Běžně peníze nerozdávají, připouští obchodní ředitel těžařské firmy Keramost Zdeněk Vyskočil. Přesto Malšicím nabídli 2,5 milionu po dobu těžby. Obci by to vyneslo kolem 50 milionů.

Výměnou by ale byla další těžba v Maršově, který pod Malšice spadá a kde bentonit ze země dolují desítky let. Vedení obce ale nabídku rázně odmítlo. „Reagovali jsme na rozhodnutí obyvatel, kteří 
o této nabídce hlasovali v anketě," říká starostka Miloslava Šebková, která se spolu 
s ostatními kolegy zastupiteli postavila za občany Maršova.

Nikdo tady už nechce ani slyšet o tom, že by se těžební prostor za jejich domy rozšířil o další desítky hektarů půdy 
a firma by zde nezůstala jen do roku 2027, ale krajinu by rozrývala o dalších 19 let déle. „Celé léto a podzim jsme 
o tom s firmou jednali, do roku 2027 to ještě vydržíme, ale teď Keramostu napíšeme, že dál již ne," dodává zastupitel Pavel Klíma, který bydlí v další osadě, jíž by se rozšíření prostoru dotklo. Maršov s Oborou by totiž spojil kráter.

Zdeněk Vyskočil ale na rovinu říká, že se ještě nevzdají. „Už jsme tomu věnovali spoustu úsilí, proto to nemůžeme jen tak vzdát. Dál tento střet zájmu řešíme," naznačil obchodní ředitel. Dokonce se ve firmě domnívali, že na Táborsku už mají kompromis v hrsti a nečekali, že se štěstěna od nich odkloní. Jak poznali, nepomohly ani miliony. „Běžně od nás obce peníze nedostávají, ale je stále složitější se s nimi dohodnout," připustil obtíže Zdeněk Vyskočil. 

V Maršově se do ankety ze 101 voličů zapojilo 46 lidí. Ze sousední Obory ze 105 občanů svého práva využilo 77 z nich. Celkem se úřadu vrátilo 123 lístků, z nichž 87 rozšíření těžby odmítalo. Třicet šest lidí by firmě dalo zelenou, ovšem za předpokladu, že s nimi obec dojedná určité podmínky. Všech sedm zastupitelů se do jednoho postavili za první variantu, tedy firmě za 11 let zavřít dveře.

Až bude v Maršově končit, musí za sebou krajinu vrátit do původního stavu. Dle regulí jim na rekultivaci v bance již nyní leží zákonná finanční rezerva a hotový mají i plán, jak bude náprava prostředí realizována.

Na jaře loňského roku lidé proti rozšíření těžby sepsali petici. Celkem 365 podpisy odmítali, aby u nich firma rozšířila dobývají prostor ze současných šesti na 49 hektarů a zůstala u nich dalších 30 let. Děsilo dalších 140 tisíc přejezdů nákladních aut a 2071 vytěžených kilotun nerostu. Lidé se obávají o kvalitu spodní vody i stav silnic. Místní občany v jejich postoji podpořili i krajští radní. Při posuzování petice došli k přesvědčení, že zamýšlené rozšíření lokality těžby by se negativně projevilo na životním prostředí.

Stanovisko kraje, které bylo v podstatě jen morální podporou. Proto se firma nevzdává, zatím ji ani netlačí čas, žádost o povolení si na Báňský úřad ještě ani nepodala. Již loni na jaře měl Keramost vypracovaný posudek dopadů těžby na životní prostředí. Nikdo ho nerozporoval, starostky se ale tzv. EIA nyní upravuje a Malšice se k ní budou vyjadřovat.