Jihočeští policisté se dle slov policejní mluvčí Štěpánky Schwarzové společně s inspektory ČIŽP v Českých Budějovicích aktivně věnují problematice nelegální těžby vltavínů. „Díky důsledně prováděné práci evidují v prvním pololetí letošního roku celkem šest trestných činů a třiadvacet přestupků, které se týkají právě této protiprávní činnosti. Ve stejném období loňského roku se podařilo policistům dopadnout jen šest přestupců,“ zmínila. Pro srovnání ji doplnila mluvčí ČIŽP Radka Nastoupilová. „V předchozích dvou letech to byly zhruba jen dvě desítky případů,“ informovala o růstové tendenci.

NIČÍ PROSTŘEDÍ

V Jihočeském kraji je řada lokalit, kde „zloději zelených koní“ poškozují životní prostředí. „Jejich činností dochází k narušování půdního krytu, k poškozování stromů a keřů a jejich kořenového systému a k narušení půdotvorných procesů. To následně vede ke změně původních a pro lokalitu charakteristických společenstev a zvyšuje se riziko zavlečení nepůvodních druhů. Důsledkem této činnosti může být nevratná změna biotopu v dané lokalitě,“ shrnula možné následky Nastoupilová.

V jámách se dle jejích slov také akumulují podzemní i povrchové vody a tím dochází i k podmáčení okolních lesních porostů. "Překopání kořenů dřevin znamená jejich infekci dřevokaznými houbami, případně invazi škodlivého hmyzu," řekla.

VLTAVÍN

Neboli moldavit je polodrahokam přírodní zelené barvy s charakteristickou strukturou povrchu. Byl pojmenován podle místa jeho oficiálního prvního nálezu. Týn nad Vltavou je v německém překladu Moldauthein. Kámen tak pojmenoval kustod sbírek Národního muzea v Praze Franz X. M. Zippe roku 1836. Až roku 1891 u příležitosti Jubilejní zemské výstavy se objevil český ekvivalent vltavín. Nejvíce nalezišť je situováno právě do lokalit jižních Čech kolem řeky Vltavy. V roce 2016 měl premiéru film Zloději zelených koní o kopáčích vltavínů, kde se v hlavní roli přestavil Pavel Liška.

PRACUJÍ V NOCI

Do kontrol se pravidelně zapojují také policejní psovodi. „Policisté v místech nelegálních výkopů provádí namátkové kontroly několikrát v týdnu. Jedná se převážně o kontroly v noci, které jsou pro policisty mnohdy velmi problematické, protože kopáči používají hlídky a příjezd policistů si tak často dokáží včas signalizovat,“ popsala Štěpánka Schwarzová náročnost policejní práce.

Řada kopáčů je dle slov ředitele ČIZP Erika Geusse zjištěna zadržena přímo na místě. „Vzhledem k tomu, že kopáním vltavínů hrozí nedovolená změna chráněných částí přírody, vydávají inspektoři ČIŽP přistiženým osobám zákazy činnosti podle ustanovení § 66 zákona o ochraně přírody. V případě, že ale tito lidé dále pokračují a jsou opakovaně přistiženi, dojde tak k porušení vysloveného zákazu a daná věc je řešena policií jako trestný čin maření výkonu rozhodnutí a vykázání," vysvětlil s tím, že v případě prokázání viny hrozí pachateli trest odnětí svobody až na dva roky.

"Na tomto přísnějším zákonném postupu jsme se před lety dohodli s policií a ukazuje se účinnější než případné přestupkové řízení, které bychom vedli,“ vysvětlil Erik Geuss.

Počet pachatelů, které se policistům podařilo dopadnout, je výsledkem jejich dobré a důsledné práce v terénu. „Policisté kromě vlastní aktivní činnosti vyjíždějí rovněž na základě oznámení občanů či pracovníků České inspekce životního prostředí,“ upřesnila Štěpánka Schwarzová.

Podle zákona o ochraně přírody je na celém území chráněných krajinných oblastí, tedy i CHKO Blanský les a CHKO Třeboňsko, zakázáno ničit přírodu nebo ji poškozovat a měnit dochované přírodní prostředí. „Významné krajinné prvky, jako je například i les, jsou podle tohoto zákona také chráněny před poškozováním a ničením. K zásahům, které by k tomu mohly vést, si musí ten, kdo takové zásahy zamýšlí, opatřit tzv. závazné stanovisko orgánu ochrany přírody,“ dodala Radka Nastoupilová.