V Landshutu na něm roste to, co lidé jedí, čím krmí zvířata, z čeho vyrábějí pohonné hmoty a oděvy - obilí, soja, kukuřice, hrách, jablka, len a tabák. Projekt, který vede k zamyšlení - kolik půdy potřebuje člověk…

Iniciátorem "akru" je Klaus Karg (71). Není zemědělec, byl strojním inženýrem. Leží mu ale na srdci ochrana přírody, desetiletí je samozásobitelem, představuje ho pasovský list. Procentuálně osetí (osázení) "jeho" pozemku odpovídá tomu, co je na celosvětové ploše - největší místo zabírá pšenice, pak kukuřice, ječmen a olejnaté plodiny. Klaus říká, že v reálu je daleko nejvíc rýže, ale u nás je klimaticky těžké ji pěstovat, proto ji nahradili ovsem. Podobné je to i s bavlnou, místo které na "akru" pěstují len setý.

"Ke konzumu spotřebovává každý občan EU úrodu zhruba ze 2700 čtverečních metrů pozemku. Karg promptně vysvětluje, proč nám nestačí oněch 2000 metrů: prase potřebuje výnos tisícovky čtverečních metrů, než doroste do porážkové váhy. Průměrný Němec sní ročně půlku prasate. Kdyby na oněch 2000 metrech byla pěstována pouze řepka, pokrylo by to spotřebu bionafty na 4000 km jízdy. Němec ale najezdí průměrně 14 000 kilometrů za rok. Ze zmíněné plochy by dále mohla být vytěžena bavlna na patnáct triček. Průměrný občan ale ročně kupuje 50 kusů oděvů za rok. "V těch jsou ale také umělé hmoty," upozorňuje Karg.

"Při návštěvě ,světového akru´ je rychle jasné, že v mnoha částech světa spotřebovává člověk daleko méně, než by mu statisticky příslušelo, přičemž je odkázán na dovoz," uvádí list. "Karg není žádným eko-misionářem. Projekt má návštěvníky pouze pohnout k zamyšlení třeba nad vyhazováním věcí. Minimálně třetina světové úrody končí v domácím odpadu, nebo vůbec ani nepřijde do obchodu, třeba proto, že okurka nemá formu, jakou si zákazníci přejí…"

"Weltacker" v Landshutu ošetřuje spolek. Sousední centrum zemědělské výchovy mu pronajalo pozemek bezplatně a poskytlo spolku startovní pomoc. Osivo věnovali zemědělci, říká Karg. Jabloně a malé zahradní stroje si aktéři koupili. Startovní kapitál činil asi 15 000 eur. Karg doufá, že se najdou další zájemci, kteří jim s pěstováním pomohou. Spolek také doufá, že získá státní podporu, dělá přece vzdělávací práci, argumentuje Karg.

Za projektem je Nadace budoucnosti zemědělství v Bwerlíně. Nechala si název "Weltacker" chránit a šíří informační materiál po světě. V Německu je nyní pět "akrů": v Berlíně, Osnabrücku, Überlingenu na Bodamské jezeře, v Rothenklempenowě v Meklenbursku a od tohoto léta v Landshutu. Vzniknout má také v Norimberku. Jinak jsou ve Švýcarsku, ve Francii, Rakousku, Lichtenštejnsku, v Keni a v Indii, uzavírá list.

Chybějí lékaři na pojišťovnu

V Rakousku bylo v roce 2019 asi 4,6 procenta plánovaných míst pro lékaře se smlouvou se zdravotními pojišťovnami - celkem 327 ze 7142 - neobsazeno, píše linecký Volksblatt. 185 z nich bylo v oboru praktické lékařství.

Kumulované tragédie…

V Rohrbachu (okr. Pfaffenhofen) vyletěl ve čtvrtek ve 12.30 do povětří rodinným dům, krátce nato 30 kilometrů odtud na B300 u Schrobenhausenu narazil řidič transportéru VW-bus s otevřenou bombou plynu čelně do nákladního auta… Jeden člověk uhořel v domě, druhý v autě. A obě události mají souvislost, píše Donaukurier.

V domě podle expertů vybuchl plyn. Původní uživatelé, manželé ve věku 54 a 55 let, před událostí zmizeli. 24 hodin po explozi našli v troskách tělo této ženy. Rovněž kolem poledne ve čtvrtek začalo hořet v prázdném domě v saském Lungau, který patří páru z Rohrbachu.

Policie vyšetřující nehodu u Schrobenhausenu podle poznávacích značek jednoznačně zjistila, že VW -bus byl hlášen na adrese domu,který explodoval v Rohrbachu. Kdo jej do nárazu řídil, nebylo zatím zjištěno, v ohořelých troskách byla osoba zuhelnatělá k nepoznání… Zdá se, že tento člověk v autě zemřít chtěl. Podle svědků tříproudou spolkovou silnici plynule překřižoval do protisměru a bezprostředně po nárazu začal hořet. V troskách našli plynovou láhev. Policie na základě rozvoje hoření dedukuje, že před střetem byla otevřena.

44letý řidič nákladního auta chtěl podle stop na vozovce střetu ještě uhnout do pole, ale ani tento duchapřítomný manévr srážce nezabránil. Z vraku ho vyprostili svědkové a po příjezdu záchranářů ho vrtulník dopravil do nemocnice v Augsburgu.

close Vrakoviště na silnici… Zda jsou mrtví z domu a z VW-busu oni dva zmizelí, ověří až DNA. Nic nenaznačuje ani možný motiv. Záhada… Na snímku je ohořelý vrak z B300. info Zdroj: Deník/PNP zoom_in Vrakoviště na silnici… Zda jsou mrtví z domu a z VW-busu oni dva zmizelí, ověří až DNA. Nic nenaznačuje ani možný motiv. Záhada… Na snímku je ohořelý vrak z B300.

Dolní Bavorsko "zdivočí"

Na podzim bude v Dolním Bavorsku akce "tři W" - "Wald. Wild. Wirtshaus.", píše PNP. Ke čtyřem večerům v září a v říjnu se čtyřmi zvláštními menu se spojily čtyři restaurace. První kulinářská zážitková řada napříč Bavorským lesem bude mít téma "zvěřina". Vyhlásily ji Úřad pro rozvoj venkova a vládní okres Dolní Bavorsko. "Mise je jasná - dobré, regionálně domácí potraviny mají být vneseny do středu zájmu společnosti," uvádí list. Aktéři dodávkového řetězce potravin mají pomoci objevit co možná nejvíc lidem mnohostrannost Dolnobavorska.

Aktéry budou kuchařka Vroni Hafnerová z Hafner Wirtshausu v Perlesreutu (18. září), Marlene Bergerová, šéfová kuchyně zbrusu nové restaurace Genusskultur ve Frauenau (25. září), rodina Gstettenbauerových z Wildberghofu Buchet v zážitkovém místě lahůdek Bernried (10. října) a Moritz Fliegerbauer z Bio-Wirtshausu v Pasově (16. října). Na příští rok se chystá druhá řada WWW, ale s veganským těžištěm - na volně rostoucí byliny. Nově má být pojednáno v oblasti se 2000 rybníky i téma Ryby. Zájemci o premiérovou zvěřinu se mají hlásit o místenky na www.wald-wild-wirtshaus.de.

Ministr sbírá rýče

"Někdo sbírá pokémony, jiný poštovní známky. Jeden bavorský státní ministr má kolekci nástrojů, které dostal do ruky během své kariéry," napsal Donaukurier. "Na půdě garáže bavorského ministerstva vědy leží ,houfy´ rýčů. Tak 30 až 40 jich musí být, uvádí ministr Bernd Sibler." Jak list vysvětluje, "rýpnutím" rýčem bývá symbolicky zahajována výstavba domu, což pro politiky patří ke standardnímu programu.

„Na ty první si už ani nevzpomenu," říká. Sbírat je začal v roce 2007, tehdy jako státní sekretář - zpravidla to mohlo být tak dva až pět kusů ročně. Připravovány bývají speciálně pro symbolický akt. Jeho podoba se změnila. "Dříve jsme opravdu rýpali do země," vzpomíná Sibler. Dnes jim připravují extra hromádku písku, aby z ní trochu mohli poodhodit.

Ve sbírce má také perlík, který mu jednou dali ve Straubingu místo rýče - na místě tehdy nezačínala stavba, ale sanace. Co se sbírkou bude po jeho kariéře, není jasné. "Muzeum rýčů z ní ale určitě nebude," říká. Dva z jeho nástrojů jsou každopádně už teď nasazeny v práci: jeho žena je používá v zahradě, uzavírá list.

"Rasově nevhodní" našli azyl

Velechrám v Ulmu už nechce ukazovat jesličkové figurky tří králů vnímané kvůli černé postavě Kašpara jako rasistické, napsal Donaukurier. Jeho říjnové rozhodnutí vyvolalo rozruch v celém Německu. Nyní našla vánoční dekorace nové místo - na vlastní výstavě. Ta má začít o adventu v Muzeu Ulm a vedle diskutovaných postav z jesliček ukázat i další práce umělce Martina Scheibleho.

Iniciativa muzea k vystavení figur byla uvítána evangelickou obcí Münsteru i rodinou, které jesličky patří, řekl děkan Ernst-Wilhelm Gohl. Muzeum je vhodným místem k umělecko-historickému a politicko-společenskému uspořádání uměleckých děl. Výstava chystá například zápůjčku s muzeem hraček v Norimberku, kde v červenci začala zvláštní výstava "Hračky a rasismus. Perspektivy, které jsou ,pod kůži´." Potrvá do 9. ledna. Jak uvedly BR.de, je reakcí na velmi diskutabilní akci muzea před pár týdny. Když návštěvnice z USA před časem na výstavě "objevila" rasistické hračky, muzeum vyjmulo sedm objektů, které diskriminují a ponižují. Byla mezi nimi plechová figurka Alabama Coon Jiggera, černého otroka, který k pobavení bílých tančí. Coon je v Německu slovo skoro neznámé, ale v USA je to nadávka. Pojem Jigger opisuje slovo Parazit, jak řekla vedoucí muzea Karin Falkenbergová. Po bouřlivém ohlasu především v sociálních médiích muzeum prezentuje "vyhnance" na zvláštní výstavě o tom, jak rasistické obrazy ovlivňují svět dodnes a proč ukazují budoucnost.