Nová dopravní značka u sousedů: Potkávací zóna

Silnice a chodníky často nejsou vertikálně vymezeny, jsou v jedné rovině. Chodci mohou používat vozovku, platí tu maximální rychlost 20 km/h, parkovat se může jen na vyznačených stáních, jinak se tu smí jen zastavit. Zóny krátkodobého parkování či parkování residentů budou nadále vymezovány zvlášť.

Hornorakouský rada pro dopravu Reinhold Entholzer změnu vítá jako doplňkový nástroj ke zklidnění dopravy v obcích a městech. Podle rady pro hospodářství Viktora Sigla to oživí podnikání v historických jádrech– byl to prý také právě hospodářský sektor, který myšlenku prosadil. Podle poznatků z míst, kde potkávací zóny zkoušeli, vůbec mezi účastníky dopravy nedocházelo ke konfliktům. 63 procent dotazovaných bylo pro pokračování projektu, 50 procent jen kritizovalo nedodržování povolené dvacítky.

2512 tun soli za den

Tolik posypu umístili hornorakouští cestáři ve čtvrtek na spolkové a zemské silnice. Byla to v této zimě nejvyšší denní spotřeba, téměř desetkrát větší než v běžný zimní den. Podle zemského rady Hiesla nehrozí, že by zásoby soli došly. „Jakmile rezerva v některém silu poklesne o 30 tun pod maximum, vygeneruje automatický management skladu objednávku a elektronicky ji odešle dodavateli," říká. „Během 72 hodin je zakázka vyřízena a silo opět plné."

Se sněhem bojují i rakouská města. Jen v Linci bylo ve čtvrtek v nepřetržitém nasazení 240 lidí se 40 vozidly. Vysypali 260 tun soli.

Podnikání láká sousedy

V Horních Rakousích každý pracovní den minulého roku vzniklo průměrně více než patnáct podnikatelských subjektů. Na vlastní nohy se postavilo 4008 Hornorakušanů, vedle toho bylo novými vlastníky převzato 595 firem. „S každým novým založením vzniká v průměru 2,3 pracovního místa. Zakladatelé tak výrazně přispívají ekonomickému zdraví Rakouska," řekl prezident zemské Hospodářské komory Rudolf Trauner. Oceňuje i ty, kteří podniky převzali a starají se o to, aby tradiční firmy zůstaly na ekonomické mapě země i v dalším desetiletí.

Podle „Global Entrepreneurship Monitoru", celosvětově největší srovnávací studie podnikatelských aktivit,  je Rakousko v podílu osob, které právě založily podnikatelský subjekt nebo se tak chystají učinit, ve srovnávací skupině 24 zemí OECD páté. V roce 2007 bylo jen sedmnácté.

Návrat starých čísel

Jak Deník informoval, bavorská vláda povolila návrat starých „okresních" poznávacích značek motorových vozidel. Pravomoc k rozhodnutí o jejich zavedení mají mít okresní úřady a statutární města. Dolnobavorští hejtmani sice po úterním pracovním jednání v Regenu prohlásili, že jsou jednomyslně proti „starému zvyku", ale fronta není jednotná. V pátek oznámil okresní hejtman Kelheimu Hubert Faltermeier, že se jeho úřad rozhodl staré značky povolit. „Mám osobně sice stále ještě pochybnosti, zda jsou opravdu nutné, ale na druhé straně zase nejsou proti tomu žádné věcné důvody," řekl.  „Kdo je nostalgický nebo chce číslo podle přání, teď má možnost." V budoucnu tak řidiči z Parsbergu budou moci opět jezdit se značkou PAR, do Riedenburgu se vrací RID, do Mainburgu MAI, do Rottenburgu ROL atd.

Záludné pilíře

Přes 500 dopravních nehod se škodou za asi milion eur už „zavinily" vysouvatelné pilíře, které brání vjezdu do starého města v Salcburku. Město je zavedlo před dvěma a půl rokem. Trvá na nich a dokonce jejich počet rozšiřuje k uzavření zbývajících „proluk"do centra – nově pořídilo dva další nákladem 100 000 eur (včetně vlastního semaforu, blikacích světel a videostřežení). Jinak prý není možné dopravu v centru zklidnit.

V létě 2006 zavřelo vjezd do starého města 36 pilířů. K jejich zasunutí měli dálkové ovládání nebo kódy jen residenti, hoteloví hosté, taxikáři a dodavatelé. Jen během prvního pololetí se na pilířích stalo 120 nehod, za první rok trvání 209. Město od té doby zábrany dozbrojilo dodatečnými světly a výrazným varovným značením. Během druhého roku bylo 214 nehod, od léta 2012 se jich ale stalo zatím jen 95.

Nedělokazci

„V neděli otevřeno od 8 do 18 hodin," hlásá od čtvrtka vývěska na dveřích nového obchodu řetězce Dayli v Linci-Ebelsbergu. Popisuje jej deník OÖN: Bistro o několika stolcích, sedačky, nápoje, čerstvé pečivo, velký chladicí pult. „S touto výbavou chce investor Rudolf Haberleitner udělat z loni zkrachovalého drogerijního diskontu Schlecker nový řetězec místních prodejen pod značkou Dayli. Velká část filiálek Schleckeru  má být postupně převybavena na čilé obchůdky," píše list.

„To se vůbec nelíbí představitelům obchodu s potravinami," pokračuje. „Jde totiž o 889 prodejních jednotek." Vedoucí resortu obchodu v zemské Hospodářské komoře Manfred Zöchbauer varuje, že jde o pokus otevřít téma otevírací doby obchodů v Rakousku, o příklad, že díry v zákonech může kdekdo využít.

Supermarkety sídlící za městy se iniciativy Dayli obávají – nedělní prodej prý odvede další zákazníky do center místo dosavadních jízd k nim do velkoprodejen na předměstí.  Rudolf Haberleitner tvrdí naopak, že jeho investice posilují venkovský prostor, protože Dayli je i v nejmenších vesničkách. „S našimi bistry mají lidé možnost se při nákupech setkat a posedět v nich spolu," říká.

Pošťáci do stávky

Po varovné stávce hornorakouských lékařů se u sousedů rýsuje stávka pošťáků. Jejich zástupci vyzvali představenstvo Rakouské pošty ke zpětvzetí plánů na zvětšení doručovatelských okruhů, píše list OÖN. To má nastat 1. února. Kolem 8800 doručovatelů pak má začít být odměňováno podle skutečného času práce. Odboráři oponují, že k novému definování rajonů je málo času, k získání hodnověrných dat by prý bylo třeba ještě tří měsíců zjišťování. Všeobecně podle nich už teď doručovatelé „jedou" na limit a další zatížení rozšířením rajonů je neúnosné. Mluvčí pošty Homola oponuje, že má porozumění pro to, že se v těchto týdnech pošťáci cítí přetíženi, protože prosinec a leden jsou vždycky hodně náročné, ale nový pracovní model vychází z ročního průměru osm pracovních hodin denně – a v létě je práce výrazně méně…