Masser, který byl v Bělorusku také jako nezávislý pozorovatel průběhu voleb, se stará především o křesťansky vysvěcený lesní hřbitov Chodossowiči, kde leží především padlí 296. pěchotní divize nazývané také Dolnobavorská, protože byla vytvářena kolem Pasova, Deggendorfu a Grafenwöhru. Ještě dnes je mnoho mladých mužů odtud zmizelých, z 25 000 vojáků této divize přežilo jen deset tisíc. Padlí byli tehdy pohřbíváni za linií fronty,  která od konce 1943 do února 1944 probíhala podél Dněpru. Během desítek let nad hroby vyrostly křoviny a les, popisuje list.

Na Massera se stále obracejí pozůstalí zmizelých dolnobavorských vojáků, a některým mohl sdělit, že ostatky jejich příbuzných identifikoval. V posledních měsících našel v oblasti Gomelu 52 dalších povrchových a na první pohled už nerozeznatelných německých hrobů, které budou moci být v příštím roce zadokumentovány. Jistotu tak konečně získají desítky vdov, synů, dcer a dalších pozůstalých těchto vojáků.

K Masserově osobě PNP uvádějí, že na své misi neuhýbá žádné konfrontaci, i když se při tom dostává do konfliktu třeba s Lidovým svazem německé péče o válečné hroby (VDK). Tak dosáhl třeba toho, že nedojde ke zrušení hřbitova Chodossowiči poté, kdy VDK vypověděl smlouvu o péči o něj s rogačevskou organizací Vzpomínka s koncem roku 2011. Podle VDK je prý těžké udržovat v Bělorusku deset hřbitovů, proto měli být mrtví z menších hřbitovů  svezeny do dvou velkých sběrných u Brestu nebo Bobrujsku. „Na rozdíl od snah VDK respektovala k věci příslušná oblastní správa v Rogačevu platný právní řád i zde praktikovanou křesťanskou etiku a nedala souhlas ke zničení tohoto německého vojenského hřbitova," cituje PNP Massera. Podle něj by při stěhování ostatků šlo o protiprávní krok i podle německých  zákonů, protože tyto hřbitovy požívají podle ženevských dohod z roku 1949 mezinárodní ochrany.

V Chodossowiči byl aktuálně zřízen nový centrální kříž a opraveny četné kříže na jednotlivých hrobech. Hodně práce tu ale ještě čeká. Každoročně by měly být podle Massera přetírány bitumenovým lakem, zanikající jmenovky nejsou obnovovány, některé hroby se po deštích propadají. Zaměstnanci správy v Rogačevu přesto podle Massera projevují ve věci příkladný lidský postoj.

Sto let kina

Už 100 let mají kino ve Freistadtu.První biograf mimo Linec otevřel 1. prosince 2013 fotograf Kaspar Obermayr ve Freistadtu. Promítal němé filmy, které sám natáčel, aktuální dokumenty i veselohry, a sál s 270 sedadly býval slušně zaplněn. „Pravidelně mu pomáhal syn Hermann. Přetáčel zpátky cívky, které vozily kočáry z nádraží, a byl filmy často tak zaujat, že zapomínal otáčet noty klavíristovi, který se pak při doprovodu k němým filmům pletl," zaznamenává linecký deník OÖN.

„I o sto let později je kino pořád rodinným podnikem," pokračuje. „Od roku 1970 jej vlastní rodina Steiningerových. V roce 1984 je přestavěla a založila kulturní ,Lokální scénu´. Dnes tvoří třísálové kino vybavené nejnovější technikou s dalšími prostory Dům kultury a médií."

Sté výročí oslaví kino v neděli 15. prosince od 18 hodin. Jako kdysi budou promítány němé filmy s doprovodem klavíru. Vstupné bude zdarma. (www.kino-freistadt.at)

Míň insolvencí

Závazky společností, které v Rakousku letos oznámily úpadek, dosáhly rekordních 7,7 miliardy eur. S privátními insolvencemi činí pasiva dokonce 8,7 miliardy, o 5,41 miliardy víc než loni, napsal deník Volksblatt. Číslo ovlivnil především krach obří Alpine Bau – jinak počet zahájených insolvenčních řízení meziročně klesl o 8,87 procenta.  Nejvíc úpadků zaznamenaly obchod a gastronomie.

Také v Horních Rakousích klesl počet zahájených řízení ze 468 na 389, tedy o 17 procent. Počet návrhů odmítnutých pro nedostatek majetku bylo letos o desetinu méně; jde o subjekty, které nedaly dohromady ani 4000 eur požadovaných soudy na úhradu řízení. U privátních insolvencí, kterých je v zemi 1349, přibylo šest procent odmítnutých z téhož důvodu.

V Horních Rakousích úpadky ohrozily kolem 7300 pracovních míst. Z toho jen krach Dayli zasáhl 3500 zaměstnanců.

Vymění si šaty

Ve Freistadtu připravili na pátek 20. prosince burzu šatstva. „V sídle okresní agrární komory se bude možné od 17 do 21 hodin nově obléct, aniž by za to bylo třeba platit," píše deník OÖN. S mottem předvánočně vyprázdnit šatníky a udělat v nich místo pro nové oděvy organizátoři vyzývají občany, aby přinesli dobře zachovalé svršky k případné výměně. Pokud by se nenašel žádný nový zájemce o ně, mohou být věci darovány potřebným. Akce je součástí projektu „Create your Region".

Propásli jste mikuláše?

Mají sraz po sezoně.Žádný problém, vzkazuje pasovský deník PNP. V Altöttingu je můžete potkat ještě jednou. Už zabydlenou tradicí zdejších ježíškovských trhů je pouť mikulášů. Nadcházející sobotu bude potřetí. „Organizátoři doufají, že se k nim sjedou fousatí dobrodějové s mitrami a berlemi z celé  pasovské diecéze i z okolí," píše deník PNP. Sraz budou mít na pódiu v 15 hodin. Po jejich představení je projdou kolem kaple Milosti, kde spolu s nimi mikulášsky promluví prelát Ludwig Limbrunner. Návštěvníci ježíškovských trhů ve starém poutním místě tak budou mít o zážitek víc. 

Ubylo zvířectva

K 3. listopadu bylo v bavorských stájích asi 3,4 milionu prasat, o 3,8 procenta méně než  loni. Do statistik jsou ale zahrnuty jen provozy s alespoň 50 prasaty nebo deseti chovnými sviněmi, kterých je v zemi na 6000. Ke stejnému datu bylo v Bavorsku drženo 273 900 ovcí, o 4,4 procenta méně než před rokem. Počítají se opět jen provozy s více než 20 kusy, kterých je asi 2300.

Bez amnestie

V Bavorsku nebude ani letos obecná vánoční amnestie pro vězně. „Milost nesmí být otázkou ročního období," řekl v PNP ministr spravedlnosti Winfried Bausback. Na rozdíl od této spolkové země většina ostatních pouští zpravidla odsouzené, jimž trest končí v lednu, aby mohli slavit svátky v kruhu rodin.  Ministr ale doplňuje, že pokud u jednotlivců nehrozí nebezpečí útěku nebo zneužití, mohou vězni dostat vánoční vycházku nebo dovolenou. Loni to bylo u 635 odsouzených. I v Bavorsku také mohou být předčasně propuštěni v poslední pracovní den před Vánocemi, pokud jejich tresty končí mezi 22. prosincem a 6. lednem (loni jich bylo 162). Stejně je tomu i v případě Velikonoc nebo letnic.

Bezdomovci trpí

S přibývající zimou se zhoršuje situace bezdomovců v německých velkoměstech. Norimberk podle PNP už uvažuje o tom, že vzhledem k přibývajícím „utečencům před bídou" z Bulharska a Rumunska přes zimu otevře čtvrtou ubytovnu pro ně, někdejší lokál ve Starém městě. V Mnichově odhadují počet lidí bez domova žijících na ulicích  na 400 až 500. Podle ministerstva sociálních věcí je v Bavorsku v ubytovnách pro bezdomovce nyní umístěno mezi 11 000 a 20 000 lidmi.