Kamarádem netopýrů je zoolog Národního parku Šumava Luděk Bufka, který je sleduje již dvacet let. Zúčastnil se před několika dny jejich sčítání na Jeleních Vrších.

Proč netopýři v zimě spí?
Netopýři žijící u nás se živí hmyzem a drobnými bezobratlovci. Při aktivním způsobu života musí dobře hospodařit s energií. Pokud jsou aktivní a létají, musí mít stálý přísun potravy. V chladných měsících by  těžko sháněli hmyzí potravu. Situaci  řeší tím, že přes zimu,  tak od listopadu do března, vyspávají.

Kde zimují nejčastěji?
Jako zimoviště slouží některým druhům podzemní prostory –  jeskyně, staré štoly, sklepy. Jiné druhy dávají přednost dutinám silných stromů nebo skalním štěrbinám. Důležitá je stálá teplota, vlhkost, slabé proudění vzduchu a také fakt, že prostory nejsou rušeny lidmi. Optimální teploty pro zimování různých druhů se pohybují v rozmezí 0 až  12 stupňů Celsia.

Co se s nimi ve spánku děje?
Na zimovišti upadají netopýři do stavu strnulosti, které se říká hibernace, zimní spánek. Při něm se zpomalí všechny životní funkce. Metabolismus se zpomalí na minimum, asi na stopadesátinu původní hodnoty. Počet tepů klesá až na čtyři za minutu, přičemž hodnoty při plné aktivitě jsou 500 až 800 za minutu. Tělesná teplota klesne na 1 – 10 stupňů.
Netopýři ovšem dokáží využívat i lehčího spánku, tzv. letargie v případě nedostatku potravy během léta a také během denního odpočinku. Asi i díky tomuto úspornému chování jsou netopýři vzhledem ke své malé velikosti poměrně dlouhověcí. Nejsou výjimkou netopýři staří přes 20 i 30 let.

Kolik druhů na Šumavě žije?  
Na Šumavě a v Pošumaví žije asi 17 druhů. Mají své specifické nároky na prostředí i prostor, různé lovecké strategie i volbu úkrytů. Některým stačí po celý život několik desítek hektarů lesa, jiné přeletují desítky i stovky kilometrů. Jsou i druhy, migrující na velké vzdálenosti. Z Pošumaví máme např. i nález netopýra, který přiletěl až z Lotyšska.

Kde se skrývají přes léto?
Netopýři využívají během roku síť úkrytů, kam se mohou uchýlit. Úkryty jsou zcela zásadní pro jejich úspěšné přežívání. Některé využívá velké množství netopýrů, které se tam mohou soustředit z velkého území. Nemusí jít jen o zimoviště, mohou to být i letní kolonie samic s mláďaty na půdě budov. Taková místa dvojnásob zasluhují ochranu, jejich poškození nebo zánik může negativně ovlivnit celé lokální populace netopýrů.

Kdo  netopýry ohrožuje?

Netopýři nemají mnoho predátorů, živočichů, kterým slouží jako potrava. Někdy netopýra uloví sova, v úkrytech v dutinách stromů i v podzemí je ohrožuje kuna. Hlavními příčinami ohrožení netopýrů zůstávají změny v krajině vedoucí ke zhoršení prostředí pro netopýry, v zemědělství a lesnictví používání chemických prostředků, například hubení hmyzu biocidy, a nebo ničení a  úbytek  jejich úkrytů.

Co říkají výsledky sčítání?
Početnost některých druhů se vyvíjí pozitivně. Počty netopýrů na Šumavě rostou a druhů spíš přibývá. Na zvýšení počtu některých netopýrů v posledním dvacetiletí u nás je možno vidět doznívání chemizace v krajině.