Letos běžkařům zima přeje. U Nové Pece je 70, na Plešném jezeru místy 120 centimetrů sněhu. „Není to z historického hlediska žádné drama. Tolik sněhu bývalo dříve úplně běžně. Srovnatelně sněhu bylo v zimě 2006 nebo 2007, takže by se dalo říct ze nejvíce za posledních dvanáct let,“ vzpomíná rolbař Luděk Švejda ze Stožce. O stopy u Nové Pece se stará od roku 1991. Celá lokalita patří do Turistické oblasti Lipensko. Luděk Švejda pracuje jako správce Národního parku Šumava. „Tehdy jsme využívali pro běžecké trasy pás po bývalých drátech. Protahovali jsme stopy traktorem. Když nebylo zbytí, tak srážce nazul lyže na nohy a stopu pro běžkaře vyšlápl sám. Teprve pak přišly první skútry,“ vzpomíná na začátky kariéry rolbaře. Za knipl rolby sedá patnáct let.

Na tu první rolbu se skládaly Nová Pec, Horní Planá, Volary, Horní Vltavice, Stožec i České Žleby. „Tehdy to byla spíš dřina než radost. Vstávali jsme ráno v pět, v půl šesté vyjeli a vrátili se v půl desáté večer,“ popisuje. Jezdilo se od Českých Žlebů až po Zvonkovou. Naštěstí pomohly dotace z EU a z jedné rolby jsou dnes tři a trasy na jednu rolbu se zkrátily na asi padesát kilometrů. Rolbu má nejen Nová Pec, ale také Stožec i České Žleby, ta projíždí stopu i na Volary. „Dohromady máme na starosti přibližně 150 kilometrů stopy,“ počítá Luděk Švejda. O jejich sjízdnosti se běžkař dozví z webu Bílé stopy. „Čerstvé informace o najetí dáváme do íčka ve Stožci,“ upřesňuje.

Vyrábět při takové nadílce běžeckou stopu je radost. „Když jako je počasí jako minulý týden a denně připadne dvacet třicet kilometrů, tak se musí jezdit častěji, aby se udělal pevný podklad a občas i prořezat cestu. To je deset i dvanáct hodin ve stroji,“ popisuje jedenapadesátiletý Šumavák tělem i duší. Když je podklad stabilní jako v posledních dnech, jezdí až třikrát týdně před víkendem. Svojí trasu u Nové Pece si Luděk Švejda si dělí na polovinu, to trvá pět hodin.

Na Novopecku jsou jen dva chlapi, kteří mají certifikát na obsluhu rolby. Platí tři roky. Kromě Luďka Švejdy to je ještě bývalý starosta Jakub Koželuh. Ten v případě chřipky zaskočí. Luďka Švejdu ale rolbaření baví, sám si najetou stopu zkouší a od návštěvníků parku si rád vyslechne, co případně vylepšit.