Nová Bystřice je tedy Českou Kanadou doslova obklopena, a ať se z ní vydáte na jakoukoli stranu, nemůžete udělat chybu. To je pro cyklistu určitě výhoda. A až se
z cyklovýletu vrátíte, nabídne vám Nová Bystřice možnosti, které byste možná na první pohled nečekali. Tedy, abych nebyl nespravedlivý. Malé městečko na první pohled překvapí velmi hezkým prostorným náměstím.

Tento velkoryse urbanisticky pojatý prostor dává tušit dávnou slávu města. Celou jednu stranu náměstí zaujímá renesanční průčelí novobystřického zámku, který především v době Krajířů a Slavatů patřil k chloubám celých jižních Čech. Jak poznamenává Bohuslav Balbín, jeho krásou a honosností „by nemohl opovrhnout ani kníže a spatřit ho by pokládal za štěstí".

Dobové fotografie ze začátku 20. století představují Novou Bystřici jako prosperující sídlo.

Ještě dobové fotografie ze začátku 20. století, které jsem měl možnost vidět, ukazují Novou Bystřici jako prosperující sídlo, město se vším všudy. Není náhodou, že např. na židovském hřbitově v Bystřici najdete náhrobky lidí z celé České Kanady, včetně obcí hluboko na rakouské straně. Když se tehdy v těchhle končinách řeklo „jdeme do města", byla tím myšlena Nová Bystřice.

Poválečná historie pohraničí včetně odsunu je nechvalně známá a Novobystřicko zasáhla v plné síle. Spousta okolních obcí zcela zanikla. Dříve tak výhodná poloha Nová Bystřice při hranici se stala na 40 let obřím handicapem. Slavnou i pohnutou historii tohoto kraje připomínají i tři velmdobře zpracované naučné stezky vzniklé z aktivity bývalého starosty Jiřího Zimoly (Textilní, 20. století a Vyznání), na jejichž zastavení při toulkách po okolí často narazíte.

Na druhou stranu z dnešního pohledu je nedotčenost hraniční přírody, která byla tak dlouho zavalena železnou oponou, pro Novou Bystřici trumfem, se kterým zdatně pracuje, a turisty si hýčká. Určitě to poznáte už ve skvěle fungujícím informačním centru, na náměstí si dáte zmrzlinu, posadíte se ke kašně, navštívíte vinotéku nebo dáte přednost pivku v některé zahrádce a váš první dojem bude příznivý.

Pozornějšímu oku neunikne množství dřevěných soch, které tu a tam nenápadně zkrášlují město jakožto výsledek místních sochařských sympozií. Když se pak po městě trošku rozhlédnete, spatříte dva kostely a na ně navazující rozlehlý městský park, kde díky zbrusu nové in-linovce můžete alternativně kolo na chvíli vyměnit za brusle. K dalšímu sportování lze využít tenisové kurty a nedaleko centra se po cyklovýletu také snadno doptáte na čtyřdráhovou kuželnu, která přijde vhod zvláště za nepříznivého počasí nebo po večerech, což platí i o multifunkční sportovní hale.

Bonusem Nové Bystřice je místní golfové hřiště Monachus.

Když už jsme u sportovně-rekreačních možností, ocenil bych velký bonus Nové Bystřice, a to místní golfové hřiště Monachus, které se nachází přímo na okraji města, vlastně rovnou na hranici. Drivy jsou včleněny do přírody České Kanady velmi citlivě a rozlehlé hřiště ve svazích nad městem jistou divokost České Kanady sympaticky zútulňuje. Když vám golf třeba zrovna nepůjde nebo eventuálně když budete mít chuť po návratu z kola, může přijít vhod možnost koupání v rybníku Mnich, který s městem a golfem vytváří propojený trojúhelník.

Nová Bystřice tedy umí nabídnout hodně, a to jsem vám ta největší překvapení ještě neodtajnil. Tak tedy – čekali byste v těchhle končinách sjezdovku? Ano, i zasněžovaný svah s vlekem tu „umějí", čímž se dostávám 
k poznámce o zimní využitelnosti tohoto kraje. Nová Bystřice totiž leží ve výšce 590 m n. m. a název Česká Kanada možná tak trochu souvisí i s drsnějším zimním klimatem. O sníh tu tedy nebývá nouze a pro vás, kdož v zimě měníte kolo za běžky, mám informaci, že počet upravovaných kilometrů v České Kanadě přesahuje stovku.

Ať už Novou Bystřici navštívíte kdykoli, jednu věc tady snad ani nelze minout. 
V bývalé továrně na okraji centra bylo nedávno otevřeno muzeum autoveteránů, skutečně fajnšmekrovská záležitost. Nemusíte ani, stejně jako já, patřit mezi nějaké ultra vyznavače motorismu. Gró sbírky je totiž zaměřeno na vozy 20. a 60. let americké provenience. A to byly doby, kdy byl ještě automobil spíše uměleckým dílem než spotřebním zbožím…

Neprostupnými hvozdy České Kanady k druhému největšímu rybníku, za nejvýše položenou železniční zastávkou úzkokolejky až k impozantnímu klášteru paulánů.

Trasa.Z Bystřice do BystřiceMírně náročná trasa, délka 
41,1 km, převýšení 472 m
1. Nová Bystřice
2. Rybník
3. Perun
4. Hradiště
5. Nový Vojířov
6. Sedlo
7. Bílá
8. Číměř
9. Kačležský rybník
10. Kunějov
11. Senotín
12. Senotín zastávka
13. Klenová
14. Blato
15. Klášter
16. Kemp Univerzity Karlovy
17. Albeř

Celý text a více fotografií najdete v cykloprůvodci Na kole s Michalem Jančaříkem Českou Kanadou.