„Dějepis mi šel už ve škole, dokonce jsem z něj maturovala," vyprávěla vitální seniorka včera chvíli předtím, než si v českokrumlovské Městské galerii převzala z rukou ředitelky pořádajících Domů s pečovatelskou službou Český Krumlov Ivany Ambrusové osvědčení o absolvování dalšího ročníku Akademie třetího věku.S přihláškou do kurzu Stanislava Laczková neváhala. Téma vzdělávacího programu, který trval od května letošního roku až do včerejška, totiž znělo V zámku a podzámčí.

„Bylo to úžasné. V Krumlově žiji už od svých pěti let. Jenže za tu dobu mi tak zevšedněl, že jsem chodila kolem věcí, které jsem už ani nevnímala. A díky kurzu a šikovnosti lektorů jsem zase prohlédla," smála se Stanislava Laczková.

Moc se jí líbilo na zámku v místech, která jsou veřejnosti přístupná v rámci tradičních prohlídkových tras, ale i tam, kam se běžný návštěvník nemá šanci dostat. „Bylo to dobré i z finančního hlediska. Důchodci přece jen nemají peněz nazbyt a běžné vstupné do zámku není zrovna levné. My jsme tam byli zadarmo," podotkla seniorka, jež by se do role studentky s chutí vžila znovu. To však bude záležet i na tom, zda se organizátorům podaří pro třetí ročník vzdělávací akce najít podporu ze strany města či dalších partnerů.

Stanislavu Laczkovou okouzlil i letohrádek Bellaria v zámecké zahradě, který je pro veřejnost zavřený. „Prohlédla jsem si také sousedící otáčivé hlediště. Pamatuji si ho ještě z dob, kdy jím otáčeli vojáci," připomněla seniorka, které prostředí zámecké zahrady oživilo i další životní momenty. „Vybavilo se mi, jak jsem se v zámecké učila na maturitu. Akorát strom, pod kterým jsem tehdy sedávala, už v zahradě nestojí."

Nejstarším účastníkem kurzu byl 87letý Karel Podruh z Českého Krumlova. „Chci mít před sebou pořád nějaký cíl," zdůvodnil, proč se do akademie přihlásil. Motivací prý seniorovi byla i snaha o to, aby mu nezakrněly mozkové závity.

„Jsem sice rodilý Krumlovák, ale od lektorů jsem se dozvěděl i věci, které jsem dříve nepostřehl," poznamenal Karel Podruh. Dlouho prý netušil, které části města se říká Horská zahrada. „Až při jedné z lekcí jsem si naplno uvědomil, že jde o někdejší zarostlou stráň nad Rybářskou ulicí, kde nyní vznikají nové cestičky s krásným výhledem na město," doplnil senior.

Napsat esej o přínosech či nedostatcích kurzu, což byla podmínka pro úspěšné zakončení druhého ročníku Akademie třetího věku, osloveným seniorům problémy nedělalo.

„V psaní jsem celkem zběhlý, takže jsem text napsal jasně a stručně," pousmál se Karel Podruh. V eseji prý ocenil kvalifikovanost lektorů a přidal připomínku, zda by se v dalším ročníku akademie mohl dozvědět více například o již zaniklých obcích v regionu.

Skoro samo šlo psaní i Stanislavě Laczkové. „Jen jsem pak nechala esej přečíst dceři, která je učitelka, aby opravila případné chyby. A vnoučatům teď postupně vyprávím, co jsem se při lekcích dozvěděla."