Nenarození mají u sousedů hrob

Hasičské Vánoce

Dobrovolní hasiči města Schärdingu od roku 1984 udržují tradici vánočního plavání po Innu jako poděkování za pracovní rok bez nehod, uvádějí OÖN. 29 potápěčů jednotek ze Schärdingu a Riedu, posílených pěti kolegy z partnerského Grafenau, tentokrát v sobotu plavalo s pochodněmi v řece teplé 5,6 stupně. Jejich cestu sledovalo více než tisíc diváků. K plavbě hrála městská kapela.

Řetěz světel byl „přetrhaný"

Horst Fallenbeck (44), provozovatel hotelu pro zvířata z Bad Waldsee ve Švábsku, plánoval na sobotu přes facebook světelný řetěz přes pět spolkových zemí, od Mnichova do Berlína, jako mírovou akci proti válce, terorismu a násilí. Měla to být odpověď na protiuprchlické nálady a akce. Lidé se měli shromáždit v co nejvíce místech na trase v 19 hodin se svíčkami.
Organizátoři měli propočítáno, že kdyby lidé stáli metr od sebe, bylo by jich třeba 650 000. Podle Fallenbecka se mu do pátku k akci přihlásilo 200 000 zájemců z Bavorska, Durynska, Saska, Brandenburska a Berlína, z toho jen z Mnichova 30 000. Tam se ale podle policie sešlo jen 4000 lidí. Na zahájení na Mariánském náměstí jim klavírista Davide Martello zahrál Lennonovu Imagine, stejně jako ji hrál den po útoku na koncertní sál Bataclan v Paříži nedaleko místa atentátu. Účastníci vytvořili řetěz na několik stovek metrů a dál k severu už mířili s velkými přerušeními. V Berlíně policie očekávala podle ohlášeného počtu 40 000 osob, po korigování 25 000. Když se proslechlo, že mezi organizátory se „přimíchala" pravicová uskupení, Falĺlenbeck berlínský tým pořadatelů vyměnil, nakonec ale přišlo jen 700 „světlonošů". V Lipsku se jich sešlo 150-200, v Postupimi 35, atd.

Němci stahují své zlato

Pár řádek o zlatě, to o Vánocích jistě potěší… Pasovský Am Sonntag se asi proto rozepsal o zlatém pokladu spolkové banky, který je s více než 270 000 cihlami druhý největší na světě. Aktuálně mají hodnotu 109 miliard eur. „Velká část z 3384 tun tohoto ušlechtilého kovu z historických důvodů leží v cizině – zatím," píše list. Koncem roku 2012 bylo „doma" ve Frankfurtu jen 1036 tun, tedy 31 procent zlatých rezerv. Od roku 2013 banka postupně své zlato z trezorů americké Fed banky a Banque de France stahuje do Frankfurtu. Do roku 2020 sem má přejít celkem 674 tun. Zásoby v Londýně zůstávají.
Předseda představenstva Německé banky Carl-Ludwig Thiele zdůrazňuje, že zlato nestahují zpátky - v Německu totiž nikdy nebylo. „Až do sjednocení Německa jsme v SRN měli jen 77 tun jako bezpečnostní rezervu pro časy studené války – to byla jen dvě procenta stavu," říká. Zlaté rezervy začala Banka německých zemí, předchůdce dnešní spolkové banky, budovat v roce 1951. Poklad razantně rostl v padesátých a šedesátých letech „hospodářského zázraku", kdy dolary získané za export americká centrální banka Němcům měnila za zlato.
Uložení pokladu mimo území státu ale vadilo nedůvěřivcům. Například iniciativa „Přivez naše zlato domů" požadovala plné a nezávislé přezkoumání stavu německého zlata ve všech zahraničních trezorech a jeho brzké navrácení domů. Také letos do Frankfurtu přísně utajenými cestami přišly tuny tohoto drahého kovu.