraelcům dělají jeho vlastní studenti. Doprovázejí je z letiště do Budějovic, starají se o ubytování, překládají všechno, co je potřeba, a celých devět dnů se účastní všech aktivit. „Od začátku jsem chtěl, aby to nebylo jenom já a Izraelci. Čeští studenti mají s těmi izraelskými leccos společného. Když spolu mluví, zlepší si angličtinu. Naši studenti umí velké množství slovíček, ale nejsou zvyklí mluvit, protože nikdy v reálu nemluvili. Izraelští studenti sice mluví anglicky, ale na podobné úrovni, takže se osmělují a postupně se rozmluví," vysvětluje oboustranný přínos výměnných pobytů Vladimír Kojan.

Jeho slova potvrzuje jedna z českých studentek Petra Bicková. „Člověk si skvěle procvičí angličtinu a zároveň má možnost naučit se něco z hebrejštiny. Zajímavé je také poznat jinou kulturu, která už kvůli rozdílnosti náboženství je velmi odlišná. Je to národ, který byl kdysi součástí naší kultury," popisuje důvody, které ji vedly k účasti na izraelské návštěvě.

Na to, že cestování s početnou skupinou hebrejsky mluvících studentů vzbuzuje zájem o jejich kulturu, poukazuje i další z jejich průvodkyň Anna Ottová. „Ve vlaku jsme potkali jednu babičku a ta se vyptávala, co to je za lidi. Nejdřív si myslela, že mě najímají České dráhy jako překladatelku. Pak ji zajímalo náboženství Izraelců, jakou mluví řečí a jestli je tu pro ně levno," vypráví své zážitky.

Letošní novinkou byl také internetový profil, kam vedoucí izraelských studentů každý den rodičům posílali fotky a informace o tom, co jejich děti viděly a prožily. Rodiče se tak nejenom o své ratolesti tolik nebojí, ale jsou z Čech natolik nadšení, že se sem chystají příští rok podívat.

Čeští studenti v čele s Vladimírem Kojanem se pak do Izraele chystají v únoru příštího roku. Jejich cesty jsou ale trochu odlišné od těch izraelských. „Vždy tam jezdíme kvůli nějakému historickému projeku, v podstatě na takové výzkumné expedice. Máme vlastní program a partnerská škola nám pomáhá spíše s dopravou po Izraeli. Při naší první návštěvě jsme například zpovídali oběti holocaustu, druhá expedice nesla název Po stopách Ježíše okolo Tiberiandského jezera," vysvětluje Vladimír Kojan, jakým způsobem jezdí na oplátku do Izraele jeho studenti.

V únoru chtějí začít historický projekt, na kterém by spolupracovali s židovským kulturním centrem. „Projekt má zatím pracovní název Cesty židovské emigrace do Palestiny ve 30. letech. V Haifě, kde je největší koncentrace českých emigrantů, budeme spolu s Izraelci, kteří jsou teď tady, vzpomínat na jejich prarodiče, kteří pocházeli z Československa. Pomohla by nám s tím i ambasáda a památník holocaustu Jad vašem," plánuje Vladimír Kojan.

AUTOR: TOMÁŠ FIŠER