V městečku na Lipensku, které má asi 2600 obyvatel, žije 18 % cizinců. Přibližně 12 % obyvatel Vyššího Brodu jsou Vietnamci, kteří jsou pověstní pracovitostí a určitou uzavřeností komunity. Přestože tu mnozí žijí už dlouhá léta, řada z nich nemluví česky. Z toho vznikají sousedská nedorozumění. Na problematiku česko-vietnamského soužití se zaměřili vyšebrodští zastupitelé a v roce 2019 založili Komisi pro integraci cizinců, které předsedá sociolog Jan Krotký. „Češi mají pocit, že svou zemi ztrácí, nemají výsadní postavení ve svém městě. Počet Vietnamců narůstá a bohatnou. Vietnamci zase vnímají, že je Češi neberou jako sobě rovné,“ popsal situaci Jan Krotký. „Problémům chceme hlavně předcházet. Stížnosti na chování Vietnamců existují, například rušení nočního klidu, špatné třídění odpadů nebo parkování. Víme i o tom, že naopak Vietnamci slýchají nadávky nebo posměšky,“ shrnul vyšebrodský místostarosta Jan Straka.

Počet Vietnamců zde stále stoupá. V základní škole je nyní kolem 20 % žáků s jiným mateřským jazykem, než je čeština. A ve školce je to dokonce 24 %. Sbírali jsme rozhovory s hlavními integračními aktéry ve Vyšším Brodě – s paní učitelkou, s úředníky, lékaři, policisty. Na základě dat jsme přišli na problémy a navrhli jsme jejich řešení,“ popisuje přístup města Jan Krotký.

V březnu jsme dostali třistatisícovou dotaci z Ministerstva vnitra. Hlavním cílem ročního projektu je dostat informace do vietnamské komunity. S tím nám bude pomáhat komunitní pracovnice Hanka Bui, která umí dobře česky a výborně vietnamsky,“ dodal sociolog Krotký.

Obec vytváří dvojjazyčnou brožuru o právech a povinnostech, následně vzniknou i česko-vietnamské webové stránky. „Při koronaviru jsme pomocí internetu a sociálních sítí informovali naše Vietnamce o krizových nařízeních vlády a o změnách v základní a mateřské škole. Osvědčilo se to a tak chceme v šíření informací po internetu pokračovat. Zároveň připravujeme i české jazykové kurzy,“ dodal Jan Straka.