Kříž vysoký 488 centimetrů a těžký 300 kilogramů postavil v roce 1993 Franz Würzinger. Originál z roku  1851 už nebyl opravitelný a skončil v muzeu Werdenfels. Poznamenaný byl průstřely z 28. dubna 1945, kdy podle tehdejšího ředitele muzea Josefa Kümmerleho se nechali na vrchol vyvést američtí vojáci a kříž ostřelovali.

Roku 2017 jej při stavbě nové lanovky trefil jeřábový řetěz a k opravě musel být kříž dopraven do údolí. Za dva roky ulomila vichřice protější hrot kříže. I tehdy byl nalezen, v dílně Würzingerů v Eschenlohe restaurován a vrácen na vrchol.

Ilustrační foto
Od sousedů: Dostal 18 let za vraždu vlastní matky

Zatím naposledy na něj "zaútočila" o minulých Vánocích vichřice za tlakové níže Zoltan a odlomila z něj tříhrotový paprsek vlevo dole. 9. ledna zahlédli zaměstnanci lanovky na jižním svahu hory něco blýskavého ve sněhu - byla to odlomená část!

Po opravě ji umělecká kovářka Andrea Würzingerová se zaměstnanci lanovky dopravili s pomocí extra položených pevných lan 28. dubna od vrcholové stanice nahoru nově pozlacený paprsek, ráčnu, imbusový klíč, dostatečné množství pozlacených šroubů a zlatou barvu o 23,5 karátech. Bylo co opravovat, led a sníh poznamenaly plátkové zlato - a také spousta turistů, kteří se tu podepsali.

Ale snad další bouřka na Zugspitzi hned tak nedojde a kříž bude v klidu. Zdroj: Bavorská Zugspitzbahn

Truc ševce: pro wehrmacht samé levé boty?!

Aktuálně je na stopě bizarního příběhu pro druhý díl svého dokumentu o konci války v Chiemgau, napsala PNP o spisovateli Klausu Oberkandlerovi. „Je o ševci z Feichtenu, z Wald an der Alz nebo z Garchingu (okres Altötting), který byl pravděpodobně za druhé světové války najat na výrobu bojových bot pro wehrmacht. Splnil svou povinnost, vyrobil 50 bot, kterým se tehdy říkalo puzzle cups, a řádně je dodal. Všem však zůstaly boty," uvedl list.

Pokračuje: Krátce po skončení války „uspořádal“ desetiletý chlapec z opuštěného nákladního vagónu vozík plný skládaček. Když dorazil domů se svou „kořistí“, byl velmi zklamaný, protože to byly všechno boty na levou ruku. Byla by více než náhoda, kdyby tyto boty nebyly vyrobeny z Feichtenu…

U potoku byla pro prchající konečná. Na snímku je odcizené auto u osudné překážky.
Od sousedů: Zloděj a pašerák k nám nedojel

Klaus Oberkandler navštívil na jaře v rámci bádání feichtenského místního historika Franze Zenze a společně si prošli texty o druhé světové válce ve Feichtnerově vlastivědě. Zenz mimoděk ukázal novináři dopis, který byl adresován obci Feichten. Odesílatelem je kvalifikovaný inženýr a architekt Reinhold Zolnierz v Berlíně. Napsal komunitě, že hledá kontakty na místní kronikáře a místní historiky pro filmový projekt.

A pak Zolnierz popisuje případ ševce Feichtnera ve Třetí říši. Příběh mu vyprávěl jeho dědeček, švec Unterauer z Garchingu v 70. letech. „A protože je to podle mého názoru hrdinský příběh v odboji, nemělo by se na to zapomenout.“

Proběhl si 60 km ulicemi města.
Od sousedů: Proběhl všemi ulicemi města

Zolnierz hlásí, že jeden z kolegů jeho dědečka, švec z Feichtenu, byl povinen přispět "pro vůdce, lidi a vlast“, jak se tehdy říkalo. Požadavkem na něj bylo vyrobit do dne X určitý počet bojových bot, takzvaných skládaček. Švec se tedy dal do práce a vyrobil určený počet bojových bot. Reinhold Zolnierz dále píše, že by rád o tomto příběhu zjistil podrobnosti od současných pamětníků nebo jejich potomků.

O několik týdnů později Klaus Oberkandler rešeršoval v Teisendorfu. Narazil na příběh sepsaný Dr. Monikou Konnertovou o dobové svědecké zprávě Petera Dorfleitnera, kterému bylo na konci války pouhých sedm let.

Lennon objektivem kolegy.
Od sousedů: Lennonova kytara jde do aukce

Poslední odstavec v dotyčném článku zní takto: »Na nádraží stály vlaky plné věcí, které nikomu nepatřily. Jednou pozdě večer se můj bratr Karel vrátil domů s vozíkem plným krásných kožených bot. Ráno viděl: všechny byly levé…"

A článek končí: Možná si někdo z našich čtenářů pamatuje nebo slyšel něco o událostech kolem 50 levých bot od svých předků nebo známých. Kdo může do příběhu něčím přispět, může kontaktovat Klause Oberkandlera na čísle 0861/6 08 84." A s tím se naše stopa ztrácí.

Starosta přebírá od autora knihu o levých botách.Starosta Christian Hümmer přebírá od autora knihu o levých botách. Zdroj: Zdroj: DK