Zvýraznil, že Kuba přijel s dobrou zprávou - dálnice D3 bude v roce 2025 dokončena až k rakouské hranici.
"Jednotu demonstrovali nejvyšší představitelé svých regionů nejen v nutnosti budovat přeshraniční silniční a kolejovou infrastrukturu, ale vyslovili se i proti zřízení konečného úložiště jaderného odpadu v příhraničí a dohodli klíčové body spolupráce do roku 2025," pokračuje list.
Patří k nim vyhlášení společné soutěže pro podporu inovativních začínajících společností s potenciálem hospodářského růstu. Horní Rakousy a jižní Čechy chtějí také rozšiřovat fotovoltaiku a k tomu více využívat střech veřejných budov. Podpoří výměnu žáků a studentů, v oblasti kultury "rozjedou" například projekt „Treffpunkt Atelier“, loni odložený kvůli pandemii. Má položit základy trvalé umělecké spolupráce obou regionů, "dalšího základního kamene našich snah společně tvořit přeshraniční budoucnost", jak uvedl při vzniku Atelieru Thomas Stelzer.
Po setkání s Martinem Kubou řekl Volksblattu: "Jsem přesvědčen, že můžeme náš dobrý sousedský základ ještě posílit a tímto pracovním programem nejlépe dále hospodářsky a společensko-politicky rozvinout společné příhraničí."
Postarají se o děti
"Koronová krize vedla nejen k utužení rodinných svazků, jak to v průzkumu IMAS uvedlo 89 procent rakouských rodin, ale také ,užrala´ ze dnů jejich dovolených," píše Volksblatt. Připomíná, že v prvním lockdownu bylo v domácí péči 87 % dětí, ve druhém 71 %, zatímco v "normálních" časech to je 40 %. Společnost OÖ Hilfswerk, obecně prospěšný poskytovatel zdravotní, sociální a rodinné pomoci, chce proto v létě podstatně rozšířit své nabídky opatrování a příležitostí k trávení volného času. Loni nabídl dětem od tří do dvanácti let tisíc míst, letos už má 1450 žádostí z 85 obcí a firem, uvedl předseda spolku Wolfgang Hattmannsdorfer. Rozšíří také kapacitu jeslí, školek a družin. Počítá, že zájemců bude nakonec přes dva tisíce. Aktuálně iniciativa míří na děti, jejichž školní vzdělávání bylo pandemií v posledních měsících poněkud zkráceno. Na doučování, vývojovou diagnostiku a sociální práci na školách přidal státní rozpočet spolkovým zemím 200 milionů eur. Podpořit tuto skupinu chce i Hilfswerk a probírá možnosti v rozhovorech s rodiči školáků.
Na snímku prezentují rozšířenou nabídku péče o děti zleva Silvia Thurnhoferová z firmy Innovametal, Wolfgang Hattmannsdorfer, předseda Hilfswerku OÖ, a ředitelka spolku Viktoria Tischlerová.
Stezka po hodnotách Evropy
Občanské hnutí Europa-Union Bavorsko iniciovalo vznik turistické "stezky po hodnotách Evropy", vedoucí kulturní krajinou česko-bavorského příhraničí. Oslovit má především školní třídy. Projekt financují Evropská unie a bavorská vláda.
První praktický krok přes hranice udělaly "dobře sousedsky spolupracující obce Haidmühle a Stožec" (PNP). Na výrazných bodech pohodlné turistické stezky budou umístěny velkoformátové informační tabule, objasňující Chartu základních práv EU, jejich podporu a obranu, všední dny v Evropě, soužití, žebříček společných hodnot a tak dál. "Má jít o vzdělávací stezku pod širým nebem, která zve turisty k zamyšlení bez stranicko-politických přibarvování nad základy evropské politické spolupráce," píše www.br.de. Tabule jsou opatřovány i QR-kódy se širšími informacemi. Osm vývěsek v Haidmühle bude na české straně hranice přeloženo do češtiny. Jejich umístění určí starostka Stožce. "Tak to domluvili starostové Heinz Scheibenzuber a Helga Finiková," uvádí dále br.de.
Na snímku jsou s návrhy infotabulí v malém formátu na cestě k hranici zleva předseda dolnobavorské Evropa-Union Konrad Kobler, starosta Haidmühle Heinz Scheibenzuber, jeho česká kolegyně Helga Finiková ze Stožce a její spolupracovník Jan Zenkl. Foto: Deník/PNP/ Steiml
Docházejí krevní konzervy
Rakouský Červený kříž prosí naléhavě o krev, píší OÖN. Ochota ji darovat klesá před dobou dovolených a při stoupajících teplotách, navíc nemocnice dohánějí operace odložené pandemií. Darovat krev mohou i lidé po dvou dnech od očkování a po čtyřech týdnech od prodělání covidu. Potenciálně je schopno darování více než šest milionů lidí. Loni se k tomu odhodlalo v Rakousku 210 848 dárců, od kterých bylo odebráno celkem 333 000 konzerv. V zemi je nějaká třeba každých 90 sekund, tedy asi tisíc denně. Jsou použitelné 42 dnů, proto je třeba delší plánování.
Testovací bus jezdí dál
Také v nadcházejících týdnech bude sedmnáct stanovišť v Linci objíždět testovací autobus na koronavir. Má kapacitu 1200 zkoušek denně. V prvním týdnu června jej využilo denně asi 200 lidí. Od 24. dubna v něm nikdo nebyl zjištěn pozitivním, dodávají OÖN.
Utišovali dítě…
31letý otec měl v bytě ve Vídni tak natřásat deset týdnů starého kojence, prý aby je utišil, že se holčička ocitla v ohrožení života, uvedly OÖN. 22letá matka to sledovala, ale nezasáhla. Rodiče své jednání popírali, ale byli zatčeni a později se doznali. Dcerka utrpěla podle policie "nejmasivnější poranění" a vrtulník ji dopravil do nemocnice.
To byl balík!
Druhou nejvyšší výhru jednotlivce v 75leté historii hry 6 ze 49 Lotto Bayern - 32 842 219,80 eura - získal zatím neznámý sázející z Dolního Francka. Vyplnil dva tikety po 1,20 eura a jediný z celého Německa trefil 1, 7, 17, 22, 41 a 49. Zaznamenal i superčíslo 3 a má jackpot. O výhru se může přihlásit až do konce roku 2024.
Bohatí bohatnou
I přes dopady korony na globální konjunkturu se privátní majetky podle Global Wealth Report loni zvýšily o 8,3 procenta - na 250 bilionů dolarů (205 bilionů eur). S nemovitostmi a cennostmi jako umění nebo zlato je to dokonce 431 bilionů. Víc než sto milionů dolarů má asi 60 000 superbohatých. Loni jich přibylo více než 6000. V Rakousku vzrostly majetky o pět procent na bilion dolarů, věcný majetek na 2,1 bilionu. To řadí sousedy na 22. místo na světě. Vedle čilého trhu s akciemi stouply úspory lidí o skoro jedenáct procent, nejvíc za posledních 20 let. Do akcií a investičních fondů Rakušané uložili 35 procent privátního majetku, o devět procent víc, než je západoevropský průměr.