Jejich společným cílem prý je pocítit boží impuls, neboť ten vede lidi k jejich předurčení. Dnes už ale člověk pokyny boží nevnímá, protože je odváděn a blokován okolním světem. „K poznání lásky boží se musíme oprostit od všech vnějších věcí, které nás ovlivňují a určují běh našich dnů," říká Günther. Konkrétně to pro něho znamená vzdát se práce a bydlení. „Mnoho lidí chodí do zaměstnání, přestože jsou tam nespokojeni. Sami od sebe to vůbec nechtějí," vysvětluje. Güntherovi se rozhodli jinak. Rainer přestal pracovat jako masér, Manuela nezačala psát závěrečné zkoušky na farmaceuto-technickou asistentku a Nicole po maturitě nechce dál studovat.  Od března žijí ve stanu na břehu Dunaje v Deggendorfu. "Sami jsme si nemysleli, že vydržíme tak dlouho," říká Günther.

Sjezdovky podražily

Lyžování v Rakousku podražilo. Šestidenní permanentka stojí průměrně o 3,9 procenta víc než loni. Nejdražší je v Arlbergu, kde přijde na 791 eur, v Söldenu na 773, v Kitzbühelu na 742,50. Během deseti let stouply ceny téměř o třetinu, zatím co inflace byla jen 22 procent. S dopravou a ubytováním může týden zimní dovolené přijít čtyřčlennou rodinu i na 3000 eur.

Nejlevnější šestidenní „skipasy" pro čtyřčlennou rodinu jsou letos v oblasti Wenigzell-Schneeland ve Štýrsku – se všemi slevami stojí 274 eur. Z levných v Horních Rakousích uvádí deník OÖN Forsteralm v Gaflenzi v okrese Steyr – venkov (340 eur).  Na Hochfichtu zaplatí rodina 380 eur.

Horní Rakousy poskytují už od roku 2009 k podpoře školních kurzů lyžování zdarma žákům čtyřdenní nebo pětidenní skipasy, pokud se kurs koná na území této spolkové země. Loni této nabídky využilo 9000 školáků. Po úspěchu akce chce vláda nyní obdobně dotovat až třemi půldenními permanentkami lyžařské kursy předškoláků, „aby se v pravý čas začali pohybovat a neseděli jen u počítačů," jak řekl zemský rada Franz Hiesl.

Nejlepší kominický učeň Německa.Kominická jednička

Josef Kirchmayer (19) z dolnobavorského Vilshofenu vyhrál v Ulmu celoněmeckou soutěž o nejlepšího kominického učně. Udělal tak radost nejen své rodině, ale samozřejmě i firmě Rauscher v Aldersbachu, u níž se vyučil.

Komplikace se světýlkem

Tradiční přenesení „mírového světla" z Kristova rodiště Betléma a jeho další distribuování také do Čech organizované hornorakouskou televizí ORF se letos komplikuje válkou mezi Izraelem a Palestinou. Televize musela z bezpečnostních důvodů zrušit plánovanou cestu pro světlo, jíž se každoročně účastnilo několik set hornorakouských poutníků. Letos měli vyrazit 24. listopadu, jejich bezpečnost ale organizátoři nemohli zaručit. Zaplacené zálohy jim v plné výši vrátí. Jak řekl vedoucí projektu Günther Hartl, tradiční mírový symbol svou cestu do Horních Rakous určitě najde i letos.

Rabat za nákup v dešti?

Nově zvolený předseda sdružení obchodníků ve Welsu Christoph Hippmann vysvětloval v deníku OÖN, že obchodníci v pátek před polednem v pěší zóně města sbírají podpisy proti výstavbě nákupních center při kraji města. Vyjádřil se také k otázce požadovaného zakrytí centra města k jeho oživení: není prý pro trvalé zastřešení, ale pro vybavení markýzami nebo velkými slunečníky. „Mohu si představit i poskytování jakéhosi dešťového rabatu – kdo by šel v dešti nakupovat, mohl by dostat dvacetiprocentní elvu," vysvětluje.

Radary vydělávají

Město Ried pořídilo ke zvýšení bezpečnosti dopravního provozu  radary. A ukázaly se být špičkovým přínosem pro obecní pokladnu," uvedl list OÖN. Každý pracovní den je nyní z přísulšného úřadu rozesíláno až 200 pokut. „Vynásobeno minimálně 50 eury je to pro město týdenní příjem 40 000 eur – při střízlivém odhadu," píše deník. Město hodlá svou sestavu pevných radarů ještě mobilními, skrytými ve vozidlech. Gerhard Obermair ze správního odboru novinám potvrdil, že rozesílají týdně 800 až 1000 pokut. Někteří řidiči už ale dostali i tři. Počet námitek proti nim prý zatím není vysoký. Pořizovací náklady na systém činily kolem 300 000 eur, naopak výnosy město odhaduje na 400 000 ročně

Svobodní radary kritizují, zda prý slouží opravdu bezpečnosrti dopravy, nebo zda za nimi není postranní myšlenka získávat další klukrativní zdroj peněz. To starosta Ortig odmítá a poukazuje na růst nejistoty občanů z dopravní situace v řadě sídlišť.  I na skryté radary prý město předem řidiče upozorní.