Vrak letadla snesl vrtulník

V pondělí byl vyproštěn vrak malého letadla, které spadlo v sobotu na Kasbergu. Některé díly musely být vyhrabány ze sněhu. Zbytek stroje snesl vrtulník v sítích do údolí, přeložen na nákladní auto a odvezen k dalšímu vyšetřování do Vídně.

Nakládají vrak letadla z Čech.Nakládají vrak letadla z Čech.Zdroj: Zdroj: OÖN

Jak přišel advent

Aby zkrátil svým žákům ve škole pro chudé čekání na Vánoce, vítal evangelický teolog Johann Wichern z Hamburku v roce 1840 o adventu každý den modlitbou a při tom zapaloval svíčku. Žáci je pak vkládali na větvičky. Z toho se vyvinul dnešní adventní věnec, napsaly OÖN.

Nejstarší advent (z latiny příchod) drželi ve Španělsku - začínali 14 dnů před svátkem Zjevení Páně 6. ledna. V Římě slavili za papeže Jiřího I. v 6. století čtyři nedělní mše se zpěvy před Vánocemi.

Na adventním věnci jsou postupně zapalovány čtyři svíce jako znamení pro Krista, symbol bohatosti světla. Třetí svíčka mívá jinou barvu, protože v tento den se přerušuje půst. První adventní věnec v katolickém kostele byl užit až v roce 1925 v Kölnu.

Pasov ve světle Měsíce…

V roce 1873 namaloval tento olejový obraz - Pasov v měsíčním světle - Johann Friedrich Hennings. Dlouho o něm v Pasově nevěděli, teď jej objevil sběratel v Hannoveru a předal jej k digitalizaci státní knihovně v Pasově.

Už v roce 1905 se stopa objevila ve Všeobecné německé biografii, mohutné práci o 56 svazcích, které vznikalo od roku 1875 do 1910. V 50. svazku je zaznamenán Johann Friedrich Hennings, narozen 1838 v Brémách, zemřel 1899 v Mnichově. "Při veškeré věrnosti přírodě nesou jeho obrazy ještě ideální, ale poněkud dekorativním charakterem vyvolávají určitou příchuť," stojí v popisku. "Miloval večerní náladu a měsíční noci ve velmi harmonických barvách…" Biografie mu přisuzuje i "Zimní motiv Pasova od Innu".

Podle Dr. Markuse Wennerholda, vedoucího pasovské státní knihovny, putoval obraz nejspíš celou dobu po severním Německu. Jednou měl přijít do aukce v Berlíně, "ale zřejmě se neprodal". Nebyl znám ani jako pohlednice Pasova. Nedávno jej našel sběratel v Hannoveru jako nepojmenovaný pohled na město. "Je v báječném stavu," raduje se Wennerhold v PNP a říká, že ho teď naskenují, nafotí a zpřístupní online.

Skoro neznámý Pasov při měsíčku…Skoro neznámý Pasov při měsíčku…Zdroj: Zdroj: PNP

Přou se o kus Akropole

Víc než 200 let jsou části parthenonských vlysů z Akropole v držení Britského muzea. "Řádně zakoupeny," říká Londýn. "Ukradeny," ujišťují Atény…

Spor dospěl až do nejvyšších kruhů. Několik hodin úřed plánovaným setkáním odřekl britský premiér Rishi Sunak překvapivě návštěvu svého řeckého kolegy Kyriakose Mitsotakise, ačkoliv ten už byl v Londýně, píše DK. Náhradou nabízené setkání s vicepremiérem Oliverem Dowdenem zase odmítl řecký host.

Za nepohodou stojí vlysy parthenonského chrámu na Akropoli, známé v Anglii jako „Elgin Marbles“. Byl o totiž britský diplomat Lord Elgin, který začátkem 19. století nechal z Akropole vybrat nejlépe zachovalé mramorové desky a sochy vlysů starých asi 2500 let a dopravit je do Anglie. Tam je prodal v roce 1816 Britskému muzeu. Z řeckého pohledu je ukradl, jak nyní ujišťuje i Mitsotakis.

Ten o víkendu způsobil rozruch výrokem k narovnání pro BBC, že rozdělit si tento umělecký poklad by bylo stejné jako rozříznout napůl Monu Lisu a díly vystavit v Louvru a v Britském muzeu… Předseda dozorčí rady muzea George Osborne mluvil naposledy o zapůjčení vlysů do Řecka s podmínkou, že se „Elgin Marbles“ poté zase do Londýna vrátí… I zapůjčení podle Sunaka nepřichází v úvahu. Británie se o ně starala celé generace a chce se starat dál…

Vládní roztržka kvůli Akropoli…Vládní roztržka kvůli Akropoli…Zdroj: Zdroj: PNP

Nesmrtelná myš

Po asi 2500. pokračování "Vysílání s myší" od roku 1971 přitahuje pořad miliony diváků k televizorům. K asi stovce vyznamenání pořadu a jeho tvůrců přispěl v pondělí ve Vídni neobvyklý pohár.

Armin Maiwald (83), autor a režisér, poducent Christoph Biemann (71) a "myšinec" tvůrců seriálu televize WDR převzali Cenu Heinze Oberhummera za komunikaci ve formě sklenice plné trusu alpak (a prémii 20 000 eur) za "vědeckou práci, která lidi napřed vede ke smíchu a potom k zamýšlení".

Cena udělovaná od roku 2016 nese jméno rakouského fyzika Heinze Oberhummera, který se s jím založeným vědeckým kabaretem Science Busters pokouší prezentovat vědu zábavným způsobem. Oberhummer byl fandou z jižní Ameriky pocházejících alpak.